Švýcaři staví bizarní gravitační baterie. Jeřábové věže slouží jako úložiště energie

Ekonomika Ekonomika
Aktualizováno 24. 1. 2021 17:34
Ve švýcarském kantonu Ticino se do výšky 110 metrů tyčí jeřáb s šesti rameny. Nejedná se však o běžný stavební stroj, nýbrž o speciální přístroj, který slouží jako gravitační baterie pro ukládání energie. Úložiště, za kterým stojí švýcarský start-up Energy Vault, zatím běží v testovacím provozu.
Gravitační baterie švýcarského startupu Energy Vault | Video: Youtube / Energy Vault
Gravitační baterie v podobě jeřábu, za jejíž výrobou stojí švýcarský start-up Energy Vault. | Foto: Energy Vault
Gravitační baterie v podobě jeřábu, za jejíž výrobou stojí švýcarský start-up Energy Vault. | Foto: Energy Vault
Gravitační baterie v podobě jeřábu, za jejíž výrobou stojí švýcarský start-up Energy Vault. | Foto: Energy Vault
Gravitační baterie v podobě jeřábu, za jejíž výrobou stojí švýcarský start-up Energy Vault. | Foto: Energy Vault
Gravitační baterie v podobě jeřábu, za jejíž výrobou stojí švýcarský start-up Energy Vault. | Foto: Energy Vault

Jeřáb v případě nadbytku energie vytahuje do výšky těžké betonové bloky o hmotnosti 35 tun, které skládá na sebe do podoby betonové věže. Celkem se takto dokáže uložit okolo 35 megawatthodin (MWh) energie. Na celý proces dohlíží také ovládací software, který se stará o to, aby se bloky pokaždé umístily na správné místo.

Když je naopak potřeba získat elektřinu zpátky, stroj mohutná závaží posílá dolů a věž kinetickou energii klesajícího betonu přemění zpátky na elektřinu. Váha betonových závaží totiž pohání generátor. Díky šesti ramenům jeřábu si stroj může určit, jakou rychlostí bude bloky dostávat dolů.

Jak jeřáb funguje, ukazuje i přiložené video. Návratnost vložené energie by se podle firmy měla pohybovat kolem 85 procent, životnost "betonové elektrárny" podnik odhaduje na více než třicet let.

Start-up Energy Vault dokončil přístroj už loni v červenci a nyní jej testuje za účasti provozovatele švýcarské přenosové sítě. Co nejdříve chce systém uvést do standardního komerčního provozu. 

Téma úložiště energie se dostává do popředí s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, jako jsou sluneční nebo větrné elektrárny. Spoluzakladatel start-upu Energy Vault Bill Gross už v minulosti označil inovace v oblasti akumulace energie za největší a nejbližší příležitost, která povede k urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, jež nahradí fosilní paliva jako primární zdroj energie.

Podle Grosse navíc jeřáb funguje na podobném principu jako přečerpávací vodní elektrárny, má ale vyšší účinnost, je výhodnější i z finančního hlediska a není tolik náročný na terén, v kterém má vzniknout.

Právě přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně či Štěchovice se na akumulaci energie podílejí i v Česku. Jejich podíl na výkonu elektrické sítě během špičky však není příliš velký.

Výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek minulý týden uvedl, že loni byly na celém světě připojeny baterie o celkovém výkonu přesahujícím deset gigawattů. V Evropě je lídrem v této oblasti Británie, která podle Fouska už v polovině loňského roku překonala u svých velkých bateriových systémů výkon 1000 megawattů (MW). Následuje Německo, které mělo koncem roku 2020 nainstalováno 551 MW velkokapacitních bateriových systémů, malých domácích úložišť tam bylo dokonce 750 MW.

Naopak Česko podle Fouska v rozvoji využití bateriových systémů i dalších forem akumulace v elektrizační soustavě zaostává. Dosud tu byly postaveny čtyři velkokapacitní bateriové systémy s celkovým výkonem okolo deseti megawattů. V ČR stále chybí těmto zdrojům legislativní ukotvení. Podle Fouska by mohl pomoci pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který projedná Poslanecká sněmovna.

Video: Prunéřov spolykal 120 vagonů uhlí denně. Bylo tady fajn i s ním, svěřili se místní

Po 53 letech utichla hnědouhelná elektrárna Prunéřov I. Za tu dobu vyrobila energii, která by Česku stačila na dva roky. | Video: Blahoslav Baťa, Kristýna Pružinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy