reklama
 
 

Fidel Castro rozděluje svět i po smrti. Na jeho pohřeb dorazí hollywoodský herec i pobočník Kima

Aktualizováno 3. 12. 2016 18:04
Nedělní pohřeb zesnulého kubánského prezidenta Fidela Castra se obejde bez západních lídrů. A to i přes to, že mnozí z nich se k němu v kondolencích stavěli velmi smířlivě. Ostrou kritiku si za svá slova vyslechli předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo kanadský premiér Justin Trudeau. Oba na ceremonii v kubánském Santiagu nakonec nedorazí, oficiální delegaci nevyšle ani Bílý dům. Pohřeb se tak stane přehlídkou hlav spřátelených zemí, ve kterých vládnou levicoví politici. Vzdát hold Castrovi přiletí i pobočník Kim Čong-una nebo hollywoodský herec Danny Glover.

Havana/Praha – Téměř půlstoletí vládl Fidel Castro neomezeně Kubě. V době vrcholící studené války rozděloval komunistický El Comandante svět jako málokdo. A dělí ho i po své smrti. Na jeho pohřeb, který proběhne v neděli v kubánském městě Santiago de Cuba, dorazí zvláštní směsice osobností.

Třeba pobočník severokorejského diktátora Kim Čong-una, zimbabwský prezident Robert Mugabe nebo hollywoodský herec Danny Glover, který Castra na "Ostrově svobody“ často navštěvoval. Chybět budou naopak všichni západní lídři, přestože řada z nich mluvila o Castrovi po jeho úmrtí velmi smířlivě. 

"Svět ztratil smrtí Fidela Castra člověka, který byl pro mnohé hrdinou," kondoloval například předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Sklidil vzápětí ostrou kritiku za to, že nepřipomněl stovky mrtvých, bezdůvodně vězněných nebo tisíce uprchlých Kubánců, které po sobě Castrova revoluce zanechala.

Od Junckerových slov se nepřímo distancovala i jeho kolegyně, komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Castra nazvala diktátorem, který Kubu utlačoval. Tomu se Juncker úpěnlivě vyhýbal. Když zpravodaj České televize v Bruselu připomněl, že „El Commandante“ podporoval sovětskou invazi a krvavé potlačení pražského jara v roce 1968, mluvčí předsedy Komise reagoval, že Češi mají „zúžený pohled na realitu.“

V podobně nepříjemné situaci jako Juncker se kvůli kondolenci ocitl i kanadský premiér Justin Trudeau. Ten pochválil Castrovy zásluhy o zlepšení kubánského školství a zdravotnictví. „Zprávu o úmrtí nejdéle sloužícího prezidenta Kuby jsem přijal se zármutkem,“ napsal Trudeau a připomněl, že jeho otec Pierre byl velmi hrdý na to, že mohl Castra nazývat „přítelem.“

Ostatně i Pierre Trudeau, rovněž kanadský premiér, podobně jako jeho syn pobouřil Západ v roce 1976. V době vrcholící studené války přijel jako první předseda vlády členského státu NATO na Kubu. Při třídenní návštěvě k nelibosti západních spojenců mimo jiné španělsky zvolal: "Ať žije Kuba! Ať žije Castro!“ Snímek jeho malého synka, kterého usmívající se otec komunistické revoluce v uniformě drží v náruči, se stal kultovním.

Nepřijedou ani čeští komunisté

Přestože byla reakce západních politiků v den Castrova úmrtí často velmi smířlivá, na jeho pohřeb nakonec nikdo z nich nepřijede. Americký prezident Barack Obama pošle do Havany poradce, kancléřka Merkelová pak svého předchůdce ve funkci Gerharda Schrödera.

Nedorazí nakonec ani Trudeau nebo slovenský premiér Robert Fico. Ten nejdřív ohlásil, že chce na pohřeb vyrazit, a pak to s odkazem na pracovní vytížení zrušil. Jediným vrcholným představitelem zemí EU na pohřbu tak bude šéf řecké vlády Alexis Tsipras.

Pohřeb kubánského revolucionáře se tak stane přehlídkou hlav spřátelených zemích, ve kterých vládnou levicoví politici. Vzdát hold Castrovi přijede venezuelský prezident Nicolas Maduro, bolivijský Evo Morales nebo nikaragujský prezident Daniel Ortega.

Českou republiku zastoupí na ceremonii podle mluvčí ministerstva zahraničí Ireny Valentové velvyslanec na Kubě Vladimír Eisenbruk. „Z náměstků se na pohřeb nechystá nikdo. Nepojede ani pan ministr,“ doplnila Valentová.

Na Kubu nakonec nepoletí ani nikdo z českých komunistů. KSČM a Společnost česko-kubánského přátelství chystají v den Castrova pohřbu pietní shromáždění na Moravském náměstí v Brně.

"Vždy budu na Fidela Castra vzpomínat jako na člověka, který ovlivnil dějiny světa, a jednu z nejvýznamnějších osobností, s nimiž jsem se setkala," řekla Aktuálně.cz komunistická poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová. 

S Fidelem Castrem se před 14 lety setkala jako jedna z mála českých politiků. Kubu navštívila nedlouho poté, co se vztahy mezi oběma zeměmi vyostřily kvůli kritice potlačování lidských práv. Kubánský režim tehdy kvůli schůzce s disidenty zatkl exministra školství Ivana Pilipa a bývalého studentského vůdce Jana Bubeníka.

Podle koordinátorky lidskoprávních projektů organizace Člověk v tísni Adély Pospíchalové byl Castro jedním z nejrozporuplnějších politiků 20. století. "Během své vlády vybudoval na Kubě represivní systém, který potíral veškerou opozici a disent v zemi i základní svobody," upozorňuje Pospíchalová, ale zároveň připouští, že zesnulý revolucionář zejména v prvních letech své vlády podmínky v zemi zlepšil, například zpřístupnil zdravotnictví a školství a vrátil Kubu na "mapu světa".

"Z toho také vyplývají rozdílné komentáře západních politiků. Někteří ho vnímají jako diktátora, pro jiné symbolizuje revoluční myšlenky, ideu spravedlivého světa. Podobný rozpor je vidět i na Kubě samotné," dodala Pospíchalová

Kuba drží po smrti Castra devítidenní státní smutek, který završí právě nedělní pohřeb. Urna se zpopelněným revolucionářem bude v neděli uložena na hřbitově svaté Ifigenie v Santiagu. Předtím urazila takřka 900kilometrovou trasu z Havany, která v opačném směru kopíruje Fidelovo revoluční tažení ze Santiaga do Havany v roce 1959.

autor: Jan Hejl | 2. 12. 2016 6:12

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama