Sea-Watch zachránila 35 tisíc běženců. Pašeráci migranty podvádějí, říká dobrovolnice

Jana Václavíková Jana Václavíková
21. 9. 2020 19:16
Uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos, který počátkem září vyhořel, byl dlouhodobě přeplněný. O to víc v dobách pandemie koronaviru. Aby se zde nemoc covid-19 nerozšířila, nabídla své zdravotní služby a loď pro osoby v karanténě německá organizace Sea-Watch. Ta zachraňuje migranty, kteří zamíří do Evropy po moři.

Březnové žádosti neziskové organizace nakonec úřady nevyhověly. Situace se ale může změnit. V táboře se nové případy nákazy objevovaly od začátku měsíce, vyhořelý tábor Řekové evakuovali 9. září.

Péče o nakažené však není hlavní náplní práce organizace. Sea-Watch se zaměřuje na hledání člunů s migranty, kteří se vydali po moři do Evropy, a na jejich následnou záchranu. Za pět let existence se podařilo zachránit více než 35 tisíc běženců.

Jen za první dva dny, kdy se jejich loď po pandemii vrátila v srpnu na moře, zachránili dobrovolníci více než 200 lidí. 

"Spousta Němců viní Evropskou unii, že s problémem nic nedělá," říká Marlene Kossacková, jedna z dobrovolnic organizace, která v srpnu činnost Sea-Watch přijela představit na pražský Festival WeMind - příběhy lidí v pohybu, organizovaný Charitou České republiky. "Nejde ale vinit unii, aniž byste vinili i každý jednotlivý členský stát. Protože je Německo jeden z velmi viditelných členů unie, tak myslím, že Němci cítí částečnou odpovědnost za to, co se stane," vysvětluje si studentka architektury důvod, proč organizace vznikla právě v Německu. 

Na nebezpečnou cestu migranty nikdo neupozorní

Tím, že se uprchlíci na loď organizace Sea-Watch dostanou, jejich cesta do Evropy ale nekončí. Nejprve musí kapitán lodi počkat na pokyn Evropské unie, která předem vyjedná, kam uprchlíci po zakotvení v Evropě půjdou. 

Poté záleží na jednotlivých zemích, jak mají procesy pro přijímání uprchlíků nastavené. Většinou se migranti dostanou do určených center, kde čekají, až bude jejich žádost o azyl vyřízená. V případě negativního rozhodnutí se budou muset vrátit zpět. "To může trvat měsíce i roky," popisuje Kossacková. 

Kdo se na loď dostane, je prý vždy překvapením. "Mohou mezi nimi být lidé klidně z dvaceti nebo pětadvaceti různých zemí Afriky," tvrdí. Liší se také úroveň informovanosti o náročnosti cesty do Evropy. "Pro nás je pochopitelné, že malá loď nebude schopná překonat moře. Ale pro lidi z centrální Afriky, kteří nikdy moře ani neviděli, to tak pochopitelné není," vysvětluje Kossacková a popisuje jednu častou představu, kterou migranti mají. 

Neinformují je ani pašeráci, kterým migranti platí vysoké částky za převoz. Ti je jen v noci usadí na loď a ukážou jim na světla nedaleko s tím, že jde o Evropu. Ve skutečnosti ale světlo může pocházet třeba z ropných plošin. Že je pašeráci podvedli, se lidé proto dozví až poté, co se k objektu přiblíží. Pak už je pozdě uvědomit si, že cesta nebude tak snadná a že na její dokončení nemají ani dostatek paliva. "Překupníci lidí o tom samozřejmě vědí, ale kdyby migranti zjistili, jak nebezpečné to, tak by jich nebylo tolik ochotných cenu za cestu zaplatit," popisuje Kossacková.

"Evropa není nafukovací"

Pozemská část Sea-Watch, jejíž součástí Marlene Kossacková je, mluví s lidmi a vysvětluje jim, co jejich organizace dělá a proč je migrace přes moře problém. Přiznává, že se často setkává i s negativními reakcemi. Někteří lidé neziskovku podezřívají, že s pašeráky lidí spolupracuje nebo že je dokonce důvodem, proč lidé do Evropy přijíždějí.

Kossacková to vyvrací průzkumy, které spojitost mezi cestami migrantů a jejich loděmi nenašly, a také tím, že organizace sama neví, kdy se na moře dostane a v jaké oblasti se bude pohybovat. "Minulý rok, kdy všechny naše lodě byly blokované a žádná nemohla vyplout, plavidla s uprchlíky stále připlouvaly," objasňuje Kossacková. 

Častým argumentem odpůrců je také to, že Evropa není nafukovací a všichni migranti se sem nevejdou. "Dokážu porozumět, odkud ten strach pochází, protože lidé slyší jen vysoké číslo - miliony uprchlíků. Pak už lidé nepřemýšlí nad tím, jaké důvody lidé k odjezdu ze svých zemí měli, nebo že se jedná o jednotlivce, kteří mají osobité životní příběhy," říká k tomu.

V tomto případě Kossacková stejně jako její kolegové mluví o pozitivních příkladech z jiných zemí, například Libanonu. Ten, ač relativně chudý stát, poskytl ochranu až dvěma milionům uprchlíků. "V Libanonu žije šest milionů obyvatel a dva miliony uprchlíků. Když to porovnáme s Německem, tak máme milion uprchlíků na 82 milionů lidí," vypočítává. 

Kossacková zároveň tvrdí, že evropské země by mohly z příchodu běženců těžit. "V Německu máme nedostatek doktorů a učitelů, takže kdybychom migrantům umožnili, aby pracovali v oborech, kterým se věnovali ve svých rodných zemích, tak můžeme tento problém vyřešit," domnívá se. 

Jak ale dodává, jejím cílem není měnit něčí názory. "Snažím se, aby lidé o problému přemýšleli. Myslím, že lidé nejsou v zásadě proti, ale obávají se natolik, že nad tím ani tak pořádně nepřemýšlí, a negativní názor mají třeba jen proto, že to slyšeli od politiků, jejich ale vůbec být nemusí," dodává.

Video: Uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos zachvátil požár

Uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos zachvátil požár | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Sněmovna lordů velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, v úterý velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy