Pásmo Gazy - Tisícovka palestinských muslimů, kteří v Gaze uprchli ze čtvrti bombardované izraelskou armádou, našla úkryt v budově, kterou by jinak sotva kdy navštívili.
Je jí řeckokatolický chrám ze dvanáctého století.
Jeho silné zdi pamatují ještě křižáky, ale zas tak bezpečným úkrytem chrám svatého Porfyria není. Krátce poté, co se tady běženci usídlili, izraelské letectvo bombardovalo cíle v jeho blízkosti.
Šrapnely dopadly na chrám a přilehlý hřbitov.
V Pásmu Gazy se bojuje už skoro tři týdny. Zemřelo téměř 800 Palestinců, 34 Izraelců a jeden Thajec.
Děti ze čtvrti Šedžája, kde v neděli zahynulo nejméně dvaasedmdesát lidí, na dvoře chrámu hrají fotbal. Jejich matky je sledují z matrací a plastikových křesel, které jim dal k dispozici chrám. A také jídlo, deky a hračky.
"Otevřeli jsme chrám, abychom lidem pomohli. Je to povinnost církve a děláme vše, co můžeme," řekl reportérovi agentury Reuters arcibiskup Alexios, zatímco ze dvora se rozléhaly hlasy malých dětí.
"Nejdříve sem dorazilo šest stovek lidí. Teď je jich už přes tisíc. Hlavně ženy a děti. Některé děti se narodily teprve před týdnem," říká hlava řeckokatolické komunity v Pásmu Gazy.
Křesťanů žije v Gaze přibližně 1400, tvoří tak jen 0,08 procenta populace.
Drtivá většina z 1,8 milionu obyvatel pásma, ovládaného islamistickým hnutím Hamás, jsou muslimové.
Život křesťanů jako náboženské menšiny nebyl vždy snadný.
Když v roce 2006 tehdejší papež Benedikt XVI. citoval slova středověkého učence o násilí a iracionalitě islámu, neznámí ozbrojenci zaútočili na pět palestinských chrámů. I na chrám svatého Porfyria v Gaze, přestože je řeckokatolický, nikoliv římskokatolický.
Palestinské politické špičky - včetně Hamásu - toto násilí odsoudily a od té doby k ničemu podobnému nedošlo. Teď, v době, kdy Gazané pomáhají těm, kteří přišli o své domy a byty, vypadají tehdejší události jako velmi vzdálené.
"Nedaleká mešita a také sousedé z okolí chrámu se snaží pomáhat. Stále potřebujeme matrace, deky, jídlo a také palivo, protože neustále dochází k výpadkům elektřiny. A když nemáme elektřinu, nemáme ani vodu," říká arcibiskup.
Od začátku konfliktu našlo více než sto tisíc Palestinců, tedy šest procent populace Gazy, úkryt v budovách Úřadu OSN na pomoc uprchlíkům (UNRWA). Zaplnili zhruba sedmdesát škol, které úřad provozuje.
Ti, kteří uprchli ze čtvrti Šedžája ve východní části města Gaza do čtvrti Zajtún na jihozápadě města, říkají, že nevědí, kam jinam by šli.
"Unikli jsme z našich domů, přišli sem a tady zase bombardovali kostel. Kam máme jít? Ať nám řeknou, kam bychom měli jít," říká Džavahír Sukkár, který uprchl s rodinou.
Obviňuje Izrael z toho, že na civilisty útočí záměrně. "Bomby nás pronásledují, když utíkáme. Dovedete si to představit? Chlapec upadne na zem a matka se nemůže zastavit, aby ho zvedla?"
Jedno z možných vysvětlení, proč Izrael bombardoval okolí chrámu, je, že podle armády ozbrojenci využívají hřbitovy k odpalování raket a k ukrývání zbraní.
Přes přeplněnost prostor kostela a nebezpečí, které všem hrozí, je podle Alexiose přítomna i radost uprostřed tragédií.
"V pondělí tady žena porodila dítě. Nový život. Člověk by neměl ztrácet naději. Kde je smrt, tam je i život," říká arcibiskup s úsměvem.
