Živě: Makedonie nevpustila na své území jediného uprchlíka. Němky zažily další obtěžování migranty
Uprchlická krize v Evropě.
Řecko oznámilo, že na jeho území už v důsledku zaváděných omezení uvízlo 25 000 uprchlíků. Podle informací řeckého serveru Iefimerida požádaly Atény Evropskou unii o nouzovou pomoc ve výši 450 milionů eur (12,2 miliardy Kč) na zajištění 100 000 uprchlíků v průběhu příštích šesti měsíců. Polovina běženců má být ubytována v táborech a polovina v hotelích, čímž chce Řecko pomoci i turistickému průmyslu.
Skupina několika desítek migrantů pronásledovala a obtěžovala v severoněmeckém Kielu tři dívky v nákupním centru. Hlavními podezřelými jsou žadatelé o azyl z Afghánistánu. Své počínání si fotografovali a natáčeli. Fotografie a záznam následně posílali dalším lidem.
Makedonie dnes nevpustila na svoje území ani jednoho uprchlíka, uvedla agentura AP s odvoláním na řecké úřední zdroje. Skopje svoje opatření obhajuje argumentem, že Srbsko přes srbsko-makedonskou hranici nepustilo žádného běžence už posledních 40 hodin. V řeckém hraničním pásmu či v jeho bezprostřední blízkosti u Makedonie se nyní tísní kolem 5000 lidí. Ve čtvrtek Makedonie pustila na své území asi 150 lidí.
Řecký premiér Alexis Tsipras dnes prohlásil, že Řecko čelí kvůli hromadícím se uprchlíkům na jeho území fakticky už humanitární krizi. Běženci podle něho nyní vidí před sebou "Evropu, která je v nervové krizi, Evropu, ve které se rozvíjejí a posilují extremistické síly a netolerantní postoje". Řecký premiér řekl, že nejúčinnějším řešením by bylo aktivně zasahovat proti převáděčům uprchlíků na tureckém pobřeží. "Je to převáděčský průmysl, proti kterému musíme udeřit," prohlásil Tsipras s tím, že to bude také téma, které se objeví na mimořádném summitu EU-Turecko 7. března.
Řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias kritizoval oznámení slovinské policie. Stalo se tak na dnešním setkání s resortními kolegy ze středomořských států Evropské unie (Portugalska, Španělska, Francie, Itálie, Malty a Kypru).
Získal od nich jednomyslnou podporu pro řecký postoj, který zcela odsuzuje "jednostranná řešení na úkor jiných členských států".
V táboře Idomeni poblíž řecko-makedonské hranice jsou 4000 uprchlíků, na 400 dalších pobývá na benzinové pumpě, hlásí Lékaři bez hranic.
UPDATE: The #Idomeni border is closed. 4000 #people are waiting at the camp and 400 are at the gas station. pic.twitter.com/wxDYGs4mjP
— MSF Sea (@MSF_Sea) February 26, 2016
Ministr vnitra Milan Chovanec tweetuje z Makedonie.
Pokud takto nemá vypadat budoucí Evropa, musíme začít brát bezpečnost vážně! pic.twitter.com/In9OGuk5iC
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) February 26, 2016
Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF) vytvořila interaktivní mapu Evropy, která zobrazuje aktuální dění týkající se migrační vlny.
Explore @MSF’s migration related activities in Europe with a new interactive crisis update. https://t.co/zkdOW8QzPz pic.twitter.com/uzGRzbv3Ge
— MSF International (@MSF) February 26, 2016
Ke sporu Řecka s Rakouskem se dnes vyjádřila i mluvčí Evropské komise (EK) Natasha Bertaudová, která označila jejich roztržku za otázku dvoustranných vztahů.
Klíčem pro Evropskou unii je podle mluvčí Bertaudové rychlé naplnění akčního plánu s Tureckem na snížení počtu uprchlíků. Představitelé EK začínají hovořit i o potřebě větší humanitární pomoci Řecku.
Německá kancléřka Angela Merkelová odmítá výjimky z minimální mzdy pro běžence, kteří se v Německu budou ucházet o práci.
Podle ní mohou uprchlíci být pro německou ekonomiku přínosní, i když je zřejmé, že jejich potenciál nebude možné využívat okamžitě.
