Udávání, strach a věznění. Kreml omotal svobodu slova ostnatým drátem, říká novinář

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
27. 1. 2024 11:13
Do moskevského bytu devětadvacetileté Darji Ivanovové 25. září 2022 vtrhli policisté. Ještě než si stihla obout boty, vynesli ji ven za ruce a nohy. Ve vazbě ji pak jedenáct hodin mlátili.
Zatýkání na demonstraci v Moskvě. Ilustrační foto.
Zatýkání na demonstraci v Moskvě. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Mladé ženě následně soud udělil pokutu 30 tisíc rublů (asi osm tisíc korun) na základě zákona, který Rusům zakazuje kritizovat válku. V prvních osmnácti měsících války režim Vladimira Putina takto potrestal šest a půl tisíce Rusů. Jejich příběhy nyní v rozsáhlé reportáži popsal americký deník The New York Times. Vyvrací v ní také častý názor, že se takové případy v Rusku soustředí pouze mezi elitou ve velkých městech, jako je Moskva nebo Petrohrad. 

Zákon trestající kritiku války až 15 lety ve vězení Putin podepsal krátce poté, co jeho invazní vojska předloni v únoru vpadla na ukrajinské území. Úřady také zablokovaly lidem přístup na Facebook nebo Instagram a hlavní zahraniční zpravodajské kanály. 

Ačkoliv je v Rusku složité objektivně zjistit, kolik lidí podporuje válku, podle tamních sociologických agentur je to stále většina populace. Přesto se najdou takoví, kteří si kritiku ruské agrese nenechají pro sebe.

Darju Ivanovovou a jejího přítele odhalily bezpečnostní kamery, jak v ulicích Moskvy vylepují žertovné plakáty na protest proti Putinově mobilizaci ze září 2022. "Jestli si chcete objednat rakev, zajděte na nejbližší odvodní úřad," stálo na nich. Kvůli rozsudku teď v Moskvě složitě hledá práci.

K tomu, aby Rusové byli souzeni, se o válce ani nemusí zmínit. Stačí, když si na sebe vezmou například oblečení v barvách ukrajinské vlajky. "Hranice svobody slova je v Rusku omotaná ostnatým drátem. A občas to má absurdní rozměry," vysvětluje pro Aktuálně.cz český novinář a publicista žijící v Rusku Jiří Just.

"Nechci válku"

První prohřešek ruské soudy obvykle trestají - jako v případě Darji Ivanovové - pokutou ve výši 30 tisíc rublů. To představuje asi polovinu průměrného měsíčního platu v Rusku. Za opakovaný přečin pak hrozí vězení. 

Pouze s pokutou vyvázl také 76letý důchodce Zajnulla Gadžijev z městečka Iglino na západě Ruska, který na sociální sítě napsal, že jeho zemi před kolapsem už nic nezachrání. Desítky tisíc rublů musel zaplatit i dvaadvacetiletý učitel Demjan Bespokojev, který se procházel v petrohradském metru v kabátě s nápisem "Bolí mě to a bojím se. Nechci válku." 

Pokud Rusové někdy pomáhali opozici nebo jde o samotné opozičníky, vězení mají podle New York Times téměř garantované. Rusko je navíc soudí podle jiných trestních zákonů, upozorňuje Jiří Just. Například politik Vladimir Kara-Murza byl za kritiku války odsouzen na 25 let za vlastizradu. Třiatřicetiletá umělkyně Aleksandra Skočilenková zase k sedmi letům v trestanecké kolonii za to, že v supermarketu umístila cenovky s drobnými protiválečnými vzkazy.

Z dokumentů, získaných americkým listem, také vyplývá, že dvě třetiny případů projednávaly soudy ve městech s méně než milionem obyvatel. V sibiřském Novosibirsku třeba místní novinářka Marina Curmastová napsala na kus papíru červenou barvou nápis "Buča" a nalepila ho na stánek oslavující výročí ruské anexe Krymu. Buča je ukrajinské město, kde v březnu 2022 ruští okupanti zavraždili více než 300 civilistů. Policisté ji na místě zadrželi.

Udávání 

Ve městě Kalga nedaleko čínských hranic zase zástupce okresního prokurátora vznesl obvinění proti osmačtyřicetiletému učiteli výtvarné výchovy Antonu Redikulcjevovi, který na sociální sítě napsal několik protiválečných příspěvků. V obžalobě soud zmínil také dětskou kresbu s nápisem "Bomby nejsou potřeba!". Muž vyfasoval pokutu a prvního září ho vedení školy propustilo. Novinářům řekl, že odsouzení z něj udělalo outsidera a lidé, kteří ho na ulici vždy zdravili, se od něj nyní odvracejí.

"Velký počet zcela běžných Rusů, kteří prostě někde něco napsali nebo řekli, bylo a stále je pod palbou výhrůžek státní bezpečnosti," popisuje deníku New York Times ruský novinář a politolog Andrej Kolesnikov. 

V Rusku na sebe lidé za poslední dva roky navíc začali donášet. Jurij Samojlov tak dostal dva týdny vězení za to, že si v moskevském metru v mobilu prohlížel obrázky, které jeho spolucestující považoval za závadné, a proto ho udal policii. 

V Přímořském kraji na pobřeží Tichého oceánu například tamní protiteroristická komise minulý měsíc spustila anonymní službu na aplikaci Telegram, která lidem umožňuje se navzájem udávat za "propagaci ukrajinského zla". Loni navíc unikly informace o tom, že Rusko vyvíjí systémy pro skenování sociálních médií a zpravodajských webů, které hledají politicky citlivý obsah. 

V reakci na Putinovu cenzuru si tak Rusové začali více dávat pozor na to, co říkají. "Nechtějí čelit utlačování nebo minimálně ostrakizaci od okolí. Zkrátka, nestojí jim to za to. Rusové jsou znechucení a unavení, na válku jako téma už mnozí vůbec nereagují a ruské ztráty neřeší," popisuje svou přímou zkušenost novinář Jiří Just.

Video: Policie v Rusku zatýká lidi na protestech proti válce na Ukrajině

Ruská policie již zadržela více než 6 500 lidí na protestech proti válce na Ukrajině | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy