Trump nemůže použít peníze Pentagonu na stavbu zdi, rozhodl znovu soud

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 7. 2019 8:42
Federální odvolací soud odmítl zrušit soudní příkaz zabraňující vládě prezidenta Donalda Trumpa využít 2,5 miliardy USD (56,3 miliardy Kč) z peněz ministerstva obrany určených pro boj proti nelegálním omamným látkám k vybudování zdi podél jižní hranice USA s Mexikem.
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

Rozhodnutí zpochybňuje schopnost amerického prezidenta Donalda Trumpa splnit slib na postavení zdi před volbami v roce 2020, napsaly agentury AP a Reuters.

"Kongres nevyčlenil peníze na stavbu hraničních bariér," uvedl kalifornský federální soud. "Kongres tak nejspíše rozhodl, že výstavba v tomto okamžiku není ve veřejném zájmu… Není na nás, abychom došli k jinému závěru," dodal.

Případ sice ještě není u konce, vláda však nemůže pokračovat ve stavbě, dokud nebude případ uzavřen. Rozhodnutí je další překážkou ve snaze Trumpa postavit hraniční zeď, což byl jeden z jeho slibů v prezidentské kampani. Trump v té době také slíbil, že zeď zaplatí Mexiko.

Trumpovi se nepodařilo přesvědčit Kongres k uvolnění peněz na financování zdi. V únoru proto vyhlásil stav národní nouze a uvedl, že to opravňuje vládu k přesunu 6,7 miliardy USD z peněz, které Kongres vyčlenil na jiné účely, a použít je na výstavbu zdi. Několik států a organizací pak napadlo rozhodnutí vlády ve dvou soudních sporech.

Soudce kalifornského soudu rozhodl, že návrh Trumpovy vlády na výstavbu hraniční zdi z peněz pro ministerstvo obrany je nelegální. Vydal pak příkaz zakazující použití peněz na hraniční zeď. Trumpova vláda se proti rozhodnutí odvolala, toto odvolání však nyní soud zamítl.

"V zájmu naší demokracie a lidí na hranici je na čase, aby se prezident smířil se skutečností, že Amerika odmítla jeho xenofobní zeď," uvedla v reakci na rozsudek Americká unie občanských práv (ACLU).

Prezident Trump učinil z boje proti nelegálnímu přistěhovalectví jednu ze svých priorit již během volební kampaně v roce 2016. Ve středu se na Twitteru ostře ohradil vůči výtkám některých organizací a nově i Úřadu generálního inspektora (OIG), který dohlíží na uprchlická zařízení. Podle OIG v migračních táborech pro zadržené, kteří nelegálně vstoupili do USA, panují katastrofální podmínky. Alarmující jsou podle inspektorů zejména hygienické podmínky v táborech.

"Lidé z naší pohraniční stráže nejsou zaměstnanci nemocnice, lékaři ani sestry… Mnoho z těchto nelegálních vetřelců žije nyní mnohem lépe než tam, odkud přišli, a v mnohem bezpečnějších podmínkách," uvedl prezident na Twitteru. "Pokud se nelegálním imigrantům nelíbí podmínky v narychlo postavených nebo upravených detenčních střediscích, řekněte jim, ať nepřicházejí. Problém vyřešen," dodal prezident.

Video: Uchovejme Ameriku velkou. Trump zahájil kampaň za své znovuzvolení

Uchovejme Ameriku velkou. Trump zahájil kampaň za své znovuzvolení | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 15 minutami

Španělská vláda schválila milosti pro devět odsouzených katalánských politiků

Španělská vláda schválila udělení milostí pro devět katalánských politiků a aktivistů, kteří si ve vězení odpykávají dlouhé tresty kvůli uspořádání neústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Političtí lídři včetně bývalého místopředsedy regionální vlády a několika exministrů byli odsouzeni v roce 2019 k trestům od devíti do 13 let vězení za vzpouru, protože referendum vypsali navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů. Za mřížemi dosud strávili asi 2,5 roku.

O udělení milostí pro prominentní zastánce nezávislosti Katalánska hovořil v pondělí v Barceloně premiér Pedro Sánchez, pro kterého se podle agentury AP prosazení tohoto kontroverzního kroku může stát velmi riskantní politickou hrou. S milostmi totiž zásadně nesouhlasí zástupci pravicové opozice a dokonce ani někteří členové Sánchezových vládních socialistů. Menšinová vláda si ale chce naklonit poslance katalánských stran ve španělském parlamentu, které potřebuje ke schválení rozpočtu a dalších důležitých zákonů.

Milosti mohou vstoupit v platnost teprve poté, co je svým podpisem definitivně stvrdí král Felipe VI. a co je potvrdí nejvyšší soud. To se však považuje pouze za formalitu.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Cena bitcoinu spadla pod 30 000 USD, je nejníže od konce ledna

Cena bitcoinu dnes pokračuje v poklesu a spadla až pod 30 000 USD. Je tak nejníže od konce ledna. Od maxima téměř 65 000 USD, kde se ocitla v dubnu, už cena této nejznámější kryptoměny klesla o více než 50 procent. Ukazují to záznamy na specializovaném webu CoinDesk.

Kolem 14:30 SELČ se cena bitcoinu pohybovala kolem 29 670 USD (637 600 Kč). Za posledních 24 hodin tak vykazovala pokles o 9,2 procenta.

V posledních dnech je cena bitcoinu i dalších kryptoměn pod sílícím tlakem úřadů několika zemí, hlavně čínských. Ty na konci minulého týdne zasáhly proti takzvaným těžařům kryptoměn a centrální banka vyzvala finanční instituce, aby přestaly poskytovat služby související s kryptoměnami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy