Pchjongjang - Sázení bylo dříve v totalitní Severní Koreji zakázané. Zdejší režim ho trestal až třemi lety nucených prací.
Nově ale Pchongjang sázky v omezené míře povolil.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se totiž kvůli mezinárodním sankcím zoufale snaží opatřit si zahraniční měnu. A k tomu je každý prostředek dobrý.
Sázky na koně povoleny
Na závodišti jezdeckého klubu Miriam poblíž severokorejského Pchjongjangu se konají pravidelně dostihy. Obyvatelé tady můžou popustit uzdu své sázkařské vášni.
Sázet na koně mohou již dvanáctiletí chlapci. Alespoň podle tvrzení oficiální severokorejské tiskové agentury KCNA.
Agentura zveřejnila fotografie stovek nadšenců sledujících závodící koně a záběry z dostihů přinesla i ústřední severokorejská televize.
O rozvoj zdejšího jezdeckého klubu, otevřeného v roce 2013, se zasloužil Kim Čong-un osobně.
Původně to bylo výcvikové středisko armádního jezdectva a severokorejský vůdce tady v mládí rád jezdil na koních.
Kromě zastřešené jízdárny je součástí klubu několik dostihových drah, restaurace a sauna.
V areálu je k dispozici sto dvacet koní.
Vstupní poplatek je 35 dolarů a je v něm zahrnuta hodina jízdy na koni pod dohledem instruktora, zapůjčení žokejské výbavy a sauna.
Severokorejci tady platí jen deset amerických dolarů, což pro ně vzhledem k průměrnému ročnímu příjmu, činícímu dva tisíce dolarů, rozhodně není málo.
Zájem je i přesto velký.
Luxusní projekty jako zdroj valut
"Kim podporuje luxusní projekty, ať už se jedná o tematické parky, lyžařská střediska, nebo jezdecké kluby," řekl agentuře Reuters Na Čeong-won, vedoucí Institutu pro výzkum průmyslu a ekonomiky KLDR v jihokorejském Soulu.
"Tváří se, že to dělá pro blaho svého lidu, skutečným záměrem je ale získat valuty."
Pchjongjang přišel o velkou část zahraniční měny poté, co na něj mezinárodní společenství uvalilo sankce kvůli jeho jadernému a vojenskému programu.
Podle Lee Sang Keuna, politologa z Institutu unifikačních studií při Ewha Womans University v Soulu, cílí Kim těmito netradičními projekty na bohaté Severokorejce.
V KLDR totiž již dávno neplatí, že všichni mají stejně. "Někdo se může Kimovi posmívat, že buduje luxusní zařízení, zatímco jeho lid nemá co do úst," říká Lee.
"Tyhle projekty ale mají do země přitáhnout tvrdou měnu. Ne od zahraničních turistů, ale od bohatých Severokorejců. V těchto zařízeních se totiž platí dolary nebo čínským jüanem," dodává analytik.
Bohatnoucí elita
Úzká skupina bohatších Severokorejců přišla k penězům díky rozvíjejícímu se soukromému podnikání, pravidelně chodí na večeře do luxusních restaurací a utrácí plnými hrstmi v nákupních střediscích.
Jejich peníze pak putují do státní pokladny.
Díky tomu má Kimův režim navzdory sankcím k dispozici určitý objem zahraniční měny.
Severní Korea umožnila po vzoru Číny provoz kasin v hlavním městě Pchjongjangu a také v Rasonu, kde otevřela s Číňany zvláštní ekonomickou zónu.
Do nových kasin ale zatím můžou jen cizinci, tedy hlavně Číňané.
V březnu severokorejská vláda schválila investiční pobídky pro stavbu nových kasin v Namjangu poblíž čínských hranic a také ve speciální turistické oblasti u hory Kumgang poblíž demilitarizované zóny, která dělí oba korejské státy.
Poslední vlna sankcí ale vytváření společných podniků s cizími firmami zastavila a tím i další přísun zahraničních investic.
