V Kremlu houstne atmosféra. Mocní jdou proti sobě, říká britský znalec Ruska

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
Aktualizováno 10. 12. 2022 11:44
Mezi ruskými elitami panuje obrovské napětí, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední britský znalec Kremlu Mark Galeotti. Prezident Vladimir Putin si podle něj uvědomuje, že situace je vážná a v případě prohry na Ukrajině bude sesazen nebo minimálně ponížen. "Vidíme celou síť prasklin, které se šíří ze středu. Všichni spolu soupeří," vysvětluje.
Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin | Foto: Reuters

Jak velkou ztrátou byl pro Kreml Cherson, ze kterého se ruská armáda začátkem listopadu stáhla?

Myslím, že v tu chvíli už to nebylo nic jiného než politická ostuda, která ale symbolizuje obecnou změnu ruské strategie. Generálové se už týdny a měsíce chtěli z Chersonu stáhnout, protože věděli, že je vojensky nemožné město ubránit, ale prezident Vladimir Putin nechtěl přijmout politický risk nebo ztrátu politických bodů, kterou by mu to přineslo, a sám rozhodoval o všem. Donutil armádu vydržet. Najednou se ale v říjnu generál Sergej Surovikin stal velitelem ruských vojsk na Ukrajině a Rusové mohli Cherson opustit, což se mimochodem povedlo velmi organizovaně a uspořádaně.

Když jsme spolu hovořili v září, popsal jste, že lidé kolem Putina nemají zkušenosti z armády a jsou spíše ideologové. Mění se to teď? Začínají mít lidé s vojenskými zkušenostmi větší slovo?

Putinův kruh nejbližších se nezměnil. Ale spíš si museli přiznat, jaká je realita, tedy že oni nevědí, jak vést válku, a generálové naopak ano. Putin je spíš ochotnější naslouchat profesionálním vojákům, než aby přímo rozhodovali. Lidé v armádě - a s některými z nich jsem přímo mluvil - popisují velký neklid. Teď je šéf poslouchá, ale může se to kdykoliv změnit.

Mark Galeotti

Mark Galeotti
Foto: ČTK

Mark Galeotti je odborníkem na moderní Rusko, ruské bezpečnostní záležitosti, organizovaný zločin a zpravodajské služby. O současném Kremlu píše články, knihy a má vlastní podcast Ve stínu Moskvy. Rovněž přednáší na univerzitách po celém světě. Je čestným profesorem na Škole slovanských a východoevropských studií UCL, působí také na Royal United Services Institute (RUSI) a Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. V současnosti mimo jiné vede poradenskou firmu Mayak Intelligence.

Jak Putin a lidé kolem něj současnou situaci vnímají? Doufají, že přečkají zimu, zvažují další stahování vojsk?

Těžko říct. O tom, co si myslí Putinovi nejbližší, víme velmi málo. Ale nevím o ničem, co by naznačovalo, že zvažují stažení vojáků. Evidentně si uvědomují, že nad Ukrajinou nemohou nějak slavně vyhrát a že nejlepší možností by bylo něco, co by mohli za vítězství označit. Pokud se jim například podaří udržet území, která mají momentálně pod kontrolou, a do budoucna pak odtud dál destabilizovat Ukrajinu a časem ji donutit se vrátit pod ruskou sféru vlivu, byli by nadšení.

Teď budu spekulovat, ale Putin zažil, jak kolem něj kolabují dva totalitní režimy. Nejprve ve východním Německu, potom v Sovětském svazu. A podle mě si musí uvědomovat, že pokud válka nedopadne dobře, dramaticky to ovlivní jeho politickou budoucnost. Bude sesazen, a i kdyby nebyl, bude ponížen.

Je zřejmé, že elita se současnou situací spokojená není, ale nemůže s tím nic udělat. Panuje až brežněvovská atmosféra, kterou známe ze 70. a 80. let nebo z normalizačního Československa. Lidé nejsou spokojeni, ale nemohou nic udělat, tak se to snaží vytěsnit. Zajímavé je, že i běžní Rusové přestávají sledovat televizní zprávy, jako by nechtěli vědět, co se děje.

Kromě toho, že se lidé od Putina snaží distancovat, co se děje v Kremlu? Dochází k bojům o moc?

Samozřejmě. V nejužším kruhu kolem Putina rozbroje nejsou, protože tam pro něj všichni pracují velmi dlouhou dobu, jsou k němu připoutaní a bez něj by nepřežili. V Moskvě se teď objevuje mnoho podnikatelů, kteří z války těží. Mezi ty patří třeba zakladatel Wagnerovců Jevgenij Prigožin. Právě jeho hlas nyní roste.

Ale když se podíváte trochu dál, tak dochází k velkým bojům. Třeba současnému šéfovi FSB Alexandru Bortnikovi je 71 let a zřejmě není úplně zdravý, takže lidé pod ním se nyní snaží vylepšit vlastní postavení za každou cenu. A jako u všeho v současném Rusku hlavní roli hraje válka, která v zemi určuje fungování státu. Každý se snaží dokázat, že může nějak přispět.

Totéž se děje i v armádě, protože ministr obrany Sergej Šojgu je evidentně oslabený a stal se obětním beránkem za všechny vojenské neúspěchy. I za něj se příští rok bude asi hledat náhrada a tím i nový náčelník generálního štábu ozbrojených sil. Ruští generálové, včetně Surovikina, jsou si toho vědomi, a aby uspěli, musí přinést vojenskou výhru. Pokud Surovikin na Ukrajině uspěje, bude novým náčelníkem právě on. To ale zase znamená, že generálové, kteří nyní slouží pod ním a mají vlastní ambice, chtějí, aby neuspěl.

Mezi elitami panuje obrovské napětí. Vidíme celou síť prasklin, které se šíří ze středu. Všichni spolu soupeří a každý chce dokázat, že on je ten nejdůležitější. Ruský systém byl schválně vytvořen tak, aby byl nestabilní a Putin musel o všem nakonec rozhodovat sám a jednotlivé skupiny proti sobě poštvávat. Udržovalo ho to u moci. Ale v poslední době se stáhl a příliš do dění nezasahuje, takže systém se začíná přetěžovat.

Co tohle znamená pro Ukrajinu?

Pro Kyjev je to další výhoda. Na bitevním poli by měl mít všechno pod kontrolou Surovikin, ale bojují tam i Wagnerovci, kteří se zodpovídají Prigožinovi. A Surovikin nemůže Prigožinovi říct, co mají dělat - musí ho o pomoc poprosit. Válčí také Národní garda, která by teoreticky měla spadat pod Surovikina, ale jejich důstojníci důležité rozkazy konzultují s vlastním šéfem, Viktorem Zolotovem v Moskvě. Čečenci zase vše řeší s Ramzanem Kadyrovem.

Stává se tak, že se jednotky nepodporují, nejsou koordinované. Vše je mnohem složitější a komplexnější ve srovnání s Ukrajinou, která má velmi efektivní styl vedení. 

Jeden příklad za všechny: Wagnerovci u Bachmutu na Donbase mají obrovské ztráty, ale snaží se město dobýt za každou cenu, i když ze strategicky vojenského hlediska to nedává smysl. To proto, aby potom Prigožin mohl Putinovi ukázat, že to dokázal. Rusové v podstatě na Ukrajině vedou několik různých válek.

Když mluvíme o situaci na bojišti, poslední měsíc se řeší, že Rusku dochází vlastní zbraně a musí se spoléhat na dodávky dronů z Íránu a dalších zemí. Jak závažný problém to pro Moskvu nyní je?

Problém to určitě je, ale na druhou stranu vidíme, že dál ve velkém ostřelují kritickou infrastrukturu. Částečně proto, že používají skoro cokoliv. Nedávno vyšlo najevo, že používají rakety původně s jadernými hlavicemi, které ale odstranili a střílí jimi, aby zaneprázdnili ukrajinskou protivzdušnou obranu. Ironií je, že i Ukrajině munice do protivzdušné obrany dochází.

Dalším důležitým spojencem Moskvy je Bělorusko. V neděli nečekaně zemřel tamní ministr zahraničí Uladzimir Makej. Mohl Kreml stát za jeho úmrtím? A co to znamená pro Alexandra Lukašenka?

Poslední dobou kdykoliv někdo umře, tak se ptáme, jestli s tím měl Putin něco společného, ale žádné důkazy to nenaznačují. Lukašenko má ve válce na Ukrajině velmi komplexní roli. Od protestů v roce 2020 je na Putinovi závislý, ale na druhou stranu je to velmi zkušený politický hráč a u moci je déle než Putin, který ho nemá plně pod kontrolou. Nyní například v Bělorusku trénují mobilizovaní ruští rezervisté a Rusové mohou využívat běloruský arzenál zbraní. Minsk ale jasně uvedl, že své vojáky do invaze zapojit nechce. I když jsou lidé, kteří by se rádi Lukašenka zbavili a Bělorusko k Rusku připojili, nemá na to nyní Moskva kapacitu. Zvlášť když si tolik Bělorusů nepřeje mít s Ruskem nic společného.

Putin mobilizaci dlouho oddaloval, protože se bál, jaký dopad to bude mít na ruskou společnost. Potvrdily se jeho obavy? Mají už Rusové války dost?

Rozhodně. Mobilizace naprosto rozbila společenskou smlouvu, že si Putin může válčit, když to neovlivní životy běžných lidí. Najednou přišla částečná mobilizace, která ale otevřela dveře mobilizaci úplné a každá rodina nyní žije ve stínu války. Viděli jsme, že zemi okamžitě zavalila vlna protestů a velké množství lidí se snažilo utéct. Za každého mobilizovaného muže další dva nebo tři uprchli ze země. A velkou část z nich tvoří vzdělaní profesionálové, které Rusko potřebuje, aby mohlo fungovat. Moskva varovala, že jí chybí například IT specialisté, město přitom funguje přes internet a nedostatek expertů může ohrozit jeho provoz, od pouličního osvětlení po volby. A když chybí lidé v Moskvě, kde je dostatek zdrojů, určitě si umíte představit, jak špatná je situace na periferii.

