Švýcaři staví bizarní gravitační baterie. Jeřábové věže slouží jako úložiště energie

Ekonomika Ekonomika
Aktualizováno 24. 1. 2021 17:34
Zdroj foto: Aktuálně.cz Zdroj foto: Aktuálně.cz
Ve švýcarském kantonu Ticino se do výšky 110 metrů tyčí jeřáb s šesti rameny. Nejedná se však o běžný stavební stroj, nýbrž o speciální přístroj, který slouží jako gravitační baterie pro ukládání energie. Úložiště, za kterým stojí švýcarský start-up Energy Vault, zatím běží v testovacím provozu.
Gravitační baterie švýcarského startupu Energy Vault | Video: Youtube / Energy Vault
Gravitační baterie v podobě jeřábu, za jejíž výrobou stojí švýcarský start-up Energy Vault. | Foto: Energy Vault
Gravitační baterie v podobě jeřábu, za jejíž výrobou stojí švýcarský start-up Energy Vault. | Foto: Energy Vault
Gravitační baterie v podobě jeřábu, za jejíž výrobou stojí švýcarský start-up Energy Vault. | Foto: Energy Vault
Gravitační baterie v podobě jeřábu, za jejíž výrobou stojí švýcarský start-up Energy Vault. | Foto: Energy Vault
Gravitační baterie v podobě jeřábu, za jejíž výrobou stojí švýcarský start-up Energy Vault. | Foto: Energy Vault

Jeřáb v případě nadbytku energie vytahuje do výšky těžké betonové bloky o hmotnosti 35 tun, které skládá na sebe do podoby betonové věže. Celkem se takto dokáže uložit okolo 35 megawatthodin (MWh) energie. Na celý proces dohlíží také ovládací software, který se stará o to, aby se bloky pokaždé umístily na správné místo.

Když je naopak potřeba získat elektřinu zpátky, stroj mohutná závaží posílá dolů a věž kinetickou energii klesajícího betonu přemění zpátky na elektřinu. Váha betonových závaží totiž pohání generátor. Díky šesti ramenům jeřábu si stroj může určit, jakou rychlostí bude bloky dostávat dolů.

Jak jeřáb funguje, ukazuje i přiložené video. Návratnost vložené energie by se podle firmy měla pohybovat kolem 85 procent, životnost "betonové elektrárny" podnik odhaduje na více než třicet let.

Start-up Energy Vault dokončil přístroj už loni v červenci a nyní jej testuje za účasti provozovatele švýcarské přenosové sítě. Co nejdříve chce systém uvést do standardního komerčního provozu. 

Téma úložiště energie se dostává do popředí s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, jako jsou sluneční nebo větrné elektrárny. Spoluzakladatel start-upu Energy Vault Bill Gross už v minulosti označil inovace v oblasti akumulace energie za největší a nejbližší příležitost, která povede k urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, jež nahradí fosilní paliva jako primární zdroj energie.

Podle Grosse navíc jeřáb funguje na podobném principu jako přečerpávací vodní elektrárny, má ale vyšší účinnost, je výhodnější i z finančního hlediska a není tolik náročný na terén, v kterém má vzniknout.

Právě přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně či Štěchovice se na akumulaci energie podílejí i v Česku. Jejich podíl na výkonu elektrické sítě během špičky však není příliš velký.

Výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek minulý týden uvedl, že loni byly na celém světě připojeny baterie o celkovém výkonu přesahujícím deset gigawattů. V Evropě je lídrem v této oblasti Británie, která podle Fouska už v polovině loňského roku překonala u svých velkých bateriových systémů výkon 1000 megawattů (MW). Následuje Německo, které mělo koncem roku 2020 nainstalováno 551 MW velkokapacitních bateriových systémů, malých domácích úložišť tam bylo dokonce 750 MW.

Naopak Česko podle Fouska v rozvoji využití bateriových systémů i dalších forem akumulace v elektrizační soustavě zaostává. Dosud tu byly postaveny čtyři velkokapacitní bateriové systémy s celkovým výkonem okolo deseti megawattů. V ČR stále chybí těmto zdrojům legislativní ukotvení. Podle Fouska by mohl pomoci pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který projedná Poslanecká sněmovna.

Video: Prunéřov spolykal 120 vagonů uhlí denně. Bylo tady fajn i s ním, svěřili se místní

Po 53 letech utichla hnědouhelná elektrárna Prunéřov I. Za tu dobu vyrobila energii, která by Česku stačila na dva roky. | Video: Blahoslav Baťa, Kristýna Pružinová
 

Právě se děje

před 21 minutami

Hamáček podal trestní oznámení na autory reportáže Seznam Zprávy, rezignovat nehodlá

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pátek podal trestní oznámení na autory reportáže serveru Seznam Zprávy k jeho cestě do Moskvy Janka Kroupu a Kristinu Cirokovou. Vyloučil, že by kvůli kauze rezignoval. Naopak podle lídra ODS Petra Fialy by měl skončit, protože buď lhal veřejnosti, nebo se dopustil špatného úsudku.

Hamáček trestní oznámení avizoval minulý týden. Na server plánuje podat i civilní žalobu, kterou chce po vydavateli požadovat deset milionů korun. Podle webu Seznam Zprávy hovořil Hamáček na interní schůzce o úmyslu "vyměnit mezinárodní skandál" kolem explozí ve Vrběticích na Zlínsku za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Hamáček to ostře odmítá.

Podle Hamáčka se mohli autoři reportáže dopustit trestných činů pomluvy či šíření poplašné zprávy. "V pátek jsem trestní oznámení podal," řekl dnes v Partii na televizi Prima. Vicepremiér dnes řekl, že česká diplomatická reakce na zjištění o ruském zapojení do explozí ve Vrběticích v roce 2014 byla jednoznačným úspěchem, nicméně reportáž Seznamu z kauzy udělala "bramboračku". Zopakoval, že cesta do Moskvy měla svůj účel, stejně tak jako načasování jejího zrušení. "Na vnitru jsme mohli těžko plánovat, že v době, kdy budeme vyhošťovat ruské diplomaty, budu sedět v Moskvě," prohlásil.

Podle opozičních lídrů naopak z kauzy dělá "bramboračku" Hamáček. "Podstatné je to, že lhal veřejnosti, že nechtěl jet do Moskvy. Ukazuje se, že cesta byla naplánovaná," podotkl Fiala. V případu se podle něj možná Hamáček dopustil jen neskutečné naivity a měl špatný úsudek, ale i to by bylo důvodem pro rezignaci. Také podle lídra Pirátů Ivana Bartoše jsou Hamáčkovy argumenty nedůvěryhodné. "Vyjádření ukazují, že ten původní příběh není pravdivý," uvedl.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Cisternová loď řízená českým kapitánem poškodila most v nizozemském Groningenu

Cisternová loď, kterou řídil 59letý český kapitán, narazila do důležitého mostu v nizozemském Groningenu. Nikomu se nic nestalo, ale škody na mostě jsou podle zástupců města velké.

Policie českého kapitána zadržela. Testy ukázaly, že nepožil alkohol, ani si nevzal žádní drogy. Čelí podezření, že nemá dostatečné schopnosti k řízení lodi.

Svědci nehody, která se stala v noci na sobotu, vypověděli, že slyšeli hlasitou ránu. V té době most zrovna nepřejíždělo žádné auto, jen jeden řidič mopedu. Náraz lodi ho vyděsil.

Vyšetřování nehody bude pokračovat i v příštích dnech. Cisternová loď Bodensee je 110 metrů dlouhá a pluje pod německou vlajkou. Podle policie na ní nebyly žádné technické závady. Se čtyřčlennou posádkou plula ze Štrasburku do nizozemského Delfzijlu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy