Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova uvedení jen dvou států na seznamu zemí nepřátelských vůči Rusku odráží ochotu Moskvy vést dialog. "Moskva soustavně zdůrazňuje svou připravenost k dialogu," citovala agentura TASS reakci Peskova na čerstvou informaci o zařazení pouze České republiky a USA na uvedený seznam.

List Kommersant připomněl, že vláda sestavila seznam nepřátelských zemí na základě prezidentského dekretu "O aplikaci protiopatření na nepřátelské akce jiných států". Tento dokument podepsal Vladimir Putin 23. dubna v době nových diplomatických konfliktů.

Ve vládním nařízení, které bylo zveřejněno v pátek, se uvádí, že seznam obsahuje státy, které "provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům RF nebo proti ruským právnickým osobám". Stanovují se přitom limity pro počty osob, které se nacházejí na území Ruské federace a s nimiž mohou diplomatická zastoupení, konzulární úřady, státní orgány a instituce zemí uvedených v seznamu uzavírat pracovní smlouvy. V přiložené tabulce je u Spojených států nula a u České republiky číslice 19.

Česko-ruská roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česko a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů a česká vláda vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany.

Obvinění související s vrbětickými explozemi Moskva odmítá a ruští představitelé je opakovaně označují za bezdůvodná, rozporuplná, nezodpovědná či provokativní.

"Rozhodnutí ruské vlády (…) je dalším vyhrocením situace a podrývá diplomatické vztahy. Snahy o rozdělení EU jsou marné. Plná solidarita s Českou republikou," napsal v pátek na twitteru předseda Evropské Rady Michel. "Vyzýváme Rusko, aby plně respektovalo Vídeňskou úmluvu (o diplomatických stycích)," dodal.

TASS připomněl, že USA v posledních letech opakovaně zaváděly sankce vůči Rusku, naposledy v polovině letošního dubna. Kreml také velmi podráždilo, když prezident Joe Biden v rozhovoru, který v polovině března odvysílala televize ABC News, přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za "zabijáka", a prohlásil, že Rusko "zaplatí" za údajné vměšování do amerických voleb.

Moskva označila USA za nepřátelskou zemi v době, kdy se hovoří o možném uspořádání schůzky prezidentů obou zemí Bidena a Putina. O rusko-americkém summitu se spekuluje už týdny, přičemž obě strany dávají najevo, že na něm mají zájem. Příležitost přináší Bidenova první zámořská cesta, která má příští měsíc hlavu státu zavést do Evropy. Od 11. do 13. června bude v Británii kvůli summitu skupiny G7, načež se přesune do Bruselu na summit NATO, kde bude zřejmě jedním z hlavních témat právě Rusko.

Hamáček: Rusko potvrzuje, že na Vrbětice jsme reagovali správně

České ministerstvo zahraničí (MZV) v reakci na zveřejnění seznamu uvedlo, že Česko považuje postup Ruska zařadit ČR k nepřátelským zemím za další krok k eskalaci vztahů nejen s ČR, ale i EU a jejími spojenci.

"Je nám líto, že Rusko volí cestu konfrontace k vlastní škodě, neboť takovéto opatření bude mít nepřímo vliv i na případný rozvoj kontaktů mezi obyčejnými občany, pro turismus či rozvoj obchodních vztahů," poznamenalo ministerstvo.

Rozhodnutí ČR zastropovat počet pracovníků na ruské ambasádě v Praze se aktem ruské vlády nemění. "Na rozdíl od ruského postupu je tento náš krok v plném souladu s mezinárodním právem," dodala česká diplomacie.

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka ruské zařazení ČR mezi nepřátelské země potvrzuje, že Česko reagovalo ve vrbětické kauze správně. Razantní česká reakce Rusko zasáhla, uvedl.