Spojené státy proto do Perského zálivu vyslaly bojová plavidla, aby doprovázela kuvajtské tankery a aby zajistila bezpečnost dopravy. Mezi nimi také křižník USS Vincennes.
Na vodu byl spuštěn v roce 1984, sloužil v Pacifiku a pak na Blízkém východě. Nejvíce jej proslavila - bohužel negativně - událost, která se stala přesně před 35 lety. Třetího července 1988 ráno místního času posádka USS Vincennes poblíž Hormuzského průlivu narazila na íránské ozbrojené čluny, které spustily palbu na americkou helikoptéru. Situace začala být velmi vypjatá. Hrozil vážný íránsko-americký střet.
V této době byly obě země zapřísáhlými nepřáteli, neboť USA odmítaly uznat islámský teokratický režim imáma Chomejního jako legitimní vládu Íránu a Chomejního režim označoval Spojené státy za "velkého Satana".
Ačkoliv v Perském zálivu a ve vzdušném prostoru nad ním zuřila válka, stále touto oblastí létala civilní letadla. Z letiště v íránském přístavním městě Bandár Abbás odstartoval ráno 3. července airbus společnosti Iran Air s 290 lidmi na palubě. Mířil do Dubaje na opačném břehu Zálivu, obvykle let trval necelou půlhodinu. Tentokrát však pouze sedm minut.
Tragická chyba
Posádka USS Vincennes zahlédla letoun na radaru, který ale nedokázal rozpoznat typ ani velikost letadla. Americký velitel na lodi William Rogers tak měl podezření, že se jedná o stíhačku F-14. Íránci navíc měli tento typ letounu deponovaný na letišti v Bandár Abbásu. Tyto stoje paradoxně Teheránu dodali Američané ještě v době vlády šáha Muhammada Rézy Pahlavího. Po jeho svržení v roce 1979 je íránské letectvo používalo, i když nemělo kvůli americkým sankcím přístup k náhradním dílům.
Letoun se na radaru nebezpečně blížil a Rogers čelil dotazům z posádky, zda dá pokyn k odpálení rakety a sestřelení cíle. Váhal. Pak ale souhlasil. Přesně v 10:54 místního času zasáhly airbus dvě rakety země-vzduch, odpálené z USS Vincennes. Nikdo na palubě neměl šanci přežít. Zemřelo 254 Íránců, třináct občanů Spojených arabských emirátů, deset Indů, šest Pákistánců, šest Jugoslávců a jeden Ital. Trosky se zřítily do moře.
Pentagon nejprve informoval o sestřelení nepřátelské stíhačky F-14. Za několik hodin vydalo opravu a potvrdilo íránské oznámení, že šlo o dopravní letoun s civilisty na palubě. Americká vyšetřovací komise konstatovala chyby posádky v komunikaci a vyhodnocení situace, ale zároveň obvinila íránské úřady, že připustily let s civilními pasažéry na palubě do rizikové oblasti.
"V bitevní vřavě je nemožné opakovaně kontrolovat všechny údaje. To neznamená, že personál USS Vincennes si v tomto incidentu vedl dokonale," uvedl v hodnocení předseda Sboru náčelníků štábů americké armády William Crowe.
Nejdřív žaloba, nakonec odškodnění
V Íránu vyvolala tragédie pobouření a posílila protiamerické nálady. Íránská televize například vysílala záběry mrtvého dítěte, připoutaného v sedadle, které bylo na hladině moře. Hněv směřoval také na Velkou Británii poté, co britská premiérka Margaret Thatcherová odmítla sestřelení letadla odsoudit. O rok později Írán zažaloval USA u Mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Spor skončil v tichosti roce 1996, když americká vláda vyplatila pozůstalým po obětech odškodné 61,8 milionu dolarů.
Jedenáctého ledna 2020 se Íráncům stalo to samé co Američanům. Íránská protivzdušná obrana kvůli lidské chybě sestřelila krátce po startu v Teheránu letadlo společnosti Ukrainian International Airlines. Všech 176 lidí na palubě zahynulo.
