Berlín - Evropská sonda Rosetta, jejíž modul má na podzim přistát na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko, úspěšně provedla první z plánovaných velkých brzdících manévrů. Na svých internetových stránkách to dnes oznámila Evropská vesmírná agentura (ESA).
ESA vyslala sondu do kosmu v březnu 2004. Jejím hlavním úkolem je dostat se na oběžnou dráhu komety, označované jako 67P, a umožnit přistání modulu Philae, který bude povrch oběžnice zkoumat.
Rosetta zažehla motory podle plánu v 17:23 SELČ a nechala je spuštěné na sedm hodin a 16 minut, tedy do dnešních 00:39. Šlo o dosud nejdelší spuštění motorů některého z aparátů ESA ve vesmíru. Během cesty má sonda provést ještě dva podobně velké zážehy, které ji mají přibrzdit a sblížit její rychlost s rychlostí komety.
"Manévr provedený uplynulou noc byl naprosto nezbytný jako součást série zážehů, které sníží rychlost Rosetty vzhledem ke kometě, takže k 67P dorazíme 6. srpna s relativní rychlostí kolem jednoho metru za vteřinu," uvedl na webu ESA operační ředitel projektu Sylvain Lodiot. Dodal, že motory a tryskový pohon fungovaly velmi dobře.
"Letovému týmu potrvá několik dnů, než analyzuje údaje a určí konečnou skutečnou změnu rychlosti. Ale nebude se příliš lišit od té, kterou jsme plánovali," sdělil rovněž Lodiot.
Podle vesmírné agentury Rosetta při prvním brzdění spálila 218 kilogramů paliva. Její rychlost vůči kometě by se tímto manévrem měla snížit na 291 metrů za vteřinu. Další dva velké zážehy jsou plánovány na 4. a 18. června. Po nich má do konce července následovat šest menších. V závěrečné fázi přijdou na řadu poslední dva k navedení na oběžnou dráhu - 3. a 6. srpna.
Rosetta se nyní pohybuje ve vzdálenosti kolem 500 milionů kilometrů od Země a zhruba milion kilometrů od komety - po sérii přibližovacích manévrů by začátkem srpna měla kroužit už jen 100 kilometrů nad jejím povrchem. Modul musí přistát dříve, než se kometa na své oběžné dráze příliš přiblíží ke Slunci, které roztaví její zledovatělý povrch.
