Masakry muslimských Rohingů v Barmě pokračují. Jsou to dezinformace, tvrdí exdisidentka Su Ťij

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
6. 9. 2017 11:24
Jejich počet se odhaduje na 1,1 milionu. Žijí na severozápadu Barmy po celé generace. Teď muslimští Rohingové prchají po desítkách tisíc přes hranice do sousedního Bangladéše. V Barmě podle lidskoprávních organizací čelí brutálnímu násilí ze strany armády, která se je pokouší vyhnat z jejich domovů. Část z Rohingů totiž vláda v Rangúnu obviňuje z terorismu.
Foto: Reuters

Rangún - Desítky tisíc muslimských Rohingů každý den prchají před pronásledováním v Barmě. Jen za poslední den jich do sousedního Bangladéše přišlo přes 35 000.

Muži, ženy i děti. Mnozí z nich zranění. Jejich počet podle OSN stoupl za posledních 12 dní na 146 000.

Podle velitele bangladéšské pohraniční stráže Manzurula Hasana Khana někteří z nich přicházejí se střelnými ranami.

Dvě děti a jedna žena měly na těle dokonce znaky poranění od nášlapné miny, píše agentura AFP.

Všichni se totiž na hranice dostali bez jedné nohy.

Co přesně na své cestě barmští uprchlíci prožívají, ale momentálně není jasné. Novináři ani humanitární organizace včetně OSN nemají do oblasti na severozápadě Barmy, kde Rohingové žijí, přístup.

Agentura Reuters dokonce s odvoláním na nejmenované bangladéšské vládní činitele píše o hranici zaminované barmskými vládními jednotkami. 

Další tisíce Rohingů pak uvázly mezi hranicemi Barmy a Bangladéše na takzvaném území nikoho.

Bez jídla nebo léků přebývají celé rodiny i s malými dětmi v džungli v provizorních přístřešcích. Ani tam se humanitární pomoc nedostane.

Jsou to dezinformace

Situaci sleduje téměř celý svět. 

Mimo jiné i proto, že k násilí a pronásledování muslimského obyvatelstva dochází před očima barmské nositelky Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij.

Ta má nyní v zemi oficiální pozici státní poradkyně a prezidentské mluvčí, neoficiálně je ale nejdůležitější političkou v Barmě. 

Su Ťij se k událostem poprvé vyjádřila ve středu. Zprávy o současné situaci v Arakánském státě označila podle BBC v telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem za "vrchol ledovce dezinformací". 

Podle bývalé barmské disidentky se v médiích objevují falešné zprávy, které mají za cíl vyvolat nepokoje a podpořit zájmy teroristů. 

Sama nedávno podpořila zásah armády během nepokojů, které na konci srpna vyvolaly vlnu násilí a současný exodus muslimů ze země. 

Bývalá disidentka trvá na tom, že její vláda začala bránit "všechny obyvatele" příhraničního regionu. "Víme velmi dobře, lépe než většina, co znamená porušovat lidská práva a demokratickou ochranu," prohlásila barmská politička rezolutně. 

Su Ťij v úterý kritizovala i Malála Júsufzajová, rovněž nositelka Nobelovy ceny míru. Teprve 20letá bojovnice za lidská práva z Pákistánu bývalou disidentku vyzvala, aby vládní zákroky proti Rohingům rázně odsoudila.

"Během několika posledních let jsem opakovaně toto tragické a ostudné zacházení odsoudila a stále čekám, že moje kolegyně, laureátka Nobelovy ceny, udělá to samé," cituje Malálu americká stanice CNN.

Muslimští povstalci proti barmské armádě

Rohingů žije na severozápadě Barmy podle odhadů asi 1,1 milionu.

V roce 2016 tam začala působit povstalecká skupina Rohingská armáda spásy (Arsa). Právě tu barmská vláda v čele se Su Ťij považuje za teroristy.

Arsa začala v poslední době útočit na několik desítek barmských policejních stanic a vojenských stanovišť. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišlo o život nejméně 400 lidí.

Podle informací britského listu The Guardian Arsa v poslední době sílí. Získává si podporu jak místního obyvatelstva, tak i okolních muslimských států.

Uprchlíci, kteří přicházejí do Bangladéše, údajně tvrdí, že povstalci obdrželi finanční pomoc od skupin z Malajsie, Pákistánu nebo Afghánistánu.

Barmské úřady viní Rohingy a Arsu ze žhářství a zabíjení civilistů.

Organizace na ochranu lidských práv ale popisují pravý opak. Podle nich stojí za vypalováním domů a vraždami civilistů barmská armáda, která se snaží muslimy ze země vyhnat.

Organizace Human Rights Watch s odkazem na satelitní snímky tvrdí, že barmská armáda vypaluje celé rohingské vesnice.

Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické zemi dlouhodobé diskriminaci. 

Vláda jim odpírá občanství, neuznává je ani jako etnickou menšinu a považuje je za nelegální přistěhovalce, kteří přišli ze sousedního Bangladéše v dobách britské koloniální nadvlády.

Rohingové přitom žijí v Barmě už po celé generace. "Pokud tedy není jejich domovem Barma, kde jinde je?" ptá se jejich pákistánská zastánkyně Malála Júsufzajová.

Dokument publicisty Milana Šímy a fotografa Jana Šibíka, který popisuje život slepých barmských dětí, které žijí nedaleko Rangúnu. | Video: Milan Šíma, Jan Šibík
 

Právě se děje

před 5 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 5 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy