Manila/Ženeva/Řím - Nejvyšší představitelé dvou evropských zemí se sjednotili ve snahách zachránit životy svých občanů, kterým hrozí smrt z rukou únosců v odlehlé džungli na jihu Filipín.
Jedná se o zaměstnance Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) - 38letého Švýcara Andrease Nottera a 62letého Itala Eugenia Vagniho. Spolu s filipínskou kolegyní, 37letou Mary Jean Lacabovou, byli v polovině ledna přepadeni během terénního výjezdu na jedno z nejchudších a zároveň nejnebezpečnějších míst Filipín - ostrůvek Jolo v provincii Sulu, kde už čtyři dekády probíhá boj muslimských separatistů za sebeurčení.
Tříčlenný tým MVČK zamířil do tamní provinční věznice, aby osondoval, jak pomoci se zlepšením sanitárních podmínek a zásobováním vodou. Při cestě zpět na letiště ale byli humanitárci přepadeni a následně padli do rukou jednoho z místních velitelů obávané teroristické skupiny Abu Sayyaf (ASG) Albadera Parada, který s blíže neurčeným počtem spolubojovníků operuje v husté džungli kolem města Indanan.
Následujících dest týdnů z oblasti přicházely střídavě zprávy o vyjednávání s únosci i pokračujících snahách armády o osvobození rukojmích. Koncem března ale Paradovi došla trpělivost a pohrozil, že pokud se vojáci z ostrova nestáhnou, jeden ze zadržovaných humanitárců bude popraven.
Lhůta vypršela v úterý ve dvě hodiny odpoledne místního času a zatím stále není jasné, zda únosci svou hrozbu splnili. Filipínské úřady však věří, že rukojmí jsou stále naživu. A za jejich osvobození orodují i nejvyšší představitelé jejich mateřských zemí.
"Apelujeme na vaši lidskost. Prosíme, ušetřete životy rukojmích," uvádí se ve středečním prohlášení Federální rady, která ve Švýcarsku plní roli vlády i hlavy státu zároveň. "Všichni tři zasvětili své životy myšlence míru a pomoci těm nejznevýhodněnějším lidem na světě."
Podobný apel vyslal směrem k únoscům už v úterý také italský prezident Giorgio Napolitano, který vyzval k bezpodmínečnému propuštění zadržovaných humanitárců a kladl při tom jejich věznitelům na srdce, aby nenechali "nenávist a netoleranci zvítězit nad humanitárními ohledy".
Přijde ke slovu armáda?
Podobné výzvy přicházely v posledních dnech z vícero míst. Vyslal je mimo jiné šéf MVČK Jakob Kellenberger a jeho kolega z filipínského Červeného kříže, senátor Richard Gordon, ale také papež Benedikt XVI. Všichni tři zároveň varovali filipínské úřady před snahami vyřešit krizi vojensky.
Jenže tato varianta se nyní zdá čím dál tím pravděpodobnější.
Jen několik minut po vypršení lhůty, kterou únosci pro splnění svých požadavků stanovili, vyhlásil guvernér provincie Sulu, kam Jolo spadá, Abdusakur Tan na celém území provincie výjimečný stav. To mimo jiné umožňuje bezpečnostním jednotkám zkontrolovat a zadržet kohokoli, kdo je považován za možného komplice únosců.
"Připravujeme se na nejhorší. Nebudeme jen nečinně přihlížet," řekl Tan novinářům a zároveň znovu zopakoval, že nepřipadá v úvahu, aby únosci dostali výkupné. "Kdybychom na to přistoupili, nikdy ty únosy neskončí."
Armáda minulý týden únoscům vyhověla a ustoupila ze svých pozic kolem jejich předpokládané skrýše o několik kilometrů zpět. Očekávala za to osvobození alespoň jednoho z rukojmích, to se však nestalo. Po vyhlášení výjimečného stavu vojáci opět zaujali původní pozice.
Požadavek únosců na úplný odchod vojáků z teritoria, kde jejich islamistická guerila operuje, filipínská vláda v Manile kategoricky odmítla.
"Když máte co do činění s únosci, s teroristy, musíte prokázat pevnou ruku. Neznamená to, že na bezpečnost rukojmích vůbec nehledíme.., ale se stažením vojáků souhlasit nemůžeme... Každý, kdo by to učinil, by se zkompromitoval," vysvětloval uvažování filipínské prezidentky Glorie Macapagalové Arroyové, která již před lety slíbila zničit skupinu Abu Sayyaf do posledního muže, její poradce a bývalý náčelník generálního štábu Hermogenes Esperon.
