Edinburgh, od našeho spolupracovníka - Nad vchodovými dveřmi ještě firma nemá ani ceduli se jménem, už teď ji ale berou světoví konkurenti v oblasti obnovitelných energií vážně. Tým skotských nadšenců vymyslel způsob, jak relativně jednoduše a levně skladovat přebytečnou elektřinu. Jde o téma, o kterém se i v souvislosti s právě probíhající klimatickou konferencí COP26 v nedalekém Glasgow mluví stále víc.
Velká Británie chce do roku 2035 vyrobit 100 procent elektřiny z čistých zdrojů. A Skotsko, které se rádo pasuje do role světového lídra v této oblasti, je mnohem dál - v minulém roce vyrobilo z větru, vody, biomasy a slunečního svitu plných 97 procent elektřiny pro vlastní potřebu. Podobným směrem se vydávají i další země, a tak celosvětová poptávka po uskladnění elektřiny bude už brzy enormní.
Start-up Gravitricity přišel s metodou takzvané gravitační věže, využívající k uskladnění energie sílu, která drží pohromadě celý vesmír - gravitaci. Její princip přitom není nijak revoluční. V době, kdy je elektřiny přebytek, tedy většinou v noci, vytáhne naviják mnohatunové závaží vzhůru a během energetické špičky ho spustí dolů. Energie roztočí dynamo, které vyrábí elektřinu.
Na podobném principu fungují například vodní přečerpávací nádrže, Gravitricity chce ale mechanismus instalovat pod zem, do opuštěných důlních šachet. S nápadem přišel vynálezce Peter Fraenkel v roce 2011.
"Peter už v té době držel patent na první přílivovou elektrárnu, pak ho ale prodal firmě Siemens. Lidé jako on jednoduše nevydrží sedět s rukama v klíně, a tak se brzy vrhnul znovu do práce. Jak už to v podobných případech bývá, jeho nápad na využití důlních šachet přišel ostatním zpočátku šílený," popisuje manažer firmy Chris Yendell.
Fraenkelova myšlenka ale brzy zaujala. Společnost dostala vládní grant a mohla tak postavit první prototyp věže. Šestnáctimetrová konstrukce se závažím, navijákem a dynamem vyrostla v přístavu Leith, necelou půlhodinu chůze od edinburské kanceláře Gravitricity.
Pilotní projekt na Ostravsku?
Systém v plné síle by měl do hlubin spouštět soustavu 24 závaží o hmotnosti až 12 tisíc tun (což je zhruba polovina hmotnosti sochy Svobody). Při hloubce šachty 800 metrů by dokázal napájet 63 tisíc domů po více než hodinu, vysvětluje ředitel společnosti Gravitricity Charlie Blair. "Krása tohoto systému je v tom, že proces můžeme opakovat několikrát za den po dobu mnoha let, aniž by klesal jeho výkon. Právě díky tomu mohou gravitační věže směle konkurovat jiným formám skladování energie, například lithiovým bateriím," přibližuje Blair technické parametry projektu.
Plně funkční systém, i když ještě ne s plnou kapacitou, chtějí teď inženýři otestovat přímo v důlní šachtě. Těch má Británie od dob průmyslové revoluce několik desítek tisíc, získat stavební povolení od místních úřadů je ale velmi náročné.
Takto výrobce vysvětluje princip fungování věží v produktovém videu:
Společnost proto začala hledat vhodnou lokalitu jinde v Evropě a volba padla na Česko, konkrétně na důl Paskov na Ostravsku, kde těžba skončila teprve před čtyřmi lety. Právě odsud se nedávno vrátil Chris Yendell a pilotní projekt v Česku vidí velmi nadějně. "Česká strana byla velmi vstřícná. Sfárali jsme víc než kilometr hluboko a pod zemí strávili skoro tři hodiny. Jednali jsme s místními politiky i zástupci Vysoké školy báňské v Ostravě. Univerzita by mohla v rámci našeho projektu postavit podzemní laboratoř pro své vědecké experimenty," říká Yendell.
Záloha proti blackoutu
Vedle výroby elektřiny přináší využití opuštěných důlních šachet ještě další výhodu. Oblasti, kde skončila těžba uhlí, trápí často nezaměstnanost a s ní spojené sociální problémy. Opětovné využití dolů pak může místním lidem přinést tolik potřebnou práci.
Potvrzuje to i Ludvík Kašpar, generální ředitel společnosti Diamo, která v České republice spravuje uzavřené doly. "Jsme přesvědčeni, že využití šachet pro uskladnění energie může být atraktivní a užitečné pro celý region. Společnosti Gravitricity jsme už předali veškeré technické podklady," uvádí Kašpar pro server Ground Engineering.
Až devadesát procent skladování energie mají v současné době na starosti vodní přečerpávající nádrže. Jejich kapacita už ale nestačí a stavba nových je extrémně drahá. Lithiové baterie mají zase omezenou životnost a k jejich výrobě je potřeba lithium, jehož zásoby jsou omezené. Gravitační věže asi nikdy nebudou tím hlavním způsobem, jak přebytečnou energii uskladnit, v budoucnu ale mohou hrát důležitou roli při zajištění energetické bezpečnosti. Na plný výkon jsou schopné najet za méně než vteřinu, což je neocenitelné především v případě náhlého poklesu v síti nebo pokud dojde k blackoutu, tedy rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny.
Společnost Gravitricity už také plánuje hloubení vlastních šachet nebo zabudování systému závaží do nových mrakodrapů. A pokud se pilotní věž na Ostravsku skutečně postaví, Česko se může stát součástí projektu, který by mohl vyřešit jeden z nejpalčivějších problémů dneška.
