V severokorejské restauraci: Z útraty Kim platí rakety, v nabídce je i psí maso

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 25. 12. 2017 16:16
Severokorejská vláda provozuje v zahraničí více než stovku restaurací. Většina z nich se nachází v Číně, další pak ve větších městech především v jihovýchodní Asii. Jednu z nich, v kambodžské metropoli Phnompenh, navštívila i reportérka Aktuálně.cz. Zisky z těchto restaurací putují přímo do státní kasy v totalitní Severní Koreji. Podniky zpravidla nabízejí taneční a hudební vystoupení a k nim jídlo. Hosté mají přísný zákaz pořizovat jakékoli snímky.
Severokorejská restaurace v Phnompenhu | Video: Tomáš Cetkovský, Simona Fendrychová

Phnompenh (od naší zpravodajky) - "Zákaz pořizování fotek," nařizuje několik plakátů vylepených ve dveřích stroze zařízeného podniku.

Servírky gesty upozorňují, že i mobily musí zůstat v kapse.

Na široké třídě v centru kambodžské metropole Phnompenh sice visí vývěsní štít lákající na nevšední zážitek, interiér ale pečlivě zakrývají na velkých oknech dlouhé závěsy.

Severokorejská restaurace je v hlavním městě Kambodže na první pohled celkem snadno přehlédnutelná. Zvenčí působí záhadně, uvnitř snad ještě více. Že hosté zažijí zážitek nejen kulinářský, je ale jasné hned u vstupu.

Zákazníka se u dveří ujme skupina mladých servírek v barevných šatech připomínajících kroje a s zvláštně křečovitým úsměvem na rtech.

Z ulice metropolitního živého jihoasijského města člověk vstupuje do přísně střeženého interiéru odměřeně ozdobeného obrazy korejské krajiny.

Rocková kapela, zpěvačka i stepující tanečnice

Restaurací nesoucích jméno severokorejské metropole Pchjongjang na světě existuje víc než stovka.

Celý řetězec vlastní vláda totalitní KLDR.

Většina těchto podniků se nachází v Číně, další v několika městech v jihovýchodní Asii. V jihoasijské Kambodži fungují hned dvě. Pro vládu Severní Koreje znamenají restaurace především přísun potřebných financí.

Ty se západní státy snaží v poslední době maximálně omezit ve snaze zastavit jaderný program totalitního vůdce Kim Čong-una.  

Podle jihokorejských novin Chosun Daily díky těmto podnikům získává do státní kasy až 300 000 dolarů ročně (přes 6,5 milionu korun). Ceny za tradiční korejské pokrmy jsou v kambodžském Phnompenhu poměrně vysoké.  

Pohybují se kolem 7 až 15 dolarů, za což lze v místních khmerských restauracích pořídit klidně i tři lepší večeře. Tady ale nejde jen o jídlo, hosty láká i kulturní program.

Na postaveném pódiu, které během večera ozáří barevná světla, se postupně vystřídají rocková kapela, zpěvačka, stepující tanečnice i skupina dívek v krátkých šatech tančící na hudbu, která připomíná slavný korejský pop.

To vše s hlasitým hudebním doprovodem, který se line z reproduktorů, a s nikdy nemizejícím nadšeným výrazem ve tvářích vystupujících slečen.

Jsou to ty samé, které hosty vítaly u dveří a nosily jim jídlo.

Pod dohledem

Jídelní lístek v korejštině a angličtině nabízí velký výběr, v nabídce je i psí maso na několik způsobů. Pivo menu nezmiňuje, ale obsluha ho na vyžádání přinese.

Bohaté zásoby alkoholických nápojů se dají odhadnout podle veselé skupiny Korejců, kteří si u jednoho dlouhého stolu během večera stále hlasitěji připíjejí čirým nápojem v nízkých sklenkách. Natáčet se dá jen s kamerou ukrytou pod oblečením.

Při jakémkoli pátravém pohledu servírek je nutné činnost rychle přerušit a nevzbudit podezření.  

Skryté záběry ze severokorejské restaurace v kambodžském Phnompenhu: 

Severokorejská restaurace v Phnompenhu | Video: Tomáš Cetkovský, Simona Fendrychová

Korejci zde vůbec tvoří naprostou většinu hostů. Personál jinými jazyky nemluví nebo je přímo odmítá. To ale neznamená, že se servírky hostům nevěnují. Od stolu zákazníků se vzdálí jen ojediněle.

Úhledně prostřou stůl, počkají, až si host vybere, dolijí mu čaj do sklenice nebo se jen beze slov ujišťují, že mu chutná. A hlavně dohlédnou, že nefotí.

Sama restaurace a její zaměstnanci připomínají uzavřenou Severní Koreu a její izolované obyvatele.

Vše je řízeno a pod úzkostlivou kontrolou. Personál podezíravě až zbrkle organizuje veškerý chod restaurace. I hudební vystoupení je do puntíku zorganizované.

Hosté dostávají pugéty z umělých květin, aby jimi po konci každého čísla mohli za hlasitého potlesku zúčastněných obdarovat vystupující. Ty je vzápětí zase odevzdávají, aby hosté mohli obdarovat další.

Pečlivě sehrané divadlo.

Jazyková bariéra

Platíme.

Servírka se jmenovkou nesoucí jméno Kim není příliš hovorná. Jazyková bariéra se zdá příliš velká.

Dokáže jen nervózně odkázat na nadřízenou, která ovšem po pár otázkách týkajících se chodu restaurace také záhadně přichází o schopnost mluvit anglicky.

Restaurace v kambodžském Phnompenhu vznikla podle informací jejího čistě ženského personálu zhruba před 15 lety.

Podle všeho ji spravuje vládní organizace Room 39, která už od 70. let pomáhá ze zahraničních investic financovat totalitní režim v KLDR.

Od 90. let jí k tomu slouží i tato síť restauračních zařízení, která se rozrostla napříč asijským kontinentem.

Jejich personál patří k tisícům dalších Severokorejců, kteří pro svého vůdce pracují po celém světě.

Podle severokorejských tajných služeb žilo a pracovalo v roce 2014 v 50 zemích světa až 60 tisíc občanů KLDR. Od té doby jejich počet podle agentury AP mohl stoupnout až na 100 tisíc.

Jistota, že servírky neutečou

Jedná se především o levnou pracovní sílu, využívanou hojně v Číně, Rusku, ale třeba i na některých stavbách v Evropě. 

Stejně jako oni ani personál restaurace nesmí opustit své pracoviště.

Servírky v severokorejských restauracích jsou podle odborníků příslušnice rodin s dobrými kádrovými posudky.

"Nejspíš pochází z politické elity, nikomu jinému není povoleno odcestovat za hranice," vysvětlil Guardianu před několika lety odborník na KLDR a bývalý britský diplomat v Pchjongjangu James Hoare.

"Důvodem je menší pravděpodobnost, že by utekly," dodal. Servírky podle něj ale přesto nemají svobodu pohybu a kromě práce v restauraci žijí v uzavřených ubytovnách v jejím bezprostředním okolí.

Dlouhé záclony a přísná pravidla pro hosty možná nemají jen ochránit jedinečnou atmosféru tohoto místa.

Zakrytá okna mohou stejně tak skrývat okolní svět před mladými dívkami, které tam každý den pracují. Utéct ven by znamenalo zběhnout, což severokorejská diktatura neodpouští.

Strašlivě křičel. Rodiče Otto Warmbiera popisují návrat syna z KLDR | Video: Asociated Press, FOX & FRIENDS
 

Právě se děje

Další zprávy