"Bezstarostná éra navždy skončila," redakce Charlie Hebdo i nyní připomíná bunkr

ČTK ČTK
7. 9. 2020 18:35
Více než pět let poté, co islamističtí ozbrojenci zabili 12 jejich kolegů, zaměstnanci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo znovu zveřejnili karikatury proroka Mohameda, aby ukázali, že stále existují. Byť bezpečnostní okolnosti se změnily, píše agentura Reuters.
Foto: Reuters

Vchod do nové redakce připomíná spíše bunkr. Střeží ji policisté. A někteří pracovníci časopisu mají osobní stráž.

"Když ráno přicházíme, přejeme dobré ráno policistům. Není to něco, na co si zvyknete," popisuje Laure Daussyová, která v časopise začala pracovat krátce po útocích.

Ačkoliv jsou útočníci mrtví, začal 2. září v Paříži proces se 14 lidmi obžalovanými z toho, že byli jejich komplici. Charlie Hebdo u příležitosti začátku soudu znovu vydal karikatury, které ho při jejich prvním vydání najednou proměnily v terč zuřivého hněvu i globální symbol svobody slova.

"Je to proto, abychom ukázali, že stále existujeme, stále žijeme, stále vydáváme Charlieho," vysvětluje Antonio Fischetti, jenž pracuje pro satirický magazín od roku 1997.

V předtuše dobrého prodeje vytiskl magazín 200 000 kusů posledního vydání. Před útokem měl časopis problém ekonomicky přežít, prodával 30 000 výtisků týdně. Prvního čísla po útocích se prodalo osm milionů. Teď jsou týdenní prodeje zpět na zhruba 55 000, uvádí Charlie Hebdo.

V Pákistánu v sobotu protestovaly proti znovuvydání karikatur desítky tisíc lidí. Křičeli přitom: "Smrt Francii."

Ve Francii kritika slyšet moc není. Chems-eddine Hafiz, představený Velké mešity v Paříži, po publikování karikatur napsal, že Charlie Hebdo by měl mít možnost se vyjádřit.

Ředitel Francouzské rady pro muslimskou víru, Abdallah Zekri, vyzval francouzské muslimy, aby nové vydání karikatur ignorovali. "Myslím, že je to PR časopisu Charlie Hebdo kvůli marketingu. Nechávám to na jejich svědomí," řekl zpravodajskému kanálu Franceinfo.

Ačkoliv Charlie Hebdo ani roky po útoku nepřišel o chuť provokovat, zaměstnanci si více uvědomují, jakou cenu to nese.

Časopis přestěhoval redakci na blíže neurčené místo a několik zaměstnanců ji popsalo jako bunkr bez oken. Magazín rovněž zaměstnává soukromou bezpečnostní firmu, aby chránila redakci. Ročně ji stojí milion eur (26 milionů korun). Někteří karikaturisté a spisovatelé pak mají podle svých kolegů také osobní ostrahu, kterou jim poskytují státní bezpečnostní složky - byť mluvčí francouzského ministerstva vnitra říká, že ohledně bezpečnostních opatření kolem redakce Charlie Hebdo nemá informace, které by mohl poskytnout.

Pierrick Juin, karikaturista Charlie Hebdo, jenž začal v magazínu pracovat po útocích, se svěřil, že během reportážních cest raději neříká, kde pracuje. "Nevíte, jak to lidé přijmou," vysvětluje.

Antonio Fischetti, dnes už redakční veterán, byl v den útoku na Charlie Hebdo mimo redakci na pohřbu tety. Největší změna v časopise se podle něj odehrála v náladě v kanceláři. "Když jsem na konci 90. let přišel do Charlieho, panovala tady bezstarostnost. Byla to parta kámošů, co se poflakovali, bavili, smáli. Tahle bezstarostná éra skončila. Přišli jsme o ni navždy."

Video: Připomeňte si první reakce na útok v redakci Charlie Hebdo

Humor se stal věcí smrtelně vážnou, říká Jacques Rupnik. Běžní Francouzi si přitom dobře uvědomují, že proti tužce a papíru stojí fanatici s kalašnikovem. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
Další zprávy