Manila - Filipínským úřadům se o víkendu ozvali únosci trojice humanitárních pracovníků Červeného kříže, kteří zmizeli ve čtvrtek na ostrově Jolo v jižní části souostroví.
Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) potvrdil, že trojice jeho pracovníků, mezi nimiž jsou dva Evropané, je v pořádku. Identita únosců však zatím nebyla zveřejněna stejně jako jejich případné finanční nároky.
Podle zdroje z policejních řad únosci zavolali guvernérovi provincie Abdusakuru Tanovi, aby mu oznámili, že jsou ochotni o propuštění unesené trojice vyjednávat.
"Očekáváme, že se opět ozvou. Dotyčný se nepředstavil a zatím nepadlo žádné slovo o výkupném," řekl zdroj, který nechtěl být jmenován.
Rukojmí jsou naživu
Totožnost unesených pracovníků MVČK byla zveřejněna již dříve. Jedná se o 38-letého Švýcara Andrease Nottera, který vede místní pobočku ve městě Zamboanga, 62-letého italského odborníka na zdravotnická zařízení Eugenia Vagniho a 37-letou filipínskou terénní pracovnici Mary Jean Lacabovou.
"Ze spolehlivého zdroje jsme se dozvěděli, že všichni tři unesení kolegové jsou naživu," řekla mluvčí manilské pobočky Červeného kříže Anna Nelsonová agentuře AP. Odmítla však uvést jakékoli jiné podrobnosti.
Trojice humanitárních pracovníků byla ve svém voze označeném logem Červeného kříže unesena skupinou ozbrojených mužů ve městě Patikul krátce po návštěvě zdejší věznice, kde se Červený kříž chystal spustit projekt na zlepšení sanitace. Další tři Filipínci, kteří je doprovázeli, byli okradeni a následně propuštěni.
Filipínská námořní pěchota a policie po unesených humanitárcích, kteří předtím odmítli ozbrojený doprovod s poukazem na neutralitu Červeného kříže, vyhlásila pátrací akci.
Podle mluvčí armády Stefani Cachové se vojákům podařilo získat zpět vůz Červeného kříže, ve kterém pracovníci cestovali. Cachová také uvedla, že místní obyvatelé údajně viděli únosce, jak pracovníky MVČK odváží směrem do hornatého vnitrozemí.
MVČK v reakci na to oznámil, že pozastavuje svou činnost na ostrově Jolo. Z Filipín ale zcela odejít nehodlá. Nadále se chce starat o desetitisíce osob, které přežívají v provizorních táborech na ostrově Mindanao, kam je vyhnaly boje mezi vládními jednotkami a muslimskými povstalci z Fronty islámského osvobození Morů (MILF).
Abu Sayyaf znovu na scéně?
K únosu se zatím nikdo nepřihlásil, filipínské bezpečnostní složky jsou ale přesvědčeny, že jde o další akci nechvalně proslulé Skupiny Abu Sayyaf (ASG), která patří k nejradikálnějším povstaleckým bojůvkám v zemi.
Přestože o sobě prohlašují, že bojují za samostatný muslimský stát na jihu převážně katolických Filipín, podle většiny odborníků používají politickou agendu jen jako zástěrku pro svou kriminální činnost.
Několikasetčlenná skupina nechvalně proslula řadou únosů a pumových útoků. Mimo jiné také stála za únosem skupiny hostů z luxusního turistického resortu Dos Palmas na filipínském ostrově Palawan v roce 2001. Tři z nich únos nepřežili.
Rok předtím unesli při bezprecedenentním přeshraničním nájezdu dvacítku cizinců z malajsijského ostrova Sipadan. Ty pak vyměnili za tučné výkupné.
ASG, která má podle tajných služeb vazby na regionální teroristickou skupinu Džemá'a Islamíja a údajně také na Al-Káidu, má na kontě i nejhorší teroristický útok v dějinách Filipín.
V únoru 2004 se v důsledku pumového útoku, k němuž se skupina přihlásila, potopil v manilské zátoce trajekt společnosti Superferry. O život tehdy přišlo přes sto lidí.
Vláda proti ASG vede intenzívní vojenskou kampaň, na níž se v roli poradců podílejí i američtí protiterorističtí odborníci. Na ostrovech Basilan a Jolo, které jsou hlavními baštami ASG, v současnosti operuje několik tisíc vojáků s úkolem jednou provždy eliminovat teroristický postrach, jehož vymýcení svým spoluobčanům opakovaně slíbila prezidentka Gloria Macapagalová-Arroyová.
Splnění tohoto slibu - podobně jako závazek potlačit už čtyřicet let trvající povstání komunistických bojovníků z Nové lidové armády (NPA) - se však 16 měsíců před koncem jejího funkčního období zdá být stále méně realistické.
