"Spojené státy zahájí svůj konečný odchod (…) 1. května tohoto roku. Nebudeme zbrkle pádit k východu. Provedeme to zodpovědně, promyšleně a bezpečně a učiníme to v plné spolupráci s našimi spojenci a partnery, kteří nyní mají v Afghánistánu více jednotek než my," řekl prezident. USA mají nyní v zemi kolem 2500 vojáků.
Tálibán nese zodpovědnost za to, že z území Afghánistánu nebudou přicházet žádné teroristické hrozby pro USA a jejich spojence, řekl Biden.
Biden připomněl, že původním cílem operace bylo zamezit, aby afghánské území mohla jako zázemí využívat teroristická síť al-Káida, což se podle něj podařilo. A jejího vůdce Usámu bin Ládina americké speciální síly zlikvidovaly v jeho pákistánském útočišti počátkem května 2011, tedy už před deseti lety.
V Afghánistánu po dvou dekádách v rámci výcvikové mise zůstává téměř 10 000 vojáků ze spojeneckých zemí, z nichž zhruba čtvrtinu tvoří Američané. Stahování vojsk tak začne 1. května, kdy se USA podle smlouvy s povstaleckým hnutím Tálibán uzavřené předchozí administrativou Donalda Trumpa původně zavázaly zemi zcela opustit.
Biden rovněž poznamenal, že se USA musí do budoucna soustředit na teroristické hrozby, které se objevily na jiných místech světa než v Afghánistánu. Jako prioritu označil rovněž nutnost čelit asertivním ambicím Číny.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní ve středu na Twitteru uvedl, že afghánské bezpečnostní síly jsou plně schopny bránit svou zemi. Zároveň oznámil, že s Bidenem telefonicky hovořil a rozhodnutí Washingtonu respektuje.
V zemi jsou nyní i čeští vojáci, česká armáda jich tam může v současné době podle schváleného mandátu mít až 205. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara Česko respektuje dohodu ministrů obrany a zahraničí NATO o odchodu vojáků z Afghánistánu a je připraveno své vojáky stáhnout. Od roku 2002 se jich v zemi vystřídalo několik tisíc. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.
"Vždy jsme říkali, že samostatně nebudeme podnikat žádné kroky a otázku afghánské mise musíme vyřešit kolektivně. Dohodu respektujeme a jsme připraveni stáhnout i české vojáky," uvedl Metnar. "Se spojenci budeme koordinovat naši další pomoc Afghánistánu a jsme nadále připraveni společně bojovat proti terorismu," dodal.
Symbolické datum 11. září
Podle Bidena teroristické útoky z 11. září 2001 v New Yorku a Washingtonu nemohou sloužit jako vysvětlení pro přítomnost amerických vojsk v Afghánistánu i po 20 letech. "Nastal čas, aby američtí vojáci odešli domů," řekl prezident.
Američané si při tomto symbolickém datu budou rovněž připomínat 20. výročí útoků teroristické sítě al-Káida na budovy Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku a Pentagonu ve Washingtonu, kvůli nimž republikán George Bush mladší konflikt v asijské zemi zahájil. Válka již stála život 2400 amerických vojáků a přišla na více než dva biliony dolarů (43,3 bilionu korun), uvádí agentura Reuters. Nejvíce vojáků měly USA v Afghánistánu v roce 2011, a to přes 100 000. Nyní je tam asi 2500 příslušníků americké armády.
