Role se obrací. Evropa se kvůli ropě a plynu bojí, že Trump podepíše zpřísněné sankce vůči Rusku

Martin Novák Martin Novák
26. 7. 2017 20:25
Nový americký návrh protiruských sankcí dává Spojeným státům možnost podniknout kroky proti všem firmám, které v Rusku investují do ropy a plynu. To se týká mnoha evropských společností - například německé E.ON nebo britsko-nizozemské Shell. Pro Brusel ani Berlín to není přijatelné. Vzniká tak paradoxní situace. Německo je jasným zastáncem sankcí vůči Rusku. Zároveň ale kritizuje Spojené státy, které se chystají sankce přitvrdit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel/Washington - Nové americké sankce proti Rusku míří do energetiky.

Podle hesla "když se kácí les, létají třísky" ale mohou zasáhnout i jiné země než Rusko.

Pokud zákon, který přijala v noci na středu americká Sněmovna reprezentantů, schválí i Senát a podepíše prezident Donald Trump, čekají evropské těžařské firmy problémy.

Zákon umožňuje USA mimo jiné uvalit sankce i na jakoukoliv společnost, která se podílí na výstavbě a provozu ropovodů, plynovodů nebo dalších energetických projektů v Rusku.

Dotknout se tak mohou například plynovodu Nord Stream 2, který povede z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

Dále plynovodu Blue Stream mezi Ruskem a Tureckem, plánovaného terminálu na zkapalněný zemní plyn LNG Baltic ve Finském zálivu nebo ropovodu CNC, který povede ropu z kazašského naleziště Tengiz na ruské pobřeží Černého moře.

Poškozené by tak byly firmy jako italská Eni, britsko-nizozemská Shell, britská BP anebo německé společnosti E.ON a Wintershall.

Tři možnosti Evropy

Evropská unie se proto proti zpřísnění sankcí ohradila. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že Brusel bude proti zákonu v tomto znění protestovat.

"Americký zákon může mít dopad na naše zájmy a naši energetickou bezpečnost. Pokud naše zájmy nebudou zohledněny, zareaguje Evropská komise během několika dní," pohrozil ve středu Juncker.

Podle listu Financial Times má Evropská komise tři možnosti.

První je vyzvat Trumpa, aby evropské firmy ze sankcí vynechal. Druhou je přijmout odvetné ekonomické sankce proti Spojeným státům.

A třetí je schválit v rámci Evropské unie legislativu, která by firmy členských zemí EU bránila před dopady amerických sankcí.

Paradoxní situace

Jedním z těch, kdo rázně odmítá nové zpřísnění amerických sankcí, je Německo. Samo má totiž zájem na dokončení plynovodu Nord Stream 2.

"Nemůžeme přijmout praxi diktování průmyslové politiky pod rouškou sankcí," uvedl mluvčí spolkového ministerstva zahraničí Martin Schäfer.

Vzniká tak paradoxní situace.

Německo je v Evropské unii jasným zastáncem sankcí vůči Rusku kvůli anexi Krymu a válce na východoukrajinském Donbasu. Zároveň ale kritizuje Spojené státy, které se chystají sankce přitvrdit.

Současný prezident Evropské rady Donald Tusk zase dlouhodobě tvrdě vystupuje proti plynovodu Nord Stream a nad jeho rozšířením požaduje větší kontrolu ze strany EU. Plynovod přitom kritizoval už coby polský premiér.

Podle Varšavy projekt nesnižuje energetickou závislost evropských zemí na Rusku. Navíc staví státy východní a střední Evropy do nevýhodné pozice, protože už nejsou tranzitními zeměmi pro dovoz ruského plynu a ropy dál na západ.

V tom se shoduje se stanoviskem české vlády.

Dost bylo zdrženlivosti

Donald Trump zatím neřekl, zda zákon o zpřísněných sankcích proti ruské energetice podepíše, nebo bude vetovat.

Moskva hrozí, že pokud americký prezident zvolí první možnost, Rusko odpoví tvrdě. "Začínáme být unaveni projevováním zdrženlivosti," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Vladimira Putina, pak označil návrh nových sankcí za "ránu" pro mezinárodní právo i obchod.

Česká republika stojí na demokratických principech a dopis čtyř ústavních činitelů Číně byl zradou těchto principů a české ústavy, říká Tomáš Etzler. | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

před 10 minutami

Britský princ Harry řekl, že je smutný, že musel vzdát svých královských povinností. Královně a lidem chtěl prý sloužit dál

35letý Harry to uvedl v projevu před zástupci své charitativní organizace na podporu lesothských dětí Sentebale Harry podle agentury Reuters řekl, že konečný výsledek není tím, co zamýšlel, jinak to podle něj však nebylo možné. 

Buckinghamský palác v sobotu oznámil, že princ Harry a jeho choť Meghan už nebudou disponovat titulem královská výsost, nebudou plnit pracovní povinnosti plynoucí z příslušnosti ke královské rodině a nebudou placeni z veřejných prostředků.

"Doufám, že snadněji pochopíte, k čemu jsme dospěli, že si nechám odstup od všeho, co jsem znal, abych učinil krok směrem k tomu, co bude doufám pokojnější život," prohlásil Harry. S manželkou Meghan předtím oznámili, že chtějí své povinnosti omezit, finančně se osamostatnit a žít střídavě v Británii a Severní Americe.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Miliardář Skala prodal budovu Albatrosu na Národní třídě, píše list

Bývalý Dům dětské knihy a sídlo nakladatelství Albatros na rohu Národní třídy a ulice Na Perštýně v Praze koupil od realitního magnáta Václava Skaly byznysmen Daniel Farnbauer. Uvedl to v pondělí deník E15. Albatros v minulých letech prodělal rozsáhlou rekonstrukci, která skončila loni na podzim. Osm z deseti podlaží si podle deníku následně pronajala coworkingová společnost Spaces.

Skala vlastnil Albatros jako fyzická osoba, nikoli přes svou Pražskou správu nemovitostí (PSN). Farnbauer budovu kupuje prostřednictvím firmy Real Estate Albatros. Ani jedna ze stran se k prodeji či výši transakce nevyjádřila.

Budova Albatrosu byla postavena ve druhé polovině 60. let minulého století podle návrhu architektů Stanislava France, Luďka Hanfa a Jana Nováčka. První větší renovaci zažila v 90. letech. Poté v budově sídlila Česká spořitelna, která ji prodala Skalovi v roce 2008.

Zdroj: ČTK
Další zprávy