Vídeň/Praha – Rakousko rozhodujícím způsobem mění podobu migrační krize v Evropě.
Nejprve omezilo počet běženců přecházejících přes jeho území na 3200 denně. Ve středu pak na summitu s balkánskými zeměmi Vídeň oznámila, že jejím cílem je proud běženců do Evropy zastavit úplně.
Rakušané se tak svým stanoviskem dostali do sporu s Německem a Řeckem, které nechtějí zavírat hranice, a naopak víceméně souzněli s řešením, které navrhuje visegrádská čtyřka: uzavřít jižní hranice Makedonie a Bulharska, aby migranti nemohli opustit Řecko.
Rakousko jako poslední tranzitní země před Německem to může ovlivnit zablokováním své hranice se Slovinskem. Pak ho mohou následovat další "odshora až dolů", tedy do Makedonie. Slovinsko a Chorvatsko dnes oznámily, že přijmou jen pět stovek uprchlíků denně.
O míře řeckého hněvu svědčí fakt, že dnes odmítlo návštěvu rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové. V Řecku se chtěla seznámit s problémy země při přijímání migrantů.
Loni prošlo Rakouskem 700 tisíc běženců. Nyní Rakušané vracejí dokonce i Syřany, pokud nemají v pořádku dokumenty. Přes Makedonii už nemohou vůbec projít Afghánci. Syřané a Iráčané jen tehdy, mají-li pasy nebo dokumenty ze své země.
"Dostali jsme se do situace, kdy se každý snaží zastavit uprchlíky před tím, než dosáhnou jeho hranic. Otázka zní: kdo bude parkovištěm, kde zůstanou?" říká známý bulharský filozof a politolog Ivan Krastev, ředitel Centra pro liberální strategie v Sofii.
Zatím to vypadá, že v takové parkoviště se mění Řecko. Ve středu hlásilo, že tam uvízlo dvacet tisíc běženců. Další připlouvají z Turecka na řecké ostrovy, odkud je ale už nepřevážejí na pevninu trajekty.
Rakousko zjevně směřuje k zajištění hranic v Makedonii. Tedy takzvanému plánu B, jak jej nazývá český premiér Bohuslav Sobotka.
Posun nejlépe charakterizují slova rakouského kancléře Wernera Faymanna. Loni v září, tedy před necelým půlrokem, kritizoval svého maďarského protějška Viktora Orbána za chování k uprchlíkům.
"Nacpat uprchlíky do vlaků v naději, že odjedou někam úplně jinam, probouzí vzpomínky na nejtemnější doby našeho kontinentu," prohlásil tehdy rakouský kancléř.
Nyní na kritiku, že Vídeň postupuje bez součinnosti s Evropskou unií, reagoval: "Nepotřebujeme takové rady."
Německo chce také snížit počet migrantů, kteří žádají o azyl, ale chce tak učinit prostřednictvím dohody s Tureckem. Tak aby méně lidí připlouvalo do Řecka.
Spolková kancléřka Angela Merkelová rakouské omezení příjmu migrantů kritizovala, protože podle ní ztěžuje celoevropské řešení.
"Potřebujeme opatření, která zavedeme společně s balkánskými státy," uvedla na středečním summitu ve Vídni Miklová-Leitnerová. O Německu se nezmínila.
V důsledku rakouské změny politiky ale přichází i do Německa méně žadatelů o azyl.
Německé televize uvádějí, že po dlouhé době nejsou záchytné tábory pro příjem ve východním Bavorsku plné.
