Analýza - Příštím prezidentem Ruska se v pondělí bez boje stal první vicepremiér Dmitrij Medveděv.
Právě tak informuje ruský server gazeta.ru o pondělním vyjádření dosluhujícího prezidenta Vladimira Putina, že "plně podporuje" kandidaturu svého někdejšího spolupracovníka z petrohradské radnice na post hlavy státu v nadcházejících volbách, plánovaných na 3. března.
ČTĚTE VÍCE: Car Putin ukázal na svého nástupce. Je jím Medveděv
"Široká koalice" na audienci v Kremlu
Do Kremlu mu ji k posouzení přinesli představitelé čtyř politických stran Jednotného Ruska, které počátkem měsíce drtivě zvítězilo ve volbách do Státní dumy, Spravedlivého Ruska, které je pouhým klonem této prokremelské formace, a také dvou menších stran, jež nepřekročily odmiprocentní práh ke vstupu do parlamentu Agrární strany Ruska a Občanské síly.
Ačkoli Jednotné Rusko, které k bezprecedentnímu volebnímu úspěchu dovedl v čele jeho kandidátky právě úřadující prezident, podobnou podporu sotva potřebuje, existence "široké koalice" proces navržení Putinova nástupce jakoby legitimizuje.
Medveděv byl dlouho považován za jednoho z hlavních favoritů nadcházejících voleb spolu s dalším vicepremiérem, bývalým ministrem obrany Sergejem Ivanovem. Když ale Putin v září jmenoval do premiérské funkce do té doby prakticky neznámého Sergeje Zubkova a nechal se slyšet, že si jej dovede představit i jako budoucího prezidenta, zdálo se, že je rozhodnuto.
Nyní, jak upozorňuje server gazeta.tu, se naopak zdá, že to vše bylo jen zastíracím manévrem, které si Kreml v poslední době tolik oblíbil
Ideální kandidát
Medveděv je pro Putina podle mnohých pozorovatelů ideálním nástupcem. Jak řekl agentuře RIA-Novosti politolog Boris Makarenko, jeho kandidatura umožní odstupujícímu prezidentovi porozmýšlet, co dál.
"V zásadě existují dva scénáře, pokud Putin pohlíží na období po březnu 2008 jako přechodné stádium mezi jeho druhým funkčním obdobím a návratem na post hlavy státu, bylo by bývalo lepší vybrat ještě nevýraznějšího kandidáta, jakým je například Zubkov," vysvětlil Makarenko.
"Druhý scénář počítá s tím, že Putin předá moc a postupně začne omezovat svůj vliv na politiku. A tehdy by bylo třeba vybrat Ivanova. Medveděv je ale někde uprostřed. S ním v čele státu se může Putin rok či dva porozhlédnout a popřemýšlet, co dál," domnívá se Makarenko.
Ambice versus loajalita
S výše řečeným souhlasí i bývalý douholetý poslanec, předseda opoziční Republikánské strany Vladimir Ryžkov.
"Nečekané na tomto kroku je pouze to, že Putin obyčejně vybírá neznámé lidi, jako tomu bylo u obou posledních premiérů (Michaila Fradkova a Viktora Zubkova - pozn. red.). Tentokrát tedy za svého nástupce označil jednoho z politiků, nad kterým drží ochrannou ruku už tři roky," řekl Ryžkov v rozhovoru pro ruskou redakci rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
"Medveděv je pro Putina ideálním kandidátem, ať už se rozhodne pro kteroukoli z obou variant. Pokud chce odejít od moci, ale udržet si veškerý komfort a bezpečnost, může se na Medveděva plně spolehnout. Spolupracují už dvacet let, studovali na stejné fakultě, celé ty roky k sobě měli blízko a je zřejmé, že pokud se Medveděv stane prezidentem, Putin nepřijde o jediný vlásek," říká Ryžkov.
"A pokud se bude chtít Putin v libovolný moment vrátit, za rok, dva, tři Medveděv mu může rovnou slíbit, že takovém případě podá abdikaci, budou vypsány předčasné volby a Putin v nich zvítězí. Proto si prezident vybral právě jeho. Ne že by Medveděv neměl žádné ambice, je to člověk jako každý jiný, ale loajalita vůči Putinovi a dobré osobní vztahy s ním jsou pro něj důležitější," vysvětluje Ryžkov.
Liberálové versus silovici
To, že ze dvou táborů, které dlouhodobě usilují o přízeň Kremlu, tedy liberálních ekonomů, jako je Medveděv, a představitelů silových resortů, tzv. "siloviků", jako je Ivanov, nakonec Putin vybral zástupce toho prvního, je podle mnohých analytiků dobrou zprávou i pro budoucnost vztahů Ruska a Západu.
Jak píše agentura Reuters, investoři Medveděva vidí jako více nakloněného byznysu a menšího jestřába vůči Západu, než jsou někteří jiní potenciální kandidáti v čele s Ivanovem.
Podle jednoho nejmenovaného analytika Putin volbou Medveděva naznačil, že si nepřeje konfrontaci se Západem.
V záležitostech obchodu ale Medveděv dokáže hrát i tvrdou hru, což například nevěstí nic dobrého pro odběratele ruských energetických surovin, na nichž je Evropě čím dál tím závislejší.
Bylo to práve pod jeho vedením, kdy ruský plynárenský gigant Gazprom začal radikálně přehodnocovat existující smlouvy se sousedními zeměmi, jako je Ukrajina či Bělorusko, i některými nadnárodními společnostmi.
