Vyborg - Se vší slávou zahájil premiér Vladimir Putin v úterý u ruského Vyborgu provoz plynovodu Nord Stream, který bude po dně Baltského moře dodávat do Německa a dalších západoevropských zemí až 55 miliard kubických metrů suroviny ročně.
Asistoval mu u toho někdejší německý kancléř Gerhard Schröder, jenž s ním smlouvu o výstavbě plynovodu podepisoval v roce 2005. Schröder je dnes předsedou dozorčí rady akciové společnosti Nord Stream, v níž má většinový podíl ruský koncern Gazprom.
Moskva se k projektu odhodlala nejenom proto, aby se vyhnula ustavičným sporům s Ukrajinou, přes kterou proudí většina ruského plynu odebíraného zeměmi Evropské unie. Dodávky totiž výrazně zvýší energetickou závislost západní Evropy na Rusku.
"Podobně jako v případě jiných tranzitních zemí vzniká pokušení tohoto statutu zneužít," citovala Putina agentura Reuters. "Teď tento monopol končí."
Evropská unie kryla pomocí dodávek přes Ukrajinu dvacet procent své spotřeby. V uplynulých letech opakovaně čelila situaci, kdy se Kyjev snažil uzavřením tranzitní cesty donutit Rusko ke snížení nasmlouvaných cen.
Gazprom ve snaze přitlačit Ukrajince ke zdi následně plynovod na výstupech z ruského území uzavřel. Unijní země ležící bezprostředně na západ do ukrajinských hranic se tak na několik dní ocitly bez dodávek suroviny.
Ukrajina opět smlouvá
Nord Streamem zatím proudí pouze tzv. technologický plyn, který slouží k naplnění celého objemu plynovodu a náležitému natlakování potrubí.
Plný provoz bude v první větvi zahájen za několik týdnů s počátkem topné sezony. Druhou větví 1224 kilometrů dlouhého plynovodu, schopného zásobovat 12 milionů domácností a končícího u německého Greifswaldu, začne proudit plyn až v příštím roce.
Stavba projektu v ceně 8,8 miliard eur trvala půldruhého roku.
Na zahájení provozu zareagovala Ukrajina tím, že začala znovu smlouvat o ceně plynu a oznámila, že hodlá v příštím roce odebrat méně suroviny, než si objednala. Namísto 33 miliard kubíků chce totiž v příštím roce převzít jen 27 miliard. To je o 13 miliard méně než se zavázala koupit letos.
Cena plynu měla podle smlouvy z roku 2009, podepsané tehdejší premiérkou Julijí Tymošenkovou, činit v prvním čtvrtletí příštího roku 264 dolarů, ve čtvrtém ale již 400 dolarů za tisíc kubických metrů.
Tymošenková je na Ukrajině v současnosti souzena pro korupci a nedovolené obohacování, přičemž jeden z hlavních argumentů obžaloby je ten, že údajně nasmlouvala surovinu za příliš vysokou cenu.
Nabucco a South Stream
Evropská unie v současné době nemá jinou možnost, než se z velké části spolehnout na ruský plyn. Zásoby suroviny před pobřežím Norska se pomalu tenčí a tamní plyn je navíc poměrně drahý.
Nad těžbou suroviny z břidličných ložisek nadále visí otazník, neboť není zřejmé, nakolik by těžba realizovaná pomocí hloubkových vrtů, do nichž je za účelem narušení horninového masivu vháněna voda s křemenným pískem, poškodila životní prostředí.
Značné množství metanu, unikajícího z ložisek při tzv. hydraulické fraktaci, se totiž dostává do atmosféry.
Španělsko, Francie a Itálie mohou odebírat plyn z alžírských, tuniských a libyjských ložisek, zbytek Evropy je ale odkázán právě na Rusko a Norsko.
Velké zásoby plynu má Írán, s tamním režimem ajatolláhů se ale Bruselu příliš nechce dělat obchody, doprava suroviny by se navíc díky velké vzdálenosti prodražila.
Jistou alternativou je ázerbájdžánský a kazašský plyn, s nímž počítá projekt Nabucco vedoucí přes Turecko a Balkán do Rakouska. Téměř čtyři tisíce kilometrů dlouhým plynovodem, jenž by měl být dokončen v roce 2017, má do Evropy proudit 31 miliard krychlových metrů suroviny ročně.
Rusko proto přišlo s projektem South Stream. Tento plynovod vede zčásti po dně Černého moře a do střední Evropy má od roku 2015 dodávat "balkánskou cestou" s odbočkou přes Otrantskou úžinu a Apeninský poloostrov 63 miliard kubíků plynu.
