Zakažte vraždící roboty, žádají míroví aktivisté

ČTK ČTK
23. 4. 2013 21:50
"Roboti zabijáci" mají být vyvinuti do dvaceti let
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Londýn - Stroje schopné zabíjet lidské bytosti bez příslušného zásahu člověka by měly být zakázány ještě před tím, než budou vyvinuty. Vyzvali k tomu aktivisté, kteří vystupují proti "robotům zabijákům". Takoví roboti by prý mohli být k dispozici do dvaceti let.

"Pokud se válka omezí jen na zbraně útočící bez lidské kontroly, budou to civilisté, kteří tíhu bojů ponesou nejvíce," prohlásila Američanka Jody Williamsová, která v roce 1997 získala Nobelovu cenu za mír za své úsilí v boji proti nášlapným minám. Dodala, že takovéto stroje by porušily morální i etické hranice, které nemají být nikdy překročeny.

V současné době armády používají například bezpilotní letouny, které operátoři dálkově ovládají. Technici ale pracují na systémech, které let i operační činnost více osamostatní.

"Již nyní máme určitou míru autonomie," řekl Noeal Sharkey, který se na Sheffieldské univerzitě zabývá umělou inteligencí a robotikou. "Myslím, že už jsme to dokázali. Pokud mi dnes řeknete, abych postavil autonomního robota zabijáka, mohl bych to udělat."

Britská vláda: Nechceme nahradit vojáky stroji

Technika nicméně nedokáže rozlišovat mezi vojákem a civilistou. A britská vláda opakovaně tvrdí, že neusiluje o vývoj takových zařízení.

"Neexistují žádné plány k nahrazení vycvičených vojáků plně autonomními systémy," oznámilo britské ministerstvo obrany. "Ačkoli královské námořnictvo disponuje obrannými systémy, jako je Phalanx, který může být nasazen v automatickém režimu, aby chránil osoby a lodě před nepřátelskými hrozbami v podobě raket, na veškerou činnost dohlíží lidský operátor," dodalo ministerstvo.

Aktivisté nicméně tvrdí, že britské odmítnutí plně autonomních zbraní není tak rozhodné, jak se zdá.

"Obáváme se, že tady prostě je příklon k větší samostatnosti na bojišti. Dokud neuděláme jasnou čáru, můžeme se nakonec snadno dostat k souhlasu se zcela autonomními zbraněmi," uvedl Thomas Nash, který stojí v čele nevládní organizace Article 36.

Rychlý vývoj technologií podle organizace hájící lidská práva Human Rights Watch (HRW) umožnil zemím, jako jsou Spojené státy, Čína, Rusko, Izrael nebo Německo, pokrok k takových systémům, které jim brzy umožní nasadit plně autonomní bojující stroje.

"Myslíme si, že tento druh zbraní nebude ve shodě s mezinárodním humanitárním právem," dodal Steve Goose z HRW.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Indie nakoupí od Američanů zbraně za tři miliardy dolarů, oznámil Trump

Indie nakoupí od USA obranné prostředky za tři miliardy dolarů (69,6 miliardy korun). Po jednání s indickým premiérem Narédrou Módím to řekl v Dillí americký prezident Donald Trump, který končí svou návštěvu Indie. Cestu označil za "nezapomenutelnou a mimořádnou".

Na vystoupení před novináři Trump vyjmenoval úspěšné příklady americko-indické spolupráce. Patří k nim zbrojní dohoda, která předpokládá, že Indie nakoupí obranné systémy za tři miliardy dolarů. Mělo by jít o bezpilotní letouny, vrtulníky i raketové systémy. Prezident také řekl, že dal souhlas k vytvoření společné skupiny pro boj proti drogám.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Tvůrci filmu Mission: Impossible 7 kvůli koronaviru přerušili natáčení v Itálii

Natáčení nejnovějšího dílu akční ságy Mission: Impossible s Tomem Cruisem bylo v Itálii přerušené kvůli nárůstu lidí nakažených koronavirem. Napsala to agentura AFP s odvoláním na oborový server The Wrap. Podle něj měl štáb tři týdny točit v Benátkách. "Kvůli přemíře opatrnosti, starosti o členy produkce a kvůli snaze benátských úřadů zamezit srocování davu měníme původní plán," potvrdil mluvčí společnosti Paramount, která snímek vyrábí. Podle ní herec Tom Cruise ještě do Benátek nedorazil a zbytek štábu se již bezpečně vrátil domů. Sedmý díl Mission: Impossible do českých kin přijde 22. července 2021.

Zdroj: AFP
Další zprávy