Trumpova tvrdá protiimigrační rétorika je jeden extrém. Na druhé straně je ale levicové křídlo Demokratické strany, které propaguje, aby byla rozpuštěna americká Imigrační a celní služba a aby nelegální přechod hranice už nebyl trestně postihován. To jsou zcela neslučitelné pozice. Mohou se vůbec dohodnout na nějakém kompromisu, bez kterého aktuální krizi na jižní hranici USA nevyřeší?
V současné vyhrocené atmosféře, která je už jasně poznamenána blížícími se prezidentskými volbami, naděje na nějaký kompromis není. Pokud to vůbec bude možné, tak si na možné řešení, tedy na reformu imigračního systému, budeme muset počkat až po volbách neboli do roku 2021.
V květnu bylo na hranici s Mexikem zadrženo 140 tisíc lidí, většinou ze Střední Ameriky. Zařízení jsou přeplněná a podle interní zprávy amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost jsou tam zoufalé podmínky…
Čísla, která citujete, dobře znám. Ještě bych doplnil, že ani americké soudy nestíhají řešit žádosti o azyl, v současnosti mají přes 850 tisíc nevyřízených případů. Zastaralý azylový systém USA prostě není schopen současný příval žádostí pojmout, na vyřízení se čeká až pět let.
Přitom už před současnou imigrační vlnou byl azyl přiznán jen v pětině případů, nyní to bude ještě méně. A stávající praxe, kdy jsou žadatelé o azyl propuštěni a čekají na azylové soudní řízení v USA, je neudržitelná.
Mnozí žadatelé se pak u soudu už nikdy neobjeví, ale zůstanou ve Spojených státech. To je nepřijatelné, v tom mají Trump a republikáni pravdu. A právě i to by mělo být součástí velké imigrační reformy.
Kdo je William Galston
Americký politolog William Galston (*1946) byl vnitropolitickým poradcem amerického prezidenta Billa Clintona.
Působil v řadě demokratických prezidentských kampaní. V současnosti je neformálním poradcem volebního štábu demokratického kandidáta do voleb v roce 2020, bývalého viceprezidenta Joea Bidena.
Je analytikem washingtonského think-tanku Brookings Institution a autorem řady knih, naposledy titulu Anti-Pluralism: The Populist Threat to Liberal Democracy z roku 2018. Pravidelně píše komentáře pro deník Wall Street Journal.
Samozřejmě, že by se reforma nebo pokus o ni by neměly odkládat, ale politická realita je, že do prezidentských voleb se nic nestane, snad kromě přechodných, krizí vynucených opatření.
Jak v tomto smyslu hodnotíte Trumpovu "dohodu" s Mexikem, které na začátku června pod pohrůžkou zavedení cel donutil, aby část žadatelů o azyl čekala na vyřízení na mexické straně hranice s USA?
Podle prvních čísel se počet zadržených imigrantů snížil o třetinu, takže nějaký efekt to má. Ale stále zde mluvíme o tak velkém počtu imigrantů, jaký na americké straně nelze zvládnout. Trumpovo opatření rozhodně není systémové řešení.
Navíc to bude pro mexické úřady přinášet výdaje, například na ubytování nebo stravu. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby na to americká vláda finančně přispívala. A místo toho, že by Mexiko zaplatilo zeď na hranici s USA, jak tvrdil Trump, budou možná Američané platit Mexiku za starost o imigranty.
Vy jste demokrat, nicméně jste se známým konzervativním autorem, politologem Billem Kristolem, založili iniciativu Nový střed (The New Center). V ní se snažíte formulovat středový, nadstranický program, a to právě i pro řešení imigrace. Jaké jsou základní obrysy vašeho plánu?
Vycházíme z toho, že mezi radikálními křídly na obou stranách spektra je skutečně středové řešení. Průzkumy ukazují, že většina Američanů by se na základních bodech imigrační reformy shodla.
Na jedné straně by musela zahrnovat zabezpečení hranice s Mexikem, včetně fyzických bariér, a tam, kde je to technicky proveditelné, by to mohla být i zeď. Uvnitř USA by se musel zlepšit a plně zavést systém, ve kterém by zaměstnavatelé povinně ověřovali, zda jejich zaměstnanci v USA pobývají a pracují legálně (takzvaný systém E-Verify).
A zatřetí by musela být důsledně dotažena, s pomocí biometrických pasů, kontrola, zda cizinci nepřekračují dovolenou dobu pobytu v USA. Ze statistik totiž vyplývá, že 42 procent nezákonných přistěhovalců přišlo do země legálně, ale pak zde zůstali i po vypršení platnosti víza.
To jste zatím vyjmenoval, řekněme, "restriktivní opatření". Co byste za to ale nabídli druhé straně, proimigračním hlasům?
Mladí lidé, kteří přišli do USA ilegálně s rodiči jako malé děti a jež od možné deportace chránil zvláštní výnos prezidenta Baracka Obamy, který však Donald Trump zrušil, by okamžitě dostali zelenou kartu (dlouhodobé povolení k pobytu a práci v USA, jde o předstupeň k získání občanství - pozn. red.). Ti, kteří slouží v armádě, i občanství.
Ostatní ilegální přistěhovalci, kteří jsou v USA osm a více let, by za přísných podmínek a v procesu, jenž by trval zhruba deset let, dostali možnost svůj pobyt legalizovat. Získat občanství.
To je odvážné, odpůrci jsou v tomto bodě hodně zaťatí. Možnou legalizaci odmítají jako nepřípustnou "amnestii". Opravdu věříte, že by to bylo průchodné?
Podle průzkumů by takové řešení přijalo více než 60 procent Američanů a především v praxi se už potvrdilo, že tento politický kompromis by mohl mít šanci na úspěch. V roce 2013 odhlasoval Senát, v poměru hlasů 68:32, návrh imigrační reformy, která zahrnovala výše zmíněná opatření.
Jenže republikáni pak ve Sněmovně reprezentantů návrh zablokovali.
Bylo to tak, že tehdejší republikánský předseda sněmovny John Boehner návrh ani nepředložil k hlasování, protože se bál, že radikálové v jeho straně by ho zablokovali. Já se ale domnívám, že návrh mohl projít a ta blokační skupina nebyla dost silná.
Není dnes situace složitější a neměl by zmíněný návrh silné odpůrce i mezi radikály u demokratů? Není to tak, že imigrační reforma se teď stala rukojmím radikálů z obou stran?
To je myslím férové hodnocení. Já jsem se v poslední době demokratů sám ptal, zda by nyní na jejich straně reforma prošla, a nedostal jsem jasnou odpověď. Je ale velmi dobře možné, že zatímco v roce 2013 zde byla proti středovému řešení jen jedna blokační skupina, ta mezi republikány, nyní už zde mohou být dvě, tedy i na straně demokratů.
V roce 2013 přitom každý demokratický senátor hlasoval pro návrh zákona, který uvolňoval 43,5 miliardy dolarů na bezpečnostní opatření na jižní hranici, což je daleko víc, než o co si pan Trump vůbec dovolil říct.
Udělali by to znova? Rád bych doufal, ale nevím. Ony 4,3 miliardy ročně po dobu deseti let, jak to bylo tehdy navrženo, jsou podle mě velmi malá cena za možné komplexní řešení imigračního problému.
