Britský list uvedl, že jeho redaktoři Max Seddon a Chris Cook dokument viděli, ale nemohou prozradit, kdo jim ho poskytl. Jedná se o 29 datových souborů, které pocházejí z let 2008 až 2014.
"Jsou tam vyjmenovány situace, za kterých Kreml považuje nasazení taktických nukleárních zbraní za adekvátní. Například při zničení pětiny ruských ponorek schopných nést balistické rakety, tří křižníků, tří vojenských letišť nebo při simultánním nepřátelském útoku proti ruským pozicím a základnám na mořském pobřeží," napsaly Financial Times.
Pozoruhodné je, že dokumenty obsahují simulaci nepřátelského útoku na Rusko vedeného z Číny. Ruský prezident Vladimir Putin od svého nástupu k moci razil zlepšení vztahů s Pekingem jako jednu z priorit své zahraniční politiky a před dvěma lety vyhlásil společně s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem takzvané strategické partnerství obou zemí. Pekingské vedení odmítlo odsoudit ruskou agresi proti Ukrajině a ruská ekonomika je kvůli evropským sankcím nyní více orientována na Čínu.
V uniklých záznamech jsou také pasáže uvádějící mezi důvody k nasazení taktických jaderných zbraní nekonkrétně "hrozbu ztráty území a porážky v bitvě".
Ačkoliv někteří politologové se domnívají, že Kreml používá hrozbu nasazení těchto bomb jako psychologickou zbraň, sám Putin to popřel. "Jsme připraveni použít jaderné zbraně, neblafuji," řekl v televizním projevu 21. září 2022, když oznamoval mobilizaci. Veřejně zmínil dvě situace, za kterých by vydal rozkaz k odpálení taktické atomové bomby: Pokud by hrozilo Rusku zničení nebo pokud by někdo proti němu použil nukleární bombu jako první.
Švédský analytik a znalec Ruska Martin Kragh v lednu v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že nechce spekulovat o tom, kdy a jak Rusové sáhnou po jaderné hlavici, strašení jadernými zbraněmi vnímá hlavně jako psychologický nátlak.
"Současná ruská rétorika týkající se jaderných zbraní je extrémní. Taková agresivita v Moskvě nezaznívala ani za Sovětského svazu v době studené války. Nicméně strašení atomovými zbraněmi má podle mě hlavně politické a psychologické důvody: kdykoliv Západ poskytl v uplynulých dvou letech Ukrajině větší dodávku zbraní, ozvaly se z Ruska jaderné hrozby," uvedl Kragh.
Dodal, že Rusko odstoupilo od dohody omezující testy atomových bomb a dalším potenciálním krokem by mohl být ze strany Kremlu právě takový test. "To by byl jasný signál, že se něco chystá," míní švédský analytik.
Experti z washingtonského Mezinárodního institutu pro strategická studia v analýze ze začátku letošního roku soudí, že Moskva kalkuluje se strachem západních zemí z následků jaderné války.
"Rusové mají za to, že Západ nemá vůli použít jaderné zbraně a není připraven na velký počet obětí, které by taková válka přinesla. Domnívají se, že tento strach udrží Evropskou unii a NATO vně konfliktu na Ukrajině, nebo je donutí přijmout konec války za ruských podmínek," stojí v analýze.
Bývalý vysoce postavený důstojník americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Robert Baer nepochybuje o Putinově "schopnosti" taktickou jadernou zbraň nasadit. Tvrdí, že má stále kontakty na ruské straně a i na základě jejich názorů soudí, že Putin by vydal rozkaz k jadernému útoku, kdyby na Ukrajině hrozila jasná a nezpochybnitelná prohra Moskvy. "Pro něj je porážka nepřijatelná, protože si zakládá na tom, že je silný vůdce - na tom je postavena jeho strategie dvacet let," uvedl Baer.
