"Tady jde skutečně o potvrzení toho, že za Putinem systém jako takový stojí a je schopen dodat čísla, která jsou zadána," říká Kolenovská k nedávným výsledkům prezidentských voleb v Rusku, ve kterých Vladimir Putin získal 87 procent voličských hlasů. S tím, že by v Rusku už žádná opozice neexistovala, nesouhlasí.
"Lidi stále stojí fronty. Stojí je na Borise Naděždina (ruský odpůrce války, který byl diskvalifikován z voleb - pozn. red.), když se mají podepsat na jeho kandidátní listiny. Stojí je k volbám a stojí je i na pohřeb Navalného. Čili je nějaká snaha dát něco najevo aspoň v té bazální rovině," vysvětluje historička a upozorňuje, že často jde o důchodce nebo ženy, případně lidi, kteří už nejsou ekonomicky aktivní, a proto je nemůže omezit možná komplikace v zaměstnání.
Kolenovská také dodává, že se režim po smrti opozičního politika Alexeje Navalného připravoval na daleko větší revoltu. "Chystali se na větší potíže, protože bylo nasazeno ohromné množství silových složek, devastující v poměru k počtu lidí na jeho pohřbu," komentuje odbornice.
V rozhovoru mluví také o tom, jestli Rusko čeká další mobilizace. "Ona neskončila, pořád běží ta původně vyhlášená. Nejdřív by se musela ukončit první a vyhlásit nová," popisuje, ale dodává, že to by se Putinově režimu pravděpodobně nevyplatilo. "Znamenalo by to, že ti, kteří byli zhruba před dvěma lety odvedeni nebo donuceni podepsat kontrakt s armádou, přijdou zpět do toho vnitřního Ruska a přinesou informace z fronty, což není úplně zájmem režimu," dodává historička.