"Musíme hledat možnosti, jak uprchlíky zaměstnat. Například by bylo možné upustit od písemných jazykových zkoušek a zavést možnosti zapracování, prodloužit nabízené stáže. To všechno můžeme udělat, aniž bychom zpochybňovali minimální mzdu," řekla kancléřka novinářům s tím, že podporu cítí i od velkých průmyslových svazů.
Pro snížení minimální mzdy pro běžence se tento měsíc v anketě institutu Ifo vyslovilo 56 procent německých profesorů ekonomie. Podle nich by to usnadnilo přístup uprchlíků na pracovní trh.
Slovinsko se po dohodě mezi policejními šéfy Makedonie, Chorvatska, Srbska a Rakouska rozhodlo, že do země vpustí přibližně jen 580 uprchlíků denně.
S odkazem na slovinskou policii o tomto denním limitu píše agentura Reuters.
Omezení má policii umožnit kontrolu každého uprchlíka, který překročí hranice, jak ukládají schengenská pravidla.
Kvůli uzavřeným hranicím s Makedonií uvízly v Řecku desetitisíce migrantů. Jejich zoufalou situaci ukazuje včerejší událost z centra Atén, kde se na protest usadily stovky z nich. Dva mladí muži se pokusili spáchat sebevraždu oběšením. V bezvědomí museli být odvezeni do nemocnice.
Greece warns it won’t be ‘warehouse of souls’ as desperate migrants https://t.co/glHGVHPA4D
— Daily Mail Online (@MailOnline) February 25, 2016
Snímek z uzavřené řecko-makedonské hranice, kde čeká více než 4000 lidí.
#Greece #Macedonia border wait harder for some. These Iraqis asked officer, "Please sir, can you help." Reply: "No." pic.twitter.com/3fcoXFUzlp
— Andrew Connelly (@connellyandrew) February 26, 2016
Německá Spolková rada, v níž zasedají zástupci vlád německých zemí, schválila zpřísnění azylových zákonů. Už ve čtvrtek podpořili azylový balíček poslanci a opatření začne platit od 1. března.
Zákony zrychlí azylové řízení, omezí možnost spojování rodin běženců a zjednoduší vypovídání uprchlíků, kteří se v Německu dopustí trestného činu. Zástupci spolkových zemí ale dnes zároveň vyzvali vládu, aby se ve větší míře zaměřila na integraci těch uprchlíků, kteří v Německu zůstanou.
Maďarsko by mohlo referendum o plánu Evropské unie přerozdělit uprchlíky mezi členské země podle kvót uspořádat nejdříve za zhruba pět měsíců.
Řekl to maďarský ministr spravedlnosti László Trócsányi. "Nejbližší možný termín je za 150 dní, nejzazší za 250 dní," uvedl podle agentury Reuters na tiskové konferenci.
Česko poskytne makedonské policii technické vybavení pro lepší střežení hranice s Řeckem. Poslat by mohlo radary či přístroje pro noční vidění.
"Schválili jsme ve vládě pomoc 20 milionů korun na nákup vozidel. Jsme připraveni ji rozšířit," řekl v záchytném táboře Vinojug na makedonsko-řecké hranici ministr vnitra Milan Chovanec. Také čeští policisté zůstanou v pohraniční oblasti Makedonie déle.
Atény odmítly žádost rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové, která chtěla navštívit Řecko, aby si udělala obrázek o jeho problémech s migranty.
Informoval o tom mluvčí řeckého ministra zahraničí agenturu DPA. Jde o další vážný spor ve vztazích obou zemí poté, co ve čtvrtek Řecko odvolalo svou velvyslankyni ve Vídni ke konzultacím.
Německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung se podívaly z blízka na postup Rakouska a států západního Balkánu, které se staví do role obětí, které jsou "vmáčknuté" mezi německou politikou otevřených dveří a řeckou neschopnost kontrolovat vnější hranice Schengenu.
I když s nimi noviny v jistém smyslu sympatizují, upozorňují na dvě zajímavé věci. Zaprvé - imigrační tlak na Německo je daleko větší než na Rakousko. A zadruhé - státy balkánské trasy jsou samy velkým zdrojem migrantů. Po Sýrii jsou Albánci a lidé z Kosova na druhém a třetím místě v počtu příchozích migrantů do Německa. Ze západního Balkánu pochází dohromady 30 procent všech migrantů.
