"Chci nabídnout svou zkušenost ze 30 let služby Slovenské republice. Pokud uspěji, chtěl bych nést spoluodpovědnost za to, jaká bude budoucnost naší země," řekl devětapadesátiletý Korčok novinářům v Banské Bystrici, kde se narodil. O funkci hlavy státu se bude ucházet jako občanský kandidát.
Korčok se při ohlášení kandidatury vymezil proti kritikům Evropské unie. "Vlastenectví si přivlastnili ti, kdo říkají, že je rozpor mezi tím, že někdo se může hrdě hlásit ke své zemi, ale zároveň být Evropanem," řekl.
Současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, které pětiletý mandát ve funkci hlavy státu po jejím zvolení v přímé volbě skončí v polovině června příštího roku, letos v červnu oznámila, že se o znovuzvolení ucházet nebude. Korčok řekl, že s Čaputovou sdílí mnoho hodnot.
Dlouholetý diplomat Korčok se stal ministrem zahraničí po posledních parlamentních volbách z konce února 2020. Křeslo člena vlády opustil loni na podzim v souvislosti s odchodem strany Svoboda a Solidarita (SaS) z tehdejší vládní koalice; právě SaS ho na funkci ministra jako nestraníka navrhla. Korčok pak odmítl nabídku SaS, aby byl jejím lídrem do předčasných parlamentních voleb, které budou v zemi na konci září.
V srpnové sondáži agentury Ipsos ohledně důvěryhodnosti politiků skončil Korčok na pátém místě; před ním byli Čaputová, předseda úřednické vlády Ľudovít Ódor, jakož i expremiéři Robert Fico a Peter Pellegrini, jež jsou předsedy svých politických stran.
Podle dřívějších informací slovenských médií kandidaturu na prezidenta zvažuje také další bývalý ministr zahraničí a diplomat Ján Kubiš, který stál v čele slovenské diplomacie v letech 2006 až 2009. Předloni pak rezignoval na funkci zmocněnce Organizace spojených národů pro Libyi. Kandidaturu naopak odmítl někdejší politik a bývalý slovenský velvyslanec v Česku Peter Weiss.
