Odborný americký časopis Journal of the American Medical Association zveřejnil studii expertů, kteří dlouhodobě sledují působení stresů a traumat na lidi, vracející se z Iráku. V ulicích tamních měst a na silnicích čelí vojáci víceméně partyzánskému způsobu boje, plného nenadálých útoků, ostřelování a výbuchů min.
Časopis uvádí, že navrátilců s mentálními problémy a vážnými poruchami je více, než u vojáků nasazených v jiných nedávných konfliktech. Například Afghánistánu, Bosně či jinde. Válka v Iráku je na psychiku nejnáročnější.
"Psychické problémy, které je potřeba konzultovat, má přibližně třetina vojáků. Z toho část je ve vážném stavu, který vyžaduje léčbu," tvrdí autoři studie.
Mezi největší potíže patří po návratu domů špatné sny, neustálý pocit ohrožení a prudké rozhněvané reakce, píší američtí lékaři. Statistiky z minulosti hovoří i o tom, že nemálo vojákům se po návratu ze stresujících bojišť rozpadá manželství.
Organizace sdružující válečné veterány žádá po prezidentu Georgi Bushovi, aby zvýšil výdaje na léčbu psychicky poznamenaných vojáků. Rozpočet počítá se zvýšením o šest procent, což ale někteří kongresmani považují za nedostatečné.
Stiglitz upozorňuje na léčebné výdaje
Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz nedávno vyčíslil celkové náklady na válku v Iráku na více než bilion dolarů. Přičemž do částky zahrnul i výdaje na léčbu vojáků.
Spočítal například, že za tři roky od začátku války v březnu 2003 se vrátilo do USA zhruba 3 200 mužů s těžkým poraněním hlavy nebo mozku. Náklady na jejich doživotní léčení si vyžádají přibližně od šesti tisíc do pěti milionů dolarů na každého. Na tuto skupinu tak země během dvaceti let vynaloží kolem 14 miliard dolarů.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
Kritici však tvrdí, že Stiglitz přehání a je zaujatý, protože nemá rád Bushe a od počátku se ostře stavěl proti válce v Iráku.
Mnozí vojáci se bojí přiznat
Velká Británie zatím hovoří o necelých patnácti stovkách vojáků se závažnými psychickými problémy. Na to upozorňují především ta média, která jsou vůči irácké válce kritická. Například deníky Guardian a Independent.
Místopředseda Svazu veteránů z války v Perském zálivu Shaun Rusling se domnívá, že skutečný počet postižených, kteří potřebují pomoc psychologa nebo dokonce psychiatra, je vyšší.
"Mnozí nechtějí problémy přiznat, protože se obávají o svoji další kariéru," citovala Ruslinga agentura Reuters.
Irák má nedostatek lékařů
Závažně se projevují důsledky války na samotných Iráčanech. Podle průzkumu devět z deseti lidí vidělo v uplynulých třech letech na vlastní oči násilí, atentát či scény krveprolití. Nikdo nemá nikde jistotu, že příští atentát nebo střelba nezasáhne právě jeho. To vše se projevuje negativně zejména na dětech.
V zemi nyní existují pouze dvě slušně vybavené psychiatrické léčebny a necelá stovka psychiatrů (Irák má 26 milionů obyvatel).
Nemocnice ale mají málo peněz a iráčtí lékaři přiznávají, že za světovým vývojem poněkud zaostali.
V době čtyřiadvaceti let Saddámovy vlády nemohli příliš cestovat do zahraničí a neměli k dispozici odbornou literaturu.
Léčbě stresů a traumat často brání i konzervativní muslimské prostředí. Přiznaní mentálních problémů a návštěvu lékařů někdy komplikuje strach z opovržlivé reakce okolí.