Řecká armáda vybuduje další tábory pro migranty.
The Greek Army about to construct 1 of the 5 new migrants camps. Near Polykastro #greece #migrantcrisis #refugeesgr pic.twitter.com/H2QYZZMOG4
— Kostas Kallergis (@KallergisK) February 26, 2016
Slovinsko a Chorvatsko oznámily, že budou přijímat 500 uprchlíků denně. S odvoláním na srbského ministra vnitra to napsal server Blic.
"Vedle řecké cesty se díky lepšímu počasí opět otevírá italská cesta," upozornil ve čtvrtek po schůzce ministrů vnitra členských zemí EU v Bruselu slovenský ministr Robert Kaliňák.
Informace, které z Itálie dostává, ho navíc údajně "velmi znepokojují". "Nechci odhadovat procenta, ale zhruba z deseti lodí možná jedna nebo dvě zakotví na Lampeduse (kde je funkční registrační centrum - hotspot). Ostatní směřují do jiných částí a migranti opět nekontrolovaně proudí znovu do Evropy," uvedl.
Víc než 130 000 uprchlíků, kteří se loni zaregistrovali v Německu, nikdy nedorazilo do přidělené ubytovny.
Úřady tak nevědí, kde se zdržuje zhruba osmina všech běženců, kteří loni do země přišli. S odvoláním na informace ministerstva vnitra to dnes napsal deník Süddeutsche Zeitung.
Ministr vnitra Milan Chovanec se dnes na makedonsko-řecké hranici setká s českými policisty, kteří tam od začátku února pomáhají svým makedonským kolegům.
S makedonským protějškem Oliverem Spasovskim pak bude Chovanec jednat o případné další pomoci Makedonii při zvládání migrační krize.
Takto to v posledních měsících vypadá ve slavném řeckém přístavu Pireus.
Řecko dočasně pozastavilo plavby trajektů, které převážely uprchlíky z ostrovů. Chce tak zmírnit napětí na pevnině, kde jsou podle dostupných údajů uvězněny desetitisíce běženců.
#Greece temporarily suspends all ferries transporting #refugees from the islands, to ease congestion on the mainland
— Andrew Connelly (@connellyandrew) February 26, 2016
Podle úřadů má být zlikvidována jižní část neblaze proslulého tábora. Podívejte se, jak to tam nyní vypadá.
Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve kritizoval Belgii za zpřísnění kontrol na hranici, které zdůvodňuje obavami z přívalu uprchlíků z rušeného uprchlického tábora "Džungle" u Calais.
"Toto rozhodnutí se nám zdá podivné, stejně jako jeho zdůvodnění," řekl ministr. Neodpovídá prý realitě, že by migranti z Calais mohli způsobit nával na belgické hranici.
Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks varoval evropské státy, že politikou uzavírání hranic před uprchlíky, stavěním plotů a dalšími kroky se dostávají do začarovaného kruhu. Tato politika je kontraproduktivní, neúčinná, škodlivá a odporuje evropským normám pro lidská práva, míní.
Problém podle něj nemá rychlé řešení a je třeba hledat střednědobé a dlouhodobé východisko.
Připomeňme, že kvůli zpřísnění kontroly hranic pro blízkovýchodní uprchlíky na takzvané balkánské trase uvízlo v Řecku už kolem 20 000 běženců.
Polovina z tohoto počtu se pohybuje po severojižní dálnici spojující metropoli Atény s hlavním hraničním přechodem na řecko-makedonské hranici. Zbytek je umístěn v nouzových ubytovnách 18 měst a obcí.
Makedonie stále neotevřela hranice s Řeckem a během čtvrtka podle Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) nechala projít jen 107 uprchlíků, kteří mají doklady. Na druhé straně - v Idomeni - je momentálně přes 4000 lidí a jejich počet roste.
Yesterday UNHCR say #Macedonia let 107 #refugees enter. There must be over 4000 here and rising #Idomeni pic.twitter.com/IPnaiOtzKM
— Andrew Connelly (