reklama
 
 

Sovětský disident vytáhl do boje o Kreml

16. 12. 2007 20:56
Vladimir Bukovskij: Chci lidem vrátit suverenitu

Moskva - "Mnoho zdaru ve vašem beznadějném boji," loučila se v sobotu večer moderátorka zpráv ruské televize Ren-TV se svým hostem ve studiu. Nebyl jím nikdo jiný než přední disident z dob Sovětského svazu Vladimir Bukovskij.

Muž, jenž za dva týdny oslaví 65. narozeniny, se rozhodl dobýt baštu moci, proti níž většinu života brojil, a vstoupil do boje o prezidentské křeslo.

Podporu mu zatím přislíbila opoziční liberální strana Jabloko, jejíž předseda Grigorij Javlinskij, dvojnásobný prezidentský kandidát z let 1996 a 2000, do voleb stejně jako v roce 2004 nepůjde na protest proti tomu, jakým způsobem státní moc volební proces zmrzačila.

Bukovskij versus FSB

Také Vladimir Bukovskij si dobře uvědomuje, proti jakému soupeři stojí. Ukázalo se to už dnes, kdy začal se sbíráním podpisů pod svou kandidaturu.

Jak informuje agentura Reuters, více než osm set lidí muselo stát v mrazivém počasí ve frontě před nevelkým muzeem Andreje Sacharova, ikony sovětského disentu, poté, co úřady Bukovskému nepovolily využít k akci vhodnější prostory.

"Je mi strašně líto, že to musíme provádět tímto způsobem. Měli jsme zajištěn větší sál, aby to bylo pro lidi příjemnější, ale FSB (=federální bezpečnostní služba, nástupkyně KGB) zakročila a zrušila to," řekl Bukovskij pro Reuters.

Podle ruských zákonů musejí prezidentští kandidáti, které nenominuje v parlamentu zastoupená strana, nejprve shromáždit 500  podpisů k registraci a poté další dva milióny, aby mohli být zařazeni na volební listinu.

"Samozřejmě, že bych takový počet sám nikdy nesehnal," připustil v rozhovoru pro Ren-TV, "ale s podporou Jabloka, (opozičního vůdce Garriho) Kasparova a dalších to není nemožné. Společně to dokážeme."

Bukovskij versus Medveděv

I pokud by se Bukovskému skutečně podařilo nasbírat podpisy dvou miliónů lidí a Ústřední volební komise by jejich platnost uznala, nemá ve volbách hlavy státu, plánovaných na 2. březen, příliš velké naděje na úspěch.

Poté, co prezident Vladimir Putin veřejně oznámil, že podporuje kandidaturu dosavadního prvního vicepremiéra Dmitrije Medveděva, je podle většiny pozorovatelů o výsledku hlasování předem rozhodnuto.

Podle sociologického šetření nezávislého Levadova střediska by Putinovu vyvolenému mohlo ve volbách dát svůj hlas až 63 procent Rusů, pokud ovšem odstupující prezident do té doby nenavrhne ještě jiného kandidáta.

Průzkum nicméně nenabídl respondentům možnost společného opozičního kandidáta, přitom právě to je strategie, na kterou chtějí marginalizované opoziční síly vsadit.

Bukovskij v rozhovoru pro Ren-TV uvedl, že se momentálně rodí dohoda, podle níž by těsně před volbami ponechala opozice ve hře jen toho kandidáta, který bude mít v průzkumech nejvyšší podporu.

Jsou s tím prý srozuměni jak kandidát Svazu pravicových sil, bývalý vicepremiér Boris Němcov, tak vůdce Národně demokratického svazu, expremiér Michail Kasjanov. Bukovskij je navíc přesvědčen, že pokud volby proběhnou skutečně regulérně, dá se Medveděv porazit.

"Mám pocit, že výsledky voleb do Státní dumy byly hrubě zfalšovány Jednotné Rusko nemohlo podle našich informací dostat víc než 30 procent Mým hlavním cílem je vrátit lidem suverenitu. Měli by být občany, nikoli poddanými," prohlásil Bukovskij.

O správnosti jeho nominace je přesvědčen i vůdce mládežnického křídla strany Jabloko Ilja Jašin, i když co se týče výsledků voleb, nedělá si iluze:

"Bukovskij o ten post osobně nestojí a nikdy nestál, myslí ale na lidi a na vlast. Proto jsem ho přišel podpořit, aniž bych věřil tomu, že má naději na vítězství," řekl Jašin agentuře Reuters.

Bukovskij versus SSSR

Vladimir Bukovskij se poprvé dostal do střetu se státní mocí už ve svých jednadvaceti letech, když organizoval veřejná básnická setkání a vydával nepovolený časopis.

Celkem strávil za dob komunismu přes dvanáct let v různých věznicích, pracovních táborech a psychitarických ústavech.

Byl to právě on, kdo poprvé odhalil rozsah zneužívání psychiatrické ústavní péče sovětskými úřady k politickým účelům.

ČTĚTE TAKÉ: Ruská novinářka propuštěna z psychiatrické léčebny

Když se mu v roce 1971 podařilo na Západ propašovat materiály, které tuto skutečnost zevrubně dokumentovaly, definitivně si podepsal ortel. V roce 1976 byl vyhoštěn a vrátit se směl teprve po pádu komunistického režimu.

autor: Pavel Vondra | 16. 12. 2007 20:56

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama