reklama
 
 

Skoro 500 let stará záhada rozluštěna. Vědci zjistili, proč vymřeli Aztékové

16. 1. 2018 19:55
Aztéky zabila epidemie "cocoliztli", což v jejich jazyce znamená "zhoubná nákaza". Celá staletí se ale spekulovalo, co tuto epidemii způsobilo.

Tübingen - V roce 1545 zasáhla Aztéky katastrofa obřích rozměrů. Lidé začali hromadně trpět vysokými horečkami, bolestmi hlavy, tekla jim krev z očí, úst a nosu. Během tří až čtyř dnů přišla smrt.

V následujících pěti letech zemřelo 15 milionů Aztéků, což byly asi čtyři pětiny jejich tehdejší populace.

Vymření aztéckého národa bylo dlouho záhadou. Po téměř 500 letech mají ale vědci konečně jasno - s největší pravděpodobností šlo o střevní horečku.

Aztéky zabila epidemie "cocoliztli", což v jejich jazyce znamená "zhoubná nákaza". Celá staletí se ale spekulovalo, co tuto epidemii způsobilo. Najít patogen zodpovědný za masakr bylo pro vědce obtížné, protože infekční nemoci zanechávají velmi málo archeologických důkazů.

Nyní ale vědci významně pokročili. V odborném časopise Nature Ecology and Evolution v pondělí odmítli teorie, že by šlo o neštovice, spalničky, příušnice nebo chřipku.

Příčinou podle nich byla střevní horečka podobná tyfu. Důkaz našli, když zkoumali vzorky DNA, které získali ze zubů z 29 těl dávno pohřbených obětí nákazy.

Na vině jsou Evropané

"Cocoliztli byla v letech 1545 až 1550 jednou z mnoha epidemií, které zasáhly říši Aztéků po příchodu Evropanů. Byla ale druhou ze tří nejničivějších epidemií, které měly nejvíce obětí," cituje britský list The Giardian Ashild Vageneovou z univerzity v německém Tübingenu, která je spoluautorkou studie.

Během svých cest do neprobádaného nového světa šířili evropští kolonizátoři bakterie, se kterými se místní obyvatelé předtím nesetkali, a tak proti nim neměli vypěstovanou imunitu.

Cocoliztli zasáhla území dnešního Mexika a části Guatemaly. Přišla jen dvě desetiletí poté, co sem dorazili Španělé a populaci Aztéků zasáhla epidemie neštovic, která měla podle odhadů pět až osm milionů lidských obětí.

Druhá epidemie cocoliztli pak řádila mezi Aztéky v letech 1576 až 1578 a podlehla jí polovina zbývající populace.

"Ve velkých městech vykopali obrovské jámy a od rána do západu slunce kněží nedělali nic jiného, než že přinášeli mrtvá těla a házeli je do jam," napsal ve své kronice ze 17. století františkánský historik Fray Juan de Torquemada.

Pravděpodobná salmonela

Vědci nyní nalezli stopy bakterie Salmonella enterica typu Paratyphi C, který vyvolává střevní horečku. Podtyp bakterie, která tehdy zdecimovala aztéckou populaci, ale v dnešní době způsobuje infekci jen zřídka.

Mnoho kmenů salmonel se šíří přes infikované potraviny nebo vodu. Do Mexika bakterie možná cestovaly spolu s domestikovanými zvířaty, která kolonizátoři přivezli s sebou.

Salmonella enterica se vyskytovala v Evropě už ve středověku.

"Testovali jsme všechny bakteriální patogeny a DNA virů, pro něž jsou k dispozici genomové údaje, a bakterie Salmonella enterica byla jediná, kterou jsme zjistili," uvedl Alexander Herbig z univerzity v Tübingenu, který se na výzkumu také podílel.

Vědci zároveň připouští, že některé patogeny byly buď nezjistitelné, nebo zcela neznámé. "Nemůžeme s jistotou říci, že Salmonella enterica byla příčinou epidemie cocoliztli," uvedla další členka týmu Kirsten Bosová. "Věříme ale, že je to silný kandidát."

Video: Záhada. Bizonům se u Černobylu daří, jejich počty se za 20 let zdesetinásobily

V zóně radioaktivního spadu u bývalé jaderné elektrárny Černobyl se daří bizonům. Dlouhodobé účinky radiace na populaci těchto savců jsou nejasné. | Video: Rádio Svobodná Evropa |  01:28

autor: Zahraničí | 16. 1. 2018 19:55

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama