reklama
 
 

Karikatury Mohameda? Svoboda kritizovat islám je mrtvá, říká nizozemský právník

11. 10. 2018 5:30
Pokud nemají karikaturisté absolutní svobodu, nemůžeme hovořit o svobodě slova, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz nizozemský právník Paul Cliteur, jeden z hostů letošního Fora 2000. Cliteur je filozof a profesor práva na prestižní nizozemské Univerzitě v Leidenu. Zabývá se filozofickou podstatou práva a vztahem mezi právem a světonázorem.

A.cz: Vaším tématem je svoboda slova. Je dnes v Evropě ohrožena? Jak velkým problémem jsou takzvané fake news (lživé zprávy) nebo politická korektnost?

Paul Cliteur: Nemyslím si, že fake news jsou největší hrozbou pro svobodu slova. Fake news jsou staré jako lidstvo samo. Někdo by třeba mohl říct, že informace o vstávání z mrtvých nebo vystoupání na nebesa jsou fake news. Křesťan samozřejmě namítne, že jsou to naopak ty nejdůležitější zprávy. Otázky na to, co je pravda a co se skutečně stalo, nejsou nijak specifické pro naši dobu.

Za větší nebezpečí považuji, že některé vlády a instituce tvrdí, že přesně vědí, jaká je pravda. A říkají, že potřebují občany chránit před dopady fake news.

Politická korektnost je situace, kdy vaše politické přesvědčení znamená více než fakta a skutečnost. Odolat tomuto pokušení je otázkou pro naši dobu.

Kde je ale třeba hranice mezi politickou nekorektností a rasismem?

Samozřejmě, rasismus je velmi hloupý názor. Zastávají ho lidé, kteří se hlásí k teoriím z 19. století o tom, že nějaká rasa je nadřazená jiné. Nejlepší cesta, jak tomu čelit, je otevřená a věcná debata. Nikoliv dávat někomu mandát umlčovat jiné názory.

Kdo je Paul Cliteur?

Kdo je Paul Cliteur?

Filozof a profesor práva na prestižní nizozemské Univerzitě v Leidenu, kde v letech 2002 až 2010 působil také jako děkan.

Byl rovněž profesorem na Hastingsově právnické fakultě Kalifornské univerzity v San Franciscu.

Zabývá se filozofickou podstatou práva a vztahem mezi právem a světonázorem.

Je kromě jiného autorem knih The Fall and Rise of Blasphemy Law (společně s Tomem Harrenbergem) a The Secular Outlook.

Je tedy podle vás v pořádku vysmívat se nějakému náboženství? Spadá to do kategorie politické nekorektnosti? Mám na mysli například karikatury muslimského proroka Mohameda.

Karikaturisté nemohou dělat svoji práci, pokud jsou nějaké věci absolutně nedotknutelné a nemohou být karikovány. K partnerům Fora 2000 patří dánský deník Jyllands Posten, který v roce 2005 experimentoval a zveřejnil karikatury proroka Mohameda. Rok poté, co džihádista v Nizozemsku zavraždil režiséra Thea van Gogha, který natáčel provokativní film o islámu.

Dvanáct karikaturistů, jejichž kresby tehdy Jyllands Posten publikoval, nyní žije v utajení. Skrývají svoji identitu, potřebují ochranu. Tento problém podle mne rostl a vyvrcholil v roce 2015 útokem na redakci francouzského týdeníku Charlie Hebdo. Přesně v tomto bodě máme problém se svobodou slova.

Politici nevědí, co se svobodou slova

Jste tedy pesimista ohledně budoucího soužití s muslimskými menšinami na Západě?

Co se týče svobody slova, v otázkách posvátných islámu je tato svoboda více či méně mrtvá. A to je špatný stav, který se musí změnit. Političtí vůdci ale nevědí jak. Možná potřebujeme víc času na vyřešení tohoto problému. Snad se v budoucnu objeví nějací politici, jako byl třeba Václav Havel, kteří řeknou, že takhle to nemůžeme nechat. Že toto nemůže být předmětem nějakého vyjednávání.

Je politikem pro řešení problému, o kterém mluvíte, třeba u vás v Nizozemsku Geert Wilders? (šéf Strany pro svobodu, který prosazuje zákaz Koránu a islám považuje za neslučitelný s demokracií - pozn. red.)

Wilders je v Nizozemsku ve velmi těžké situaci a nese břemeno i za mainstreamové politiky.

Jenže co on říká? Útočí plošně na muslimy, přehání, straší…

Vezměte si takového Martina Luthera Kinga. Taky ho mnoho lidí vyzývalo, aby byl opatrnější, jemnější, aby na věci tolik netlačil. Ale on říkal: "Ne, musíme do toho jít." To je výzva pro mainstreamové politiky. Wilders je ve velmi nepříjemné situaci a zřejmě v ní bude do konce svého života. Je na tom podobně jako spisovatel Salman Rushdie nebo dánský karikaturista Kurt Westergaard (oba žijí pod policejní ochranou - pozn. red.).

Ano, ale Wilders útočí plošně na muslimy. Říká, že jsou potenciální teroristé a násilníci, že islám je zlo. Jak se může cítit člověk, který je občanem Nizozemska a zároveň muslimem?

Bezpochyby si někdy škodí přeháněním, bezpochyby někdy říká hloupé věci, bezpochyby je někdy velmi hrubý v debatách. To nepopírám. Ale on věnuje pozornost skutečně důležitému problému. Navíc si nemyslím, jak říkáte vy, že by hovořil o muslimech jako o teroristech. Alespoň podle jeho projevů, které jsou mi známy.

Podívejte se, ve dvanáctii zemích světa můžete dostat trest smrti za odpadnutí od islámu. Jsou velké rozdíly v přesvědčení o tom, nakolik je přípustná kritika náboženství, svoboda vyjadřovat se o náboženství. Radikální jsou bohužel názory především v muslimských zemích.

Byly časy, kdy jsme se těmito rozdíly v jiných částech světa nemuseli zabývat. Mezinárodní terorismus to změnil. Saúdská Arábie, Katar i Írán mají prsty v mezinárodním terorismu. Tyto země jsou více přesvědčeny o svých věcech, než jsou lidé na Západě přesvědčeni o demokratických ideálech.

Potřebujeme nové Václavy Havly

Co by tedy Evropa měla podle vás udělat?

Musíme bránit demokracii před jejími nepřáteli. Potřebujeme nové Václavy Havly. Politiky, kteří bojují za svobodu slova. Nelson Mandela bojoval ve své době, Elie Wiesel bojoval ve své době (oba nositelé Nobelovy ceny za mír - pozn. red.). Musíme bojovat za demokratické hodnoty a svobodu slova proti těm, kteří na ně útočí.

Samozřejmě je nesmysl tvrdit, že všichni muslimové jsou nepřáteli demokracie. Tak tomu není. Ale z historie víme, že pokud existuje menšina pěti, deseti, dvaceti procent lidí, kteří podporují protidemokratické názory uvnitř náboženské komunity, tak toto náboženství musí být reformováno jeho věřícími zevnitř.

Potřebujeme oživení demokratického sebevědomí. Demokracie není něco, co je jednou provždy dáno. Lze ji snadno ztratit. Demokratičtí politici a lídři musí prokázat zápal při ochraně a prosazování demokracie. Stejně jako Evropská unie.

Jste kritický k projektu Evropské unie? Je špatný?

Je veden špatnými lidmi. Nejsou to ti nejlepší evropští lídři. Lidé jako předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo Frans Timmermans (místopředseda Evropské komise a komisař pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv - pozn. red.) jsou kritičtí ke svobodě slova, když je ve hře strach z radikálů a teroristů. Inklinují k appeasementu. Nejsou dostatečně pevní v obraně základních lidských práv a svobod.

Existuje samozřejmě právo vyznávat náboženství, ale také právo přestat ho vyznávat a právo kritizovat náboženství. Rád bych viděl nějakou formu militantní demokracie. Potřebujeme aktivnější obranu demokratických hodnot.

Podívejte se na video z nedávných voleb v Nizozemsku

Favorit nizozemských voleb nacionalista Geert Wilders odevzdal svůj hlas a před novináři odmítl srovnání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. | Video: Reuters, Asociated Press |  01:12

autor: Martin Novák | 11. 10. 2018 5:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama