Ministerstvo o tom v pondělí informovalo, uzavření smíru zdůvodnilo dvěma právními analýzami a také tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu.
Ministerstvo vnitra podotklo, že v takovém případě by Babiš mohl dodatečně uplatňovat vysoké finanční nároky na náhradu škody. "Toto riziko bylo v kontextu efektivního hospodaření s veřejnými financemi neakceptovatelné," napsal úřad.
Smír uzavřený na základě dvojice právních analýz tak podle ministerstva předchází možným finančním ztrátám státu. "Postup je plně v souladu s naší snahou chránit finanční zájmy Slovenska a zabránit zbytečnému plýtvání veřejnými financemi," napsalo ministerstvo vnitra.
Podle ministerstva se Babiš zavázal, že vůči Slovensku nebude kromě jiného uplatňovat žádné nároky na náhradu škody v souvislosti s jeho evidencí u StB a stáhne své stížnosti podané u Evropského soudu pro lidská práva.
"Nikdy jsem nepochyboval, že ten spor vyhraju, proto jsem řekl, že se budu soudit klidně do konce života. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, neexistuje ani nemůže existovat jediný důkaz, který by dokazoval něco jiného, a proto jsem i čtyřikrát vyhrál soud," sdělil v reakci Babiš. "Jsem rád, že je to definitivní, dvanáct let mě to zásadně poškozovalo, zneužívali to mí političtí soupeři a uráželi mě. Omluvu neočekávám, na to nebudou mít odvahu," dodal.
Babiš se již léta snažil u slovenských soudů dosáhnout verdiktu, že je v dokumentech StB neoprávněně veden jako její agent. Naposledy soudy na Slovensku rozhodly, že měl Babiš žalovat slovenské ministerstvo vnitra a nikoliv slovenský Ústav paměti národa, který Babiš v roce 2012 v souladu s tehdejší praxí slovenských soudů zažaloval jako organizaci, která svazky StB spravuje.
"Podle Ústavu paměti národa oprávněnost evidence Andreje Babiše jako tajného spolupracovníka StB dokazuje více spisů StB, které na sebe obsahově a chronologicky navazují. Rozhodnutí Ministerstva vnitra SR uzavřít smír s A. Babišem na tomto faktu nic nemění," napsal mluvčí Ústavu paměti národa Michal Miklovič. Instituce je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.
Český premiér Petr Fiala v podvečer na síti X uvedl, že smír slovenského ministerstva s Babišem je "handl" a dohoda Babiše se spřátelenými politiky.
Slovenským ministrem vnitra je předseda vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Matúš Šutaj Eštok. Letos v dubnu Babiš podpořil tehdejšího šéfa Hlasu-SD Petera Pellegriniho před rozhodujícím druhým kolem přímé volby slovenského prezidenta, ve kterém Pellegrini porazil kariérního diplomata Ivana Korčoka. Babiš tak učinil ve společné debatě s Pellegrinim v Bratislavě na závěr slovenské prezidentské kampaně.
Babiš v roce 2012 v souladu s tehdejší praxí slovenských soudů zažaloval Ústav paměti národa, který na Slovensku spravuje svazky StB. Ústavní soud ale o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ovšem neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i slovenského nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly. Ty pak určily, že v uvedených sporech má být žalovanou stranou slovenské ministerstvo vnitra, na které Babiš podal žalobu loni.
Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.