Putin měl mobilizaci udělat hned na jaře, když bylo jasné, že první velký útok nevyšel, ale on to oddaloval a pak ji vyhlásil v době, kdy se lidé vraceli z prázdnin a začali se obávat těžké zimy, docházely jim úspory a výrazněji na ně dopadly sankce. V Rusku je těžké zjistit v průzkumech, co si lidé doopravdy myslí, ale i tak Putin na popularitě ztratil asi osm procentních bodů, což není bezvýznamné. Když ale Putina z otázky odstraníte a zeptáte se lidí, jestli by podpořili vyjednávání o konci války, tak je tam obrovský nárůst a nyní by si to přála více než polovina lidí.

Je i společenský tlak důvod, proč Rusko v posledních týdnech více tlačí na Ukrajinu, aby se vrátila k vyjednávacímu stolu? Nebo je to jen trik, aby se přes zimu přestalo bojovat a oni mohli šetřit síly na jaro?

Obávám se, že spíš to druhé. Rusové neustále opakují, že chtějí vyjednávat bez jakýchkoliv podmínek, a Ukrajinci říkají, že budou vyjednávat, pokud se Rusové budou ochotni stáhnout z jejich území, což je dle Moskvy podlé. Je to spíš politická hra než cokoliv jiného a momentálně žije každá strana v úplně jiném vesmíru, takže by jednání ani neměla smysl.

Co tedy můžeme čekat přes zimu a na jaře? Jak se bude konflikt vyvíjet dál?

Rusové se teď budou snažit vydržet a zabránit jakýmkoliv ukrajinským postupům. Doufají, že na jaře budou mít už vycvičených 150 tisíc nově mobilizovaných rezervistů, kteří teď trénují s jednotkami v Rusku a Bělorusku. Proto by pak mohli znovu začít postupovat. Takže tohle nám ukazuje, že Putin opravdu upevňuje pozice a doufá, že dlouhá válka zlomí vůli Ukrajinců bojovat a vůli Západu Ukrajinu podporovat.

Ale Ukrajinci nebudou jen čekat, naopak budou dělat všechno, co bude v jejich silách, aby Rusům situaci ztížili, a také chystat vlastní ofenzivu. V poslední době Ukrajinci zaznamenali velké úspěchy, ale většinou se jednalo o špatně zabezpečená města, která se Rusku nepovedlo ubránit. Ať už to byl Charkov, nebo Cherson. Teď už budou podobná vítězství mnohem těžší a to by mohlo válku zpomalit. Nemyslím ale, že konflikt zamrzne. Putin by z toho jistě byl nadšený, protože zamrzlý konflikt by mohl prezentovat jako výhru. Ale k tomu, aby válka zamrzla, potřebujete, aby obě strany přestaly bojovat, a to Ukrajinci rozhodně nejsou ochotni udělat.

Očekávám, že se Ukrajinci ještě pokusí využít situace, kdy Rusko nemá obnovené síly, a budou se snažit Západu ukázat, že se jim jejich investice takříkajíc vyplatí.

Bývalý šéf CIA: Pokud Putin zaútočí atomovkou, zničili bychom všechny ruské jednotky

"Jako vůdčí síla NATO bychom odpověděli kolektivním úsilím, které by zničilo všechny ruské konvenční jednotky," uvedl bývalý šéf CIA David Petraeus. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Útočník v bruselském metru pobodal tři lidi, policisté podezřelého zadrželi

Útočník v pondělí večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policie podezřelého zadržela, na místě zasahují dvě sanitky. Metro je mimo provoz, píše belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený v minulosti psychické obtíže.

Několik svědků uvedlo, že muž ozbrojený nožem se pohyboval ve vlaku metra jedoucím směrem do centra. "Lidé utíkali všema směry, hodně se křičelo," uvedl jeden ze svědků a dodal, že útočník napadl ženu, která se chystala vystoupit. Na sociálních sítích se objevili záběry, na nichž je vidět několik policistů v neprůstřelných vestách, kteří obklíčili mladého muže v džínách a tričku. Ten si po výzvě lehl na zem a dal ruce za hlavu.

První informace hovořily o jednom raněném, policie později uvedla, že zranění jsou tři, z toho jeden vážně. Podle svědků útočník kromě ženy s kočárkem napadl také malého chlapce, píše La Libre. Útok se odehrál kolem 18. hodiny na stanici Schuman, desítky metrů od sídel Evropské rady a Evropské komise. Podle AFP do stanice metra bezprostředně po napadení přiběhlo několik policistů v civilu.

První poznatky z vyšetřování nenaznačují, že by se mohlo jednat o teroristický čin, uvedla belgická veřejnoprávní stanice RTBF s odkazem na bruselskou prokuraturu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy