Růst hladiny oceánů do roku 2050 ohrozí každoročními záplavami 300 milionů lidí

ČTK ČTK
30. 10. 2019 8:23
Stoupající hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě přes třikrát více lidí, než se doposud myslelo, tvrdí vědci v nově zveřejněné studii v odborném časopisu Nature. Na místech, kterým do 30 let hrozí každoroční záplavy, podle výzkumu v současnosti žije přes 300 milionů lidí. Původní odhady mluvily o 80 milionech.
Bariéra Maeslant u Rotterdamu chrání město před mořskou vodou
Bariéra Maeslant u Rotterdamu chrání město před mořskou vodou | Foto: Wikipedia Commons

Pravidelné záplavy minimálně jednou ročně postihnou jedny z nejhustěji obydlených oblastí na světě v Číně, Vietnamu, Bangladéši nebo Indii. V Evropě je nejvíce ohroženo Nizozemsko, které leží z jedné čtvrtiny pod hladinou moře, dále Británie a Německo, kde se s problémy bude do budoucna potýkat hlavně ústí Labe s téměř dvoumilionovým Hamburkem.

V bezpečí před stoupající hladinou oceánů nebudou ani světová města jako Londýn, New York, Miami či Tokio, ukazuje podrobná interaktivní mapa institutu Climate Central, který se zabývá změnami klimatu.

Autoři studie k novým poznatkům dospěli za pomoci lepšího zhodnocení místopisu světových pobřeží. Zatímco předchozí modely využívaly satelitních snímků, kde nadmořskou výšku zkreslovaly vysoké budovy a stromy, vědci Climate Central získali data prostřednictvím umělé inteligence, která nepřesné údaje opravila.

Studie zároveň odhalila, že v současnosti žije pod hranicí přílivu 110 milionů lidí. Obyvatelnou půdu jim vytváří systém mořských a protipovodňových hrází a vlnolamů. Důsledky zvyšující se hladiny však pociťuje už například Indonésie, jejíž vláda nedávno oznámila přesun statusu hlavního města z Jakarty, která je čím dál tím více náchylná k záplavám.

"Teď už víme, že hrozba stoupání hladiny moří a zaplavení pobřeží je mnohem větší, než jsme si dosud mysleli," uvedl Benjamin Strauss, výkonný ředitel Climate Central a spoluautor studie.

Zvyšující se hladina oceánů je jedním z nejvíce destabilizačních projevů změn klimatu, k přesídlení může donutit miliony lidí, uvedla agentura Reuters. Podle vědců ji lze zvrátit snížením uhlíkové stopy, výzkumníci proto vyzvali světové vlády, aby přijaly potřebná opatření.

"Při příchodu hurikánu se každý den varování navíc rovná zachráněným životům a majetku. Při přípravách na stoupající hladinu oceánů se počítá každé desetiletí," uvedl Strauss.

Projekce zatopeného evropského uzemí v roce 2050
Projekce zatopeného evropského uzemí v roce 2050 | Foto: Climate central
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Česká pošta nestojí před krizí, kontroly nezjistily žádná pochybení, uvedl Hamáček

Česká pošta podle ministra vnitra Jana Hamáčka nestojí před krizí, hrozbu stávky označil za bezdůvodnou. Desítky kontrol ve firmě podle něj nezjistily žádná pochybení. Hamáček také bude chtít jednat o kompenzacích pro Českou poštu za ztráty během koronavirové krize. Ztráty podniku vyčíslil zhruba na 780 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

Další zprávy