Zvyšuje dopamin v mozku, což vede k pocitům pohody, potěšení až euforie. Zlepšuje soustředění, prodlužuje výdrž, dobíjí energii. Výroba jedné pilulky přijde zhruba na jeden dolar (24 korun korun) a na ulici se prodává v rozmezí tří až dvaceti dolarů (72 až 480 korun).
Captagon je populární zejména na Blízkém a Středním východě. Dostupný je díky své ceně pro širokou vrstvu obyvatelstva, a vysloužil si tak přezdívky jako "kokain chudých" či "droga džihádu". Pro jeho účinky jej ostatně užívají studenti, ale i vojáci. A právě s touto drogou ve velkém obchodoval svržený režim syrského vůdce Bašára Asada.
Podle agentury Bloomberg se přibližně 80 procent z celkového množství captagonu vyrábělo v Sýrii. Podle britského deníku The Guardian díky tomu země ročně vydělávala kolem pěti miliard dolarů (asi 120 miliard korun) a droga se stala největším vývozním artiklem Sýrie převyšujícím jakýkoliv legální export.
Kvůli Asadovu diktátorskému stylu vlády po začátku občanské války v roce 2011 na režim Západ uvrhl sankce a země byla vytlačena z mezinárodního finančního systému. A známou metodou, jak se v takových případech uchýlit k zisku tvrdé měny a hotovosti, jsou právě různé nelegální obchody a pašování.
Sám Bašár Asad tvrzení, že syrské laboratoře se v době občanské války staly hlavním centrem produkce drogy, dlouhodobě popíral. Rebelové však po jeho svržení na sociálních sítích zveřejnili mnohá videa z výrobních továren. Už dřívější vyšetřování amerického listu The New York Times přitom ukázalo, že produkci a vývoz měla na starosti čtvrtá obrněná divize syrské armády, přezdívaná jako divize Captagon, kterou řídil bratr prezidenta Máhir Asad.
One of Maher al-Assad’s biggest Captagon and drug workshops was operated inside one of his palaces: pic.twitter.com/32UauVURCU
— Harun al-Aswad (@harun_alaswad) December 11, 2024
"To vše naprosto dokazuje, že režim byl systematicky zapojen do výroby a obchodování s captagonem," okomentovala pro The Wall Street Journal analytička Caroline Roseová ze strategicko-politického institutu New Lines se sídlem ve Washingtonu. "Umíte si představit lidskou sílu a zdroje, které k tomu byly potřeba? Ukazuje to, jaké investice šly do tohoto nezákonného obchodu. Pronikl do mnoha prvků režimu. Do jeho politického aparátu, sponzorských sítí i bezpečnostního aparátu," dodala.
Některé záběry zveřejněné rebely kromě jiného ukázaly captagonové pilulky skryté ve falešném či vydlabaném ovoci nebo v elektronice. Nejoblíbenějšími pašeráckými trasami pro syrský captagon se podle listu The Guardian staly sousední Libanon a Jordánsko. Jordánci kvůli tomu v minulosti v příhraničních oblastech dokonce některé objekty spojované s pašováním drogy bombardovali.
The New York Times dodávají, že během posledních let byly do zemí Perského zálivu propašovány stovky milionů tablet. "Sýrie měla potřebné komponenty jako odborníky na míchání drog, továrny na výrobu produktů k ukrytí pilulek, přístup ke středomořským lodním trasám a zavedené pašerácké cesty," píše americký list.
Podle něj přitom z captagonu profitovalo i libanonské hnutí Hizballáh, byť jeho členové nebyli zapojeni do klíčových rolí. Zřejmě "pouze" dohlíželi na obchody v jimi ovládaných oblastech a obsluhovali vlastní laboratoře u hranice se Sýrií. "Captagon umožnil Hizballáhu diverzifikovat svůj zdroj příjmů," řekl pro The Wall Street Journal Joseph Daher, autor publikace zabývající se tímto teroristickým hnutím.
Hlavní otázkou nyní podle západních médií zůstává, co po Asadově pádu bude dál. Rebelové sice signalizovali, že s obchody nechtějí mít nic společného, na druhou stranu jde o tak lukrativní byznys, že se jej nejde jen tak vzdát a už vůbec ne jej lehce vymýtit.
Experti usuzují, že v případě výpadku výroby může dojít ke zvýšení ceny, případně uživatelé začnou vyhledávat jiné a zpravidla nebezpečnější stimulanty jako třeba pervitin. "Zločinci v různých vrstvách řetězce mohou také jednoduše přesunout své hlavní působiště do jiných zemí, zejména do Iráku," stojí v textu The Wall Street Journal.
