Pomoc Ukrajině, včetně té vojenské, je na Slovensku velkým tématem. Strana Směr bývalého premiéra Roberta Fica, která požaduje ukončit dodávky zbraní Ukrajině a kritizuje protiruské sankce, v předvolebních průzkumech vede. Podle volebního modelu agentury Ipsos ze začátku března poprvé těsně předstihla stranu Hlas Petera Pellegriniho, která se odtrhla od Směru před třemi lety.
Otázkou je, zda se jí podaří sestavit koalici, která by se v zahraničněpolitické rovině dala označit za proruskou a protiukrajinskou. Slovenská volební scéna je velmi nepřehledná, do Národní rady (parlamentu) se zřejmě dostane devět stran.
"Směr je nejrelevantnější strana, která hraje proruskou kartou. Jednoznačně podporuje takzvané volání po míru, což ale v jejich podání znamená ve skutečnosti porážku Ukrajiny a vítězství Ruska. Tato část politického spektra se snaží z Ukrajiny udělat klíčové téma volební kampaně. Obviňuje vládu, že se nestará o Slováky, ale jen o Ukrajince. Kritizuje vše, co je nějak spojené s pomocí a podporou Ukrajině," řekl Aktuálně.cz slovenský politolog Grigorij Mesežnikov z Institutu pro veřejné otázky.
Zastánci Ruska pořádají v posledních týdnech na Slovensku demonstrace a takzvané pochody za mír, podle Mesežnikova to ale neznamená, že představují většinový názor.
"Slovenská společnost je ohledně války velmi rozdělená a polarizovaná. Převažují stoupenci Ukrajiny, ale Rusko podporuje ne bezvýznamná část společnosti, není to úplně marginální skupina," vysvětluje politolog.
Volební preference ze začátku března 2023
-
Směr Roberta Fica: 16,2 %
-
Hlas Petera Pellegriniho: 16 %
-
Progresivní Slovensko (strana podporující prezidentku Zuzanu Čaputovou): 11,1 %
-
Republika (krajně pravicová a proruská strana): 8,6 %
-
SME Rodina: 8,5 %
-
Svoboda a spravedlnost: 6,4 %
-
Křesťansko-demokratické hnutí: 5,7 %
-
OLaNO (hnutí bývalého premiéra Igora Matoviče): 4,8 %
-
Demokraté (nová strana premiéra Eduarda Hegera): 4,8 %
Zdroj: Agentura IPSOS
Ficovy prokremelské názory
Klíčové pro to, zda nová vláda vzešlá ze zářijových voleb nezmění kurz z prokyjevského na promoskevský, bude postoj středových a pravicových stran k Hlasu Petera Pellegriniho. Právě ty mohou spoluprací s Pellegriniho Hlasem poslat Fica do opozice. A spolu s ním například i formaci Republika, která se odtrhla od krajně pravicového a jednoznačně proruského politika Mariána Kotleby.
"Hlas Petera Pellegriniho má, co se týká Ruska a Ukrajiny, ambivalentní, ne úplně zřetelný názor. Před ruskou invazí se poslanci této strany postavili proti obranné dohodě Slovenska s USA. Pak ale prakticky potichu přiznali, že to byla chyba. Nevystupují přímo proti pomoci Ukrajině, ale naznačují, že mají pochybnosti. Například vlivná členka Hlasu a bývalá ministryně vnitra Denisa Saková řekla, že se musí především pomáhat Slovákům." říká Grigorij Mesežnikov.
Institut pro veřejné otázky vydal předloni knihu s názvem Kdo hraje ruskou ruletu na Slovensku, která mapuje hlavní aktéry zdejší prokremelské politické scény. Kromě extrémní levice a pravice si všímá hlavně Roberta Fica a také dlouholetého předsedy Výboru slovenského parlamentu pro evropské záležitosti Luboše Blahy.
Fico byl podle publikace vždy konzistentní v sympatiích k Rusku a málokdy ho kritizoval.
"Politická socializace Roberta Fica probíhala v závěrečném období existence komunistického režimu. Byl ztotožněný s tehdejším společenským zřízením, vytvořeným za přímé účasti Sovětského svazu. Studoval právo na univerzitě, během studií vstoupil do komunistické strany, po konci studia byl zaměstnán na ministerstvu spravedlnosti. Na pádu komunistického režimu se nijak nepodílel, nepatřil ani k reformním skupinám uvnitř strany. Systém, který existoval před rokem 1989, považuje za sociálně spravedlivější, i když připouští, že byl méně svobodný. Při takovém názorovém nastavení není překvapením jeho pozitivní vnímání Sovětského svazu a Ruska," uvádí autoři publikace Grigorij Mesežnikov a Jan Bartoš.
Všímají si také toho, jak Fico před devíti lety mlčel k ruské anexi Krymu. "V únoru 2014 se vyhýbal komentářům na téma Krym, přestože ho jako tehdejšího prezidentského kandidáta k vyjádření vyzývala opozice i média. Až na začátku března se vyslovil na debatě prezidentských kandidátů a řekl, že šlo o porušení mezinárodního práva, ale Rusko výslovně nejmenoval. Ve stejné diskusi prohlásil, že Evropská unie poslouchá jen ukrajinský hlas, ale ten ruský nikdo slyšet nechce," píše se v knize.
Prominentní politik Směru jde na ruku Moskvě
Luboš Blaha je vlivným členem Směru, který kritizoval Spojené státy za vojenské intervence, ale naopak přivítal ruský vojenský zásah v Sýrii. V roce 2018 Blaha napsal: "Měl by se vytvořit světový pořádek, kde bude víc rovnováhy a multilateralismu, měly by skončit hegemonie USA. Je důležité, aby moc Američanů vyvažovaly mocnosti, jako jsou Rusko, Čína a Indie. Je třeba skoncovat s rusofobií a všemi formami ekonomických válek, včetně sankcí proti Rusku a Íránu."
Od začátku války na Ukrajině v roce 2014 stojí na ruské straně. "Ukrajina bojuje na východě proti vlastním občanům. S takovou zemí se nemohu solidarizovat. Je to boj Ukrajinců s Ukrajinci, nejde o žádnou invazi Ruska, Rusko nenapadlo Ukrajinu. V podpoře Ukrajiny cítím rusofobii, odpor k Rusku, k ruským lidem, z nichž 80 procent podporuje prezidenta Vladimira Putina," reagoval před devíti lety na události na Donbase.
Po ruském vpádu na Ukrajinu 24. února 2022 se Blaha pro něj netypicky na sociálních sítích odmlčel. Až odpoledne tentýž den napsal prohlášení, ve kterém agresi neodsoudil. "Ruská federace byla od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 dobrým žákem. Spojené státy dávaly Rusku mnoho precedentů porušování mezinárodního práva, když prosazovaly svoje zájmy. Od nesmyslného bombardování civilistů v Bělehradě až po vymyšlené důvody útoku na Irák, ze kterého vláda Směru stáhla slovenské vojáky," uvedl na Facebooku. Zpochybnil také, že by masakr v Buči spáchali ruští vojáci.
Klíčové po slovenských volbách 30. září bude, jestli středové a pravicové strany půjdou do koalice s Hlasem Petera Pellegriniho. Současný premiér Eduard Heger ale řekl, že s Pellegrinim ve vládě v žádném případě nezasedne.
