Rusko bude v propagandě pokračovat, říká generál Pavel. Připomněl vymyšlené znásilnění v Litvě

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
18. 2. 2017 12:08
Rusko se bude dál snažit přes falešné zprávy podkopávat důvěru v NATO, řekl šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Rusko podle něj i tímto způsobem reaguje na rozmísťování jednotek NATO v blízkosti svých hranic. "To nejsou nějaké naivní hry, to je zlý úmysl vyvolat nějakou tenzi, vyvolat nejistotu, strach mezi lidmi," vyjádřil se k věci ministr obrany Martin Stropnický.
Petr Pavel
Petr Pavel | Foto: ČTK

Mnichov - Evropa musí od Ruska očekávat další falešné zprávy, jejichž cílem bude podkopat důvěru v Severoatlantickou alianci (NATO). V rozhovoru s agenturou Reuters to na bezpečnostní konferenci v Mnichově řekl šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel.

Český generál ve vysoké alianční pozici v souvislosti s falešnými zprávami připomněl smyšlené znásilnění litevské dívky německými vojáky. Spekuluje se, že za vymyšleným obviněním byla Moskva, ta se k tomu zatím nevyjádřila.

"Je to očividně falešná zpráva a já předpokládám, že bychom měli očekávat další," řekl Pavel po jednání s ministry obrany Německa a Litvy. "Rusko netěší rozmísťování jednotek NATO v blízkosti svých hranic, takže pravděpodobně využije legální cesty, jako je propaganda, aby ovlivnilo veřejné mínění proti tomuto rozmísťování," uvedl Pavel. "My ale budeme transparentní a důslední," dodal.

"To nejsou nějaké naivní hry, to je zlý úmysl vyvolat nějakou tenzi, vyvolat nejistotu, strach mezi lidmi," řekl v sobotu k vymyšlené zprávě český ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Od samotného počátku podle něj šlo o naprosto flagrantní, zlovolnou a falešnou manipulaci.

Evropské tajné služby tvrdí, že Moskva se vedle falešných zpráv snaží destabilizovat vlády cizích států a ovlivňovat volby pomocí kybernetických útoků.

NATO má podle Pavla prostředky, jako například strategickou komunikaci, díky kterým může údajně ruským dezinformacím čelit. Pavel navíc nepředpokládá, že by Moskva dokázala vyvolat velké demonstrace proti rozmísťování aliančních jednotek, neboť obyvatelstvo dotčených členských zemí o vojáky dlouhodobě stojí.

Český generál v rozhovoru také řekl, že by chtěl v nadcházejících týdnech pomocí telefonátu s náčelníkem generálního štábu ruské armády Valerijem Gerasimovem obnovit kontakt mezi velením NATO a Ruska. Po telefonátu by se podle něj mohlo uskutečnit osobní setkání. S Gerasimovem se tento týden sešel šéf náčelníků štábů americké armády generál Joseph Dunford.

Evropa musí zvýšit výdaje

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pak při svém projevu v Mnichově řekl, že všichni spojenci v NATO musejí nést svůj díl zodpovědnosti a Evropa nemůže spoléhat pouze na Spojené státy. Evropské státy musí podle něj zvýšit výdaje na obranu, protože je to v jejich vlastním zájmu.

"Schopnost aliance plnit své povinnosti závisí na tom, aby každý člen nesl spravedlivou část zátěže," řekl Stoltenberg. Na konferenci tak jako několik předešlých řečníků připomněl závazek 28 členských zemí NATO z roku 2014 zvýšit do deseti let své výdaje na obranu alespoň na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zatím ho plní jen Spojené státy a čtyři další členské země.

Loni se výdaje evropských členských zemí a Kanady sice zvýšily, tempo jejich zvyšování ale zatím podle Stoltenberga není dostatečné. Alianci podle něj čeká ještě dlouhá cesta. "Všichni spojenci musejí zvýšit snahu, aby toho cíle dosáhli," poznamenal Stoltenberg.

O nutnosti zvýšit výdaje na obranu mluvil také americký viceprezident Mike Pence. Pro většinu členů NATO podle něj přišel čas dělat víc pro společnou obranu. Spojenci podle něj musejí nést spravedlivý díl zodpovědnosti, jinak alianci podkopávají.

Je tady společenská poptávka po zákonu o hanobení prezidenta, chodí mi dopisy od občanů, říká předseda KSČM Vojtěch Filip. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

"Chcete, aby tu vládl Putin?" V Minsku protestují stovky lidí proti integraci země s Ruskem

O plánech na "prohloubení integrace" země s Ruskem mají v sobotu v černomořském letovisku Soči jednat prezidenti obou zemí Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin. Agentura AP odhadla počet demonstrantů na více než 1000, nezávislý server Tut.by se dopočítal 730 účastníků.

Demonstranti se po poledni pokusili proniknout na schodiště Paláce republiky, ale policisté v uniformách i civilu jim v tom zabránili. Jinak pořádkové síly nezasáhly, přestože akce nebyla povolená.

"Chcete, aby tu vládl Putin?" ptal se do megafonu opoziční aktivista Pavel Severinec a dav odpovídal "Ne!". "Takovou integraci nemám zapotřebí," vykřikovala žena, držící plakát s přeškrtnutou ruskou vlajkou. Na výzvy policie k rozchodu odpovídali demonstranti voláním "Ať žije Bělorusko!", vylíčil server. Demonstranti mají v plánu vydržet až do soumraku a v neděli v protestu pokračovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy