Malé drony podle ukrajinské veřejnoprávní televize nesou reflektory, aby zajistily, že je Ukrajinci odhalí. Někdy pořizují snímky k identifikaci stanovišť protiletadlových radarů a raketových systémů. Každý z těchto dronů, sestavených z levných součástek běžně dostupných na internetu, stojí odhadem okolo 1 500 dolarů (tedy 35 tisíc korun), což je méně než jedna z mnohdy několika raket vypálených k jejich sestřelení.
Komentátoři ruských stanic reagovali na neočekávaný útok radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října se stěží skrývanou radostí. Předpovídali, že konflikt na Blízkém východě dramaticky sníží západní podporu Kyjeva. Podobně to vidí řada ukrajinských analytiků, kteří se obávají zejména toho, že rozhořčení z rostoucího počtu obětí v Pásmu Gazy a v Izraeli zničí už tak křehkou podporu Ukrajiny ze strany chudších zemí "globálního jihu".
Rusko v říjnu oznámilo, že jeho výdaje na obranu v roce 2024 dosáhnou téměř 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), tedy zhruba třikrát víc, než kolik činily před jeho invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Jedná se o zhruba 30 procent státního rozpočtu.
Ukrajina na obranu hodlá příští rok vydat okolo 40 miliard dolarů (938 miliard korun), zhruba polovinu státního rozpočtu a 20 procent veškerého hospodářského výkonu země. Počítá ale také s desítkami miliard zahraniční vojenské pomoci - alespoň v případě, že budou západní dárci nadále ochotni ji poskytovat.
Co se týče raket protivzdušné obrany a dělostřelecké munice, Kyjev nyní přímo soupeří s Izraelem o západní dodávky, zejména ze Spojených států. Ruské a ukrajinské jednotky v posledních týdnech vedly útočné operace v očekávání omezených postupů během nadcházející zimy. Obě strany dosáhly omezeného pokroku.
Ukrajinské úřady očekávají, že Rusko se tuto zimu opět zaměří na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ve snaze zmrazit odpor ukrajinského obyvatelstva. Zároveň tím Kyjevu znemožňují dostávat peníze za vývoz, a to i s pomocí útoků na přístavní infrastrukturu podél Dunaje a v Oděse.
K těmto útokům Rusko často používá íránské bezpilotní letouny. Není nicméně jasné, zda konflikt na Blízkém východě přiměje Teherán, velkého podporovatele Hamásu, aby tyto dodávky omezil.
Ukrajina bude k překonání zimy potřebovat veškeré dostupné prostředky protivzdušné obrany - proto Rusko nemá problém obětovat své nejjednodušší drony. Rostoucí nedostatek dělostřelecké munice je také závažný, protože zprávy z fronty naznačují, že Ukrajině chybí munice k použití zhruba 350 darovaných západních dělostřeleckých systémů.
Spojené státy a Evropská unie se zavázaly Kyjevu poslat zhruba dva miliony nábojů ráže 155 milimetrů, přičemž americká polovina pochází ze strategických zásob, které Pentagon skladuje v Izraeli. Vysoký představitel amerického ministerstva obrany tento týden potvrdil, že část z nich byla přerozdělena izraelským silám. Jestli Pentagon najde náhradní zásoby pro Ukrajinu, není jasné.
Ukrajinští představitelé uvádějí, že konflikt na jejich území i na Blízkém východě ukazuje, že Západ musí výrazně zvýšit výrobní kapacitu zbraní a munice.
Předpokládá se, že Rusko lobbuje za vlastní zahraniční dodávky zbraní, včetně těch z Číny a Severní Koreje. Po zářijovém setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a severokorejského vůdce Kim Čong-una se Moskvě zřejmě otevřely zbrojní zásoby Pchjongjangu. Mezi severokorejskými přístavy a městem Dunaj na ruském Dálném východě od srpna opakovaně pendlují dvě nákladní lodě, které vyložily nejméně tisíc kontejnerů. Podle estonských úřadů tyto dodávky obsahovaly okolo 350 tisíc nábojů, což je zhruba množství, které Rusko vypotřebuje každý měsíc.
V kombinaci se zbývajícími ruskými zásobami, které Estonsko odhaduje na čtyři miliony, by to umožnilo Rusku udržet současné tempo palby po celý rok 2024 a potenciálně tak co se týče munice předstihnout Ukrajinu.
