Atény - Rýže, dva pytlíky těstovin, jedno balení cizrny, datle a plechovka mléka na jeden měsíc. Řecká seniorka Dimitra říká, že si nikdy neuměla představit, jak bude jednou její život závislý na darovaných potravinách.
Ve třiasedmdesáti letech je Dimitra jednou ze stále početnější skupiny Řeků, kteří se potýkají s chudobou.
Na měsíc má 332 eur (zhruba 9000 korun), polovinu z toho spolkne pronájem malého bytu v Aténách. "Žila jsem skromně. Nikdy jsem nebyla ani na dovolené," popisuje žena pro agenturu Reuters.
Dimitra není jediná, aténská potravinová banka nyní registruje více než 26 tisíc lidí. Přitom ještě v roce 2014 jich bylo pouhých šest tisíc.
Před budovou potravinové banky stojí dav lidí, který čeká na jídlo. Všichni žijí pod hranicí chudoby, která v Řecku činí měsíčně 370 eur (zhruba 10 000 korun).
"Jenom existujeme"
I sedm let po první finanční injekci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, která odvrátila bankrot země, se stát na jihu Balkánského poloostrova nedokázal vzchopit. Řeky trápí vysoká nezaměstnanost a slabá ekonomika.
Ta klesla od začátku řecké krize o čtvrtinu. Tisíce podniků musely skončit. Nezaměstnanost sice už klesla z 28 procent na "pouhých" 23 procent. Stále ale zůstává nejvyšší v celé Evropské unii. Podle řeckého ombudsmana má stále více lidí problém zaplatit účty za elektřinu.
Mezinárodní organizace, včetně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), tlačí na řeckou vládu, aby zesílila boj s chudobou a nerovností.
Na postupné zhoršování životního standardu ale zareagovala aténská pravoslavná církev. Vytvořila vývařovnu pro nejchudší.
"Celé Řecko si prochází těžkými časy," řekla agentuře Reuters pomocná kuchařka Eva Agkisalakiová. "My přežíváme. V podstatě jenom existujeme, všichni Řekové jenom existují," dodala jednašedesátiletá dobrovolnice.
Eva Agkisalakiová se dříve živila jako učitelka. Když se ale zvýšil věk pro odchod do důchodu na 67 let, přišla o práci a na penzi zatím nemá nárok. Zároveň ve svém věku nemůže najít nové zaměstnání, a tak je alespoň dobrovolnicí ve vývařovně. Jako odměnu dostává balíčky jídla, které sdílí i se svými nezaměstnanými dětmi a jejich rodinami.
Dobrovolníci také v Aténách spustili pojízdnou prádelnu pro bezdomovce. Fanis Tsonas, zakladatel prádelny Ithaca, objíždí se svým týmem centrum řecké metropole v dodávce, ve které jsou dvě pračky a sušičky.
"Pořád tu vidíte ty samé tváře, ale občas i nové," popisuje Tsonas pro Reuters.
Záchranné balíčky zemi nenastartovaly
První finanční injekce v roce 2010 odvrátila v Řecku státní bankrot. Řekové ovšem nebyli jediní, kterým EU a Mezinárodní měnový fond pomohly. Irsko, Portugalsko a Kypr své ekonomiky pomocí těchto peněz nastartovaly a nyní rostou.
Na rozdíl od Řeků. Těm byla půjčka poskytnuta dokonce třikrát v řádech miliard eur.
Vláda pod vedením levicového Alexise Tsiprase musela ustoupit požadavkům věřitelů a kývnout na jejich podmínky. To znamenalo zavést škrty a úsporné reformy.
Nyní se Tsipras vlivem klesající popularity pokusil Řecku vyjednat u věřitelů lepší podmínky. Většina nových půjček totiž pouze splácí staré dluhy.
"Musíme být opatrní vůči zemi, která byla drancována a jejíž obyvatelé už toho spoustu obětovali, a to vše ve jménu Evropy," sdělil tento měsíc řecký premiér agentuře Reuters.
Řecko je po Bulharsku a Rumunsku až třetí nejchudší zemí Evropské unie. Podle průzkumu statistického úřadu Eurostat bylo více než 22 % jeho obyvatel v loňském roce ve "vážných materiálních problémech". Což je oproti roku 2008, kdy ekonomická krize začala, téměř dvojnásobek, zatímco ve zmíněném Rumunsku tato čísla naopak klesají. V celé Unii pak míra chudoby klesla za tuto dobu o čtyři desetiny na 8,1 %.
