Praha - Rusko vede s Evropskou unií informační válku, v níž - i s přispěním médií a sociálních sítí - zaznamenává nejedno vítězství. "Kremlu se v tomto směru docela daří," uvedl během své přednášky v pražském Karolinu předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel.
Strategie Moskvy je podle druhého muže Severoatlantické aliance jasná: zmást občany unijních států propagandistickými výmysly až do té míry, že přestanou věřit svým zvoleným politikům. "Dezorientovaní lidé pak bývají více než kdy jindy ochotni naslouchat lžím a polopravdám o současném uspořádání Evropy," vysvětluje Pavel.
Generál tak dává za pravdu expertům, podle nichž se z kremelské propagandy dávno stala regulérní zbraň v takzvané hybridní válce, která se uchyluje k stále sofistikovanějším manipulacím. Například o smyslu a soudržnosti Unie anebo útočných plánech NATO.
Nehledě na vyhrocené vztahy s Kremlem se Petr Pavel přesto nedomnívá, že by Rusko plánovalo vojensky zaútočit na Evropu. Některé agresivní kroky Ruska však podle něj nelze nevnímat. Ať už jde o válečný střet s Gruzií, anexi Krymu, anebo podporu proruských separatistů na východní Ukrajině.
"Právě Ukrajina je nejlepším důkazem velmocenské politiky a ambicí Ruska a jeho snah stát se opět globálním hráčem," varuje generál.
Návrat k politice odstrašení
Okupace Krymu je modelovou ukázkou schopností Kremlu prosadit svou vůli mocenskými (agresivními) nástroji - tedy armádou, když to bude nutné.
"Můžeme polemizovat o situaci na Ukrajině a v něčem Rusku i rozumět, avšak jeho anexe Krymu je bezprecedentní krok, jakých jsme byli naposledy svědky v druhé světové válce: vtrhnout na cizí suverénní území a vzít si ho. Na podobné akce musíme reagovat," uvedl Pavel.
Jakkoliv tedy Aliance politiku konfrontace s Ruskem odmítá, velmocenským plánům Moskvy podle něj nelze donekonečna ustupovat.
Petr Pavel v této souvislosti zmiňuje návrat k někdejší politice odstrašení, která v éře studené války udržovala tehdejší Varšavskou smlouvu a NATO ve vzájemném šachu. Ani jedna strana si netroufla zaútočit, protože by odveta byla zničující.
"Tohle je třeba dát Rusku jednoznačně najevo, i kdyby to bylo pod prahem článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně Aliance. Ať již jde o přítomnost aliančních jednotek na hranici, anebo ujištění zemím, které se obávají Ruska, že jim Aliance při ohrožení pomůže. Krym už se nesmí opakovat," vysvětluje generál.
Sebevědomé jednání či vyjednávání s Ruskem musí však doprovázet vůle k dialogu.
Pomoc Ukrajině, avšak bez intervence
Ruskou armádu hodnotí druhý muž Aliance jako stále sebevědomější ozbrojený sbor, který má dost schopností dosáhnout stanovených cílů nejen doma, ale i v zahraničí.
Svědčí o tom okupace Krymu a stejně tak současné operace ruského letectva v Sýrii.
Podtrženo a sečteno: jde o dobře organizovanou, moderní a flexibilní armádu, která se velmi rychle učí z vlastních chyb i ze zkušeností NATO. "Zapomeňme na časy, kdy si ruští vojáci vypomáhali na poli sběrem zelí, aby nějak přežili," říká Petr Pavel.
K jeho radám patří i kategorické odmítnutí intervence NATO, jak to někdy kvůli Ukrajině doporučují někteří politici.
Východiskem je podle něj naopak dodržování mírových dohod z Minsku, poradenská pomoc ukrajinské armádě či důležité dodávky nezbrojního charakteru. Přímá vojenská pomoc Ukrajině by její konflikt s Ruskem jen eskalovala.
