Je to třetí potvrzený případ ruského použití těchto raket. Rusové je odpálili již při mohutných útocích loni 29. prosince a poté 2. ledna. Tehdy ukrajinští experti našli kusy KN-23 také v Charkově.
Není známo, na jak velkých dodávkách a čeho přesně se ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un dohodli. Podle jihokorejské rozvědky, která má obvykle o dění v Severní Koreji největší přehled, jde kromě raket KN-23 a KN-24 také o velké množství severokorejských dělostřeleckých granátů.
Přes všechny modernější technologie jako například drony je konflikt na Ukrajině, který tam Moskva před dvěma lety rozpoutala, do velké míry dělostřeleckou válkou. Spotřeba dělostřeleckých granátů je na straně ukrajinských obránců i ruských okupantů obrovská a KLDR představuje jednu z mála zemí světa, která je Rusku ochotna, ale především schopna dodat zásoby munice.
Severokorejské střely KN-23 a KN-24 vycházejí z původního sovětského modelu, ostatně jako většina zbrojní produkce KLDR. Oba typy raket připomínají ruskou Iskander-M, ale podle expertů Mezinárodního institutu pro strategická studia mají delší dolet, KN-23 až 900 kilometrů, zatímco ruská Iskander-M zhruba 500 kilometrů.
"Severokorejské střely nemají při zásahu tak ničivou penetrující sílu jako ruské, ale samozřejmě představují velkou komplikaci pro ukrajinskou protivzdušnou obranu," uvádí institut ve své lednové studii.
Analýza označuje za velkou neznámou přesnost těchto střel. Putinovo vojsko použilo 2. ledna severokorejskou raketu při ostřelování Záporoží, dopadla ale do pole za městem a nezpůsobila žádnou škodu. "Mohlo to být nezkušeností ruského personálu s touto střelou nebo její technickou nedokonalostí," uvádějí autoři studie Timothy Wright a Joseph Dempsey.
Pro ekonomiku KLDR je ruský odběr zbraní velkou vzpruhou. V zemi se nacházejí zhruba tři stovky zbrojních továren, výdaje na armádu a zbrojení se pohybují mezi třiceti až padesáti procenty hrubého domácího produktu. Kvůli sankcím OSN uvaleným na Kimův režim a obavám ze zastaralosti severokorejských zbraní ale Pchjongjang v posledních letech příliš své produkce nevyvážel. Dodával zbraně a munici zemím jako Sýrie, Barma, Zimbabwe nebo Uganda.
Bezpečnostní analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana v prosinci v pořadu Aktuálně.cz Spotlight řekl, že dohoda s Ruskem zřejmě KLDR přináší i peníze, energie a v neposlední řadě jídlo. "Pak je zde politický rozměr, a to diplomatická izolace, ve které se Severní Korea dlouhodobě nachází. Rusko je v ní nyní do značné míry také, a tím pádem jsou to v mnoha ohledech přirození partneři. Bezesporu to musí být vzájemně výhodná výměna," uvedl Smetana.
Podle jihokorejské rozvědky Rusko pravděpodobně poskytlo Severokorejcům technologickou podporu při snaze vyslat do vesmíru první vojenský špionážní satelit. Pchjongjang její vypuštění - prý úspěšné - oznámil loni v listopadu.
Rusko v srpnu 2017 hlasovalo v Radě bezpečnosti OSN pro uvalení hospodářských sankcí a zbrojního embarga na Severní Koreu kvůli tomu, že Kimův režim odmítal ukončit testování jaderných zbraní a balistických raket. Embargo formálně stále platí.
