Invazi na Ukrajinu by předcházely kyberútoky a sabotáže. Putin zuří kvůli dronům

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 7. 12. 2021 10:44
Americká rozvědka se obává ruských plánů zaútočit v lednu na Ukrajinu. Informace předala také evropským spojencům a podle zdroje britského deníku Financial Times je varování tentokrát věrohodné.
Nové satelitní snímky ukazují ruská vojska u ukrajinských hranic. (5. 12. 2021) | Video: Reuters
Frontová linie na východní Ukrajině. | Foto: Reuters
Frontová linie na východní Ukrajině. | Foto: Reuters
Frontová linie na východní Ukrajině. | Foto: Reuters
Frontová linie na východní Ukrajině. | Foto: Reuters
Frontová linie na východní Ukrajině. | Foto: Reuters
Frontová linie na východní Ukrajině. | Foto: Reuters
Frontová linie na východní Ukrajině. | Foto: Reuters
Frontová linie na východní Ukrajině. | Foto: Reuters
Frontová linie na východní Ukrajině. | Foto: Reuters
Frontová linie na východní Ukrajině. | Foto: Reuters

Podél ukrajinské hranice je nyní soustředěno přibližně 94 tisíc ruských vojáků, a to i v Bělorusku a na Krymu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken Moskvě pohrozil dosud nevídaně tvrdými ekonomickými sankcemi, pokud armádu pošle na Ukrajinu. V úterý se má uskutečnit videohovor prezidenta USA Joea Bidena a ruského lídra Vladimira Putina.

Šéf Kremlu nedávno žádal záruky, že NATO nepřijme Ukrajinu za člena a že na jejím území nerozmístí zbraně, které by Rusko mohlo považovat za své ohrožení. Biden ale před videoschůzkou s Putinem prohlásil, že v případě Ukrajiny "žádné červené čáry neuznává" a že se nechystá ruskému protějšku cokoliv slibovat. "Na základě informací našich rozvědných sil se domníváme, že hrozba ruského útoku existuje, může k němu dojít ke konci ledna," prohlásil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Ve středu Kyjev obvinil Moskvu, že k hranici přesunuje tanky a dělostřelectvo.

Podobná situace nastala už letos v dubnu, Rusové ale po několika dnech vojáky stáhli od hranic s tvrzením, že šlo jen o cvičení. Také nyní Putinův mluvčí Dmitrij Peskov říká, že Rusko si na svém území může přesouvat armádu, kam chce.

Deník Aktuálně.cz oslovil ukrajinského vojenského analytika Jurije Lapajeva, který spolupracuje s americkým vojenským výzkumným centrem Jamestown a je šéfredaktorem týdeníku Tyzhden.ua. Podle něj se současný vývoj zásadně neliší od dubnového a hrozbu invaze nepovažuje za bezprostřední.

"Spíš je to forma psychického nátlaku na Ukrajinu a také na NATO, evropské země a Spojené státy. Ruští vojáci jsou v Bělorusku i na Krymu, ale ne v pozicích, které by nasvědčovaly útoku. Nemají také připravené a ani nepřipravují polní nemocnice a ošetřovny. Určitým signálem blížící se invaze by podle mého soudu byly kyberútoky na počítačovou síť na Ukrajině a také diverzní akce, sabotáže," vysvětlil Lapajev.

Vysoká cena za útok na Ukrajinu

Rusko na jaře 2014 zabralo Krym a proruští separatisté za ruské podpory obsadili část území na východě Ukrajiny. Vytvořili dvě samozvané a neuznané republiky, které jsou závislé na Rusku. Od podpisu dohody v Minsku na jaře 2015 se přes občasné boje a střelbu frontové linie nikam neposouvají.

Válka na východě Ukrajiny - aktuální mapa.
Válka na východě Ukrajiny - aktuální mapa. | Foto: Aktuálně.cz

Podle Lapajeva je Vladimiru Putinovi jasné, že Ukrajina se Rusku vzdaluje a že ji ztrácí. "V roce 2014 nebylo pro Rusy těžké zabrat Krym a část Donbasu. Ukrajina byla v politickém chaosu, její armáda špatně vedená a chabě vyzbrojená, všude panoval zmatek. V současnosti je situace jiná. Ukrajina je stabilizovaná, armáda se zvětšila a je mnohem lépe a moderněji vyzbrojená a vycvičená. Cena za útok na Ukrajinu a za jeho zařazení do ruské sféry vlivu by dnes pro Rusko byla mnohem vyšší," soudí Lapajev.

Ukrajinská armáda má dnes k dispozici skoro 250 tisíc vojáků ve zbrani. Ze Spojených států získala například radary na lokalizování zdroje nepřátelské palby nebo protitankové střely Javelin, které ale zatím Ukrajinci na bojišti nepoužili. S Velkou Británií chce vláda v Kyjevě spolupracovat při výstavbě dvou svých námořních základen v Černém a Azovském moři.

Letos Ukrajina koupila od Turecka bezpilotní letouny Bayraktar TB2, které monitorují nepřátelské pozice a ostřelují je. Tyto drony loni nasadil Ázerbájdžán ve válce s Arménií o Náhorní Karabach a zničil mnoho arménských tanků i obrněných transportérů. Ukrajinci je na Donbase zatím nasadili jednou. Poté, co 26. října dělostřelecká palba ze strany separatistů zabila jednoho ukrajinského vojáka a dva těžce zranila, vydal náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj rozkaz ke zničení střelců dronem.

Drony na scéně

V pátek si ruský prezident Putin stěžoval svému tureckému protějšku Recepu Erdoganovi, že rozhodnutí Ankary prodat drony Bayraktar na Ukrajinu je "destruktivní".

Vojenský analytik Jurij Lapajev upozorňuje, že tyto bezpilotní letouny mohou radikálně změnit situaci na bojišti, a vedení ukrajinské armády proto pečlivě studovalo průběh války mezi Ázerbájdžánem a Arménií v Náhorním Karabachu.

"Bayraktary jsou mimořádné tím, že dokážou nonstop operovat ve vzduchu skoro čtyřiadvacet hodin. Separatisté na východě Ukrajiny oficiálně nemají protiletadlové zbraně, a pokud by použili ruské rakety jako například Buk, znamenalo by to přiznání přímé angažovanosti Ruska v konfliktu. Spory panují ohledně toho, zda Ukrajina nasazením dronů porušuje dohody z Minsku, uzavřené v roce 2015. Ty zakazují používání letectva na Donbase, ale neobsahují přímo zmínku o bezpilotních letounech," uvádí Lapajev.

Do krize se v pondělí zapojil také britský premiér Boris Johnson. Vyzval Rusko, aby udělalo krok zpět a nevyhrocovalo napětí podél ukrajinské hranice.

Video: Ostřelování ukrajinského města Horlivka

Ostřelování města Horlivka proruskými separatisty na východě Ukrajiny (18. 4. 2021) | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily kvůli dotacím protestní pohotovost a založily krizový štáb

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily kvůli dotacím protestní pohotovost a založily krizový štáb. Stalo se tak po jednání s ministerstvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy