"Dnes otevřeme novou kapitolu v transatlantických vztazích," prohlásil na úvod jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. NATO podle něj stojí před novými výzvami, kvůli nimž musí posílit mimo jiné schopnost společně reagovat a jednat.

Většina evropských lídrů doufá, že summit je definitivní tečkou za čtyřmi lety konfrontačního přístupu Bidenova předchůdce Donalda Trumpa. Americký prezident ochotu své země bránit spojence v případě jejich napadení dal najevo již při příchodu na jednání. "Pátý článek (Severoatlantické smlouvy) je svatým závazkem," řekl krátce před jednáním Biden o ustanovení, podle nějž všechny spojenecké země přispějí na pomoc napadenému členovi. "Chci aby celá Evropa věděla, že Spojené státy jsou tady," dodal.

Mezi zásadní témata nové strategie bude patřit přístup k Rusku, s nímž má podle Stoltenberga NATO nejhorší vztahy od dob studené války.

Podle českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka se v závěrečném prohlášení lídrů objeví vyjádření solidarity s Českem v diplomatické roztržce s Moskvou zahájené kauzou Vrbětice. ČR na jednání zastupuje prezident Miloš Zeman.

Letošní summit má i kvůli pandemii výrazně skromnější podobu než předchozí vrcholná setkání a potrvá necelé tři hodiny. Namísto recepce u britské královny Alžběty II. při předloňském summitu v Londýně či přeletu bojových formací letadel při křtu nové centrály NATO o rok dříve v Bruselu dnes lídři v rámci summitového programu zhlédli zhruba dvouminutovou virtuální prezentaci zmíněné strategické koncepce NATO 2030.