Okresní soud na newyorském Manhattanu v pondělí nevyhověl žalobě, kterou Palinová podala na deník New York Times za údajnou pomluvu. Kauza však bude pokračovat a je pravděpodobné, že skončí až u Nejvyššího soudu USA.
V americké mediální komunitě je celý spor ostře sledován, Palinová zažalovala jeden z největších deníků. A v devítičlenném Nejvyšším soudu mají v současnosti převahu jeho konzervativní členové, z nichž hned tři jmenoval Donald Trump.
Podle některých komentářů by tak soud mohl zvrátit svůj precedentní verdikt z roku 1964, který americkým médiím dosud před obdobnými žalobami ze strany politiků a veřejných činitelů poskytoval poměrně širokou, takřka neprůstřelnou ochranu.
"Cítila jsem se bezmocná, ponížená. Byla jsem zničená, když jsem četla obvinění - falešné obvinění -, že bych měla mít cokoliv společného s vraždou nevinných lidí," popsala Palinová minulý pátek u manhattanského soudu své pocity, když si v polovině června 2017 přečetla redakční komentář New York Times.
V textu s názvem Smrtelná americká politika list reagoval na tehdejší aktuální incident, při kterém střelec během baseballového tréninku zaútočil na skupinu republikánských kongresmanů a jednoho z nich zranil.
Kongresmani na mušce
Deník se v tomto komentáři vrátil i k jednomu z předchozích obdobných útoků v USA, kdy bylo na začátku roku 2011 v Arizoně zabito šest lidí a dalších čtrnáct těžce zraněno, včetně tehdejší kongresmanky Gabrielle Giffordsové. V komentáři přitom byla naznačena přímá souvislost mezi touto tragédií ve státě Arizona a předchozí politickou aktivitou Sarah Palinové.
Několik měsíců před střílením v Arizoně totiž její politický akční výbor na svém webu vystavil mapu USA, na které stylizovanými terči označil dvacet volebních okresů, ve kterých se republikáni v nejbližších volbách měli zaměřit na sesazení nevyhovujících kongresmanů.
Palinová na Facebooku mapu ještě doprovodila výzvou: "Míříme na tyto volební souboje a mnohé další. Toto je jen první salva." Jedním ze zaměřovacích křížů byla tehdy označena i demokratická kongresmanka Giffordsová.
Inkriminovaný komentář deníku New York Times k tomu v červnu 2017 napsal, že mezi aktivitou akčního výboru Sarah Palinové a následným střílením v Arizoně "je jasné propojení politického podněcování".
Komentář okamžitě vzbudil velký poprask. Redakce New York Times ho na svém webu po úvodním nočním vydání hned ráno přepsala, sporné formulace vynechala a upravený text doplnila redakční opravou.
V té list napsal, že "nesprávně uvedl, že existuje spojení mezi politickou rétorikou a střílením z roku 2011". Palinová nicméně list o dva týdny později zažalovala. Okresní soud na Manhattanu v New Yorku její žalobu nyní už podruhé zamítl.
Podle výše zmíněného precedentu z roku 1964 by žaloba musela prokázat, že redakce New York Times měla "skutečně zlý úmysl" Palinovou poškodit a že záměrně bezohledně lhala. Americké soudy se ovšem zatím vesměs přikláněly k tomu, že První dodatek americké ústavy o svobodě projevu by měl poskytovat médiím nadstandardní ochranu a že především v komentářích mají novináři velkou volnost.
Drsné vystižení atmosféry
Což potvrzuje i pondělní výrok manhattanského soudu. Předsedající soudce uvedl, že Palinová dostatečně neprokázala zlý úmysl deníku. Zároveň ovšem soudce konstatoval, že ze strany New York Times šlo o "příklad velmi nešťastného komentování", a dodal, že nemá "žádnou radost z toho, že rozhodl ve prospěch listu".
Obdobné žaloby proti médiím nejsou příliš časté, konkrétně list New York Times byl naposledy zažalován před osmnácti lety a spor vyhrál. Redakce médií se totiž zpravidla úspěšně brání tím, že z jejich strany nešlo o vědomý záměr, ale neúmyslnou chybu.
Což je postup obhajoby New York Times i v aktuálním sporu. "Nemyslel jsem si tehdy - a nemyslím si ani teď -, že mapa (s terči u kongresmanů) přiměla střelce k jeho činu," uvedl před soudem James Bennet, který jako bývalý vedoucí editor komentářů New York Times napsal inkriminované věty o údajném propojení mezi politickými výzvami Palinové a střílením v Arizoně.
Podle Benneta šlo o vystižení "atmosféry vyhrocené politické rétoriky", ne o kauzální spojení mezi konkrétními výroky a aktem násilí. Podle právního zástupce deníku ze strany New York Times nešlo o "záměrný politický útok", ale právě o "neúmyslnou chybu".
Podle zástupce Sarah Palinové ovšem list "vyrobil hrozivé, falešné obvinění, které guvernérku Palinovou v podstatě obvinilo z podněcování k vraždám šesti lidí". "Ona toho snese dost, ale tohle bylo přes čáru," uvedl.
Vyšetřování incidentu z Arizony následně ukázalo, že střelec měl mentální poruchu a nebyl motivován politicky.
Bude to pravé dědictví?
Podle některých výkladů, například na webu Politico, si tým Sarah Palinové od počátku uvědomuje, že prokázat ze strany New York Times úmysl nebude jednoduché. Proto prý ani nepožaduje finanční náhradu za údajnou pomluvu, poškození pověsti a také emoční újmu, kterou měla Palinová podle žaloby utrpět.
Web Politico k tomu ovšem zároveň dodává, že to patrně signalizuje, že Palinová a jejím tým skutečně směřují k Nejvyššímu soudu. Záměrně dávají na vědomí, že jim jde o prolomení výše zmíněného precedentu z roku 1964 - o princip, nikoliv o případnou finanční satisfakci.
Pro většinu velkých amerických médií by to byla nová, nepříjemná situace. Pro jejich odpůrce, jako jsou Trump a Palinová, velké vítězství a zápis do historie. Současné obsazení Nejvyššího soudu USA s většinou konzervativních soudců přitom Palinové dává naději, že by mohla uspět. Už dva z těchto soudců v minulosti veřejně uvedli, že verdikt z roku 1964 by podrobili revizi, neboť je k médiím příliš shovívavý.
Sarah Palinová byla guvernérkou Aljašky, když na americké politické scéně v roce 2008 vystřelila zčistajasna strmě vzhůru. Tehdejší republikánský kandidát na prezidenta John McCain si ji překvapivě vybral jako kandidátku na viceprezidentku. Palinová se stala hvězdou konzervativních voličů. A do určité míry byla i předzvěstí pozdějšího nástupu Donalda Trumpa v roce 2016.
Jenže pro McCaina byla nakonec přítěží, jejich kandidatura neuspěla a prohráli s demokratickým duem Barack Obama - Joe Biden. Pro Palinovou to znamenalo ústup z politické scény a ani její kariéra v médiích, kdy se například pokoušela moderovat pro televizi FOX News, nebyla úspěšná.
Podle listu Washington Post by případné vítězství v aktuálním sporu s deníkem New York Times mohlo být pro osmapadesátiletou Palinovou nakonec "jejím pravým dědictvím", které by po sobě zanechala v americké politice. To, co ve svém boji s americkými novináři nedokázal ani Donald Trump, by se povedlo jí.
