Silicon Valley - Krátce poté, co do kin vstoupil pátý díl světoznámé filmové ságy o vražedných strojích terminátorech, vyvolala pozdvižení dvojice amerických hackerů tím, že na dálku ovládla jedoucí vozidlo.
Ze sklepa v patnáct kilometrů vzdáleném domě se nabourala se do řídicí jednotky vozu Jeep Cherokee, převzala řízení od reportéra magazínu Wired a zaparkovala s ním do příkopu.
Několik dní na to Wired zveřejnil video, na němž jiní hackeři během chvíle ovládnou plně automatickou sniperskou pušku a - opět jen prostřednictvím tabletu - ji přinutí střílet na jimi vybraný cíl.
V plné síle se tedy ukázalo to, před čím odborníci varují už celá léta. Takzvaný internet věcí, tedy propojení čím dál tím většího množství "chytrých" elektronických přístrojů, je dvousečnou zbraní. Je totiž zároveň internetem potenciálních cílů.
Kybernetická zranitelnost přístrojů, jež nás v každodenním životě neustále obklopují, může doslova zabíjet.
Už v roce 2006 se dvojici hacktivistů podařilo bez větších problémů převzít kontrolu nad celým dopravním systémem kalifornské metropole Los Angeles. Jen tím, že na nejfrekventovanějších křižovatkách prodloužili intervaly, během několika málo minut vyvolali dopravní chaos.
Kdyby se nejednalo o haktivisty, ale hackery s teroristickými úmysly, mohly být tehdy zmařeny lidské životy.
Hacknutá jaderná elektrárna
To ale není nic proti tomu, co by se stalo, kdyby se stala cílem kybernetického útoku například jaderná elektrárna. To už se ostatně stalo, byť se do ní v roce 2007 naboural bezpečnostní expert IBM Scott Lunsford jen proto, aby demonstroval její zranitelnost.
Ukázalo se, že to bylo jedno z nejjednodušších prolomení, o nějž jsem se během své kariéry pokoušel.
"Ukázalo se, že to bylo jedno z nejjednodušších prolomení, o nějž jsem se během své kariéry pokoušel. Už první den se nám podařilo nabourat do interní sítě a do týdne jsme měli pod kontrolou celý komplex," svěřil se tehdy Lunsford magazínu Forbes. Sám sice přiznává, že jadernou havárii by asi rozpoutat nedokázal, hravě by prý ale zastavil dodávky elektřiny takřka pro celý stát.
Někdejší americký viceprezident Dick Cheney zase v roce 2013 přiznal, že si v době výkonu funkce na doporučení expertů vzhledem k riziku kybernetického atentátu raději nechal deaktivovat bezdrátovou komunikaci svého kardiostimulátoru. Ani ten totiž není před útokem dostatečně chráněn. Stejné nebezpečí skýtají například i automatizované inzulinové pumpy.
Letos v květnu pro změnu přišel americký bezpečnostní expert Chris Roberts s tvrzením, že se mu podařilo nabourat do systému dopravního letadla, v němž právě cestoval. Krátce prý změnil tah jednoho z motorů.
Vědecké kapacity vs. smrtící stroje
Kapitolou samou o sobě je pak nebezpečí hackerských útoků na autonomní zbraňové systémy, například drony.
Jejich zranitelnosti prokázal tým Todda Humphreyho z Texaské univerzity, když prostřednictvím metody nazývané GPS spoofing přímo před zástupci armády, ministerstva pro vnitřní bezpečnost a vládních činitelů zmátl armádní bezpilotní stroje a dostal je plně pod svou kontrolu.
GPS spoofing je metoda využívající slabinu navigačního systému GPS. Hacker přijímač zmate tak, že vyšle k zařízení (v tomto případě ke dronu) silnější signál než družice a přinutí ho si myslet, že komunikuje s ní. Poté mu zadává odlišné souřadnice a vysílá ho na libovolné místo.
Také proto před ozbrojenými autonomními stroji teď varují ty největší vědecké kapacity, včetně teoretického fyzika Stephena Hakwinga či zakladatele společnosti SpaceX a Tesla Motors Elona Muska.
Oba výše zmínění se spolu s desítkami dalších špičkových inovátorů, vývojářů a akademiků podepsali pod výzvu, varující před novým závodem ve zbrojení, jehož by lidé mohli velmi brzy krutě litovat.
Čím je zbraň samostatnější, tím nebezpečnější může být, pokud se lidem vymkne z rukou.
"Autonomní zbraně jsou ideální pro páchání atentátů, destabilizaci a podrobování celých národů nebo k selektivnímu vybíjení etnických skupin. Z tohoto důvodu jsme přesvědčeni, že využití umělé inteligence ve zbrojních systémech nebude pro lidstvo v ničem dobré," stojí v úvodu výzvy.
"Sázky jsou vysoké. Samostatné zbraně jsou popisovány jako třetí zbrojní revoluce po objevení střelného prachu a vynálezu jaderných pum," varují dále experti.
Roboti ve stylu terminátorů ověnčeni zbraněmi, chytrá vozidla s kulomety a bezpilotní bombardéry už nepatří do vědecké fikce. Realitou se mohou stát během několika let, nikoliv desetiletí, varuje dále apel, pod nějž se kromě Muska a Hakwinga podepsali mimo jiné i spoluzakladatel Applu Steve Wozniak nebo šéf divize DeepMind společnosti Google Demis Hassabis. Poslední jmenovaný na vývoji umělé inteligence pracuje celou svou kariéru.
Ať už varování padne na úrodnou půdu nebo ne, je si třeba uvědomit, že plně autonomní zbraňové systémy už jsou využívány. Jako příklad lze uvést nejmodernější protiraketovou obranu Iron Dome (Železná klenba), kterou využívá Izrael.
