Španělská opozice je v euforii, vyhrála místní volby

Red Zah, Reuters
28. 5. 2007 12:04
Šance lidovců na návrat k moci v příštím roce rostou
Předseda lidovců Rajoy Brey bude v parlamentních volbách v březnu 2008 hlavním soupeřem levicového premiéra Josého Luise Zapatera.
Předseda lidovců Rajoy Brey bude v parlamentních volbách v březnu 2008 hlavním soupeřem levicového premiéra Josého Luise Zapatera. | Foto: Reuters

Madrid - Víkendové místní volby ve Španělsku skončily velice těsným vítězstvím opozičních lidovců. I když se toho v reálném rozložení sil příliš nemění, vláda levicového premiéra Josého Luise Zapatera má důvod být nervózní. 

Od roku 1983 se totiž vítěz obecních voleb vždy radoval také z vítězství v následujících parlamentních volbách. Šance Lidové strany, v jejímž čele stojí Mariano Rajoy Brey, pro volby na jaře v příštím roce tak stouply.

"Opoziční pravicová Lidová strana se stala opět první politickou silou Španělska," radoval se po oznámení výsledků Brey.

Minimální rozdíl

Vládní představitelé porážku uznali, ale zdůraznili, že výsledek je velmi těsný, a usoudili, že lze hovořit o vůli obyvatel po "kontinuitě a stabilitě". 

"Největší španělská města si uchovají dosavadní vedení, takže kontinuita bude zaručena," prohlásila místopředsedkyně vlády Maria Teresa Fernandezová de la Vega.

Barcelona a Sevilla budou mít nadále socialistické starosty. Lidovci si naopak udrželi radnici ve španělském hlavním městě.

Výsledky nedělních voleb ukázaly, že rozdíl mez dvěma hlavními politickými stranami je minimální.

Lidová strana získala 35,7 procenta odevzdaných hlasů, zatímco Španělská dělnická socialistická strana 35 procent, tedy jen asi o 150 tisíc hlasů méně.

Obavy z terorismu

A co ve španělských volbách už několik let rozhoduje? Podle průzkumů především strach z terorismu.

Španělský předseda vlády José Zapatero.
Španělský předseda vlády José Zapatero. | Foto: Reuters

Nálady u španělské veřejnosti se v tomto roce vrátily zhruba na úroveň roku 2004, kdy islamističtí radikálové při sérii útoků na příměstské vlaky v Madridu připravili o život 191 lidí. 

Atentáty v Madridu? Na pokyn Al-Káidy

Konzervativní Lidová strana tehdejšího premiéra Aznara tehdy pouhé tři dny po útoku prohrála ve volbách a k moci přišli socialisté.

Těm ale tentokrát zlomily vaz odmítavé postoje občanů k terorismu domácí provenience, konkrétně nesouhlas s neúspěšnými jednáními Zapaterova kabinetu s radikály z baskické organizace ETA. Ti stáli i za výbuchy na madridském letišti na přelomu loňského a letošního roku.

ETA zaútočila na letiště v Madridu - NAJDETE ZDE

Téměř roční jednání byla následně přerušena, vláda ale u veřejnosti za svou "naivitu" ztratila na důvěryhodnosti, což se v průzkumech veřejného mínění ihned odrazilo. 

Radikálové nekandidovali

Politici ze strany Batasuna, která byla před volbami nahrazena Vlasteneckou socialistickou jednotou, se přitom chtěli nedělních obecních voleb účastnit. Španělské soudy ale jejich kandidaturu zakázaly.

"Vlastenecká jednota je nástupnickou stranou Batasuny či její pokračovatelkou," řekl nedávno generální prokurátor Cándido Conde-Pumpido.

Batasuna samotná je zakázána od roku 2003 právě kvůli napojení na ETA.

 

Právě se děje

Další zprávy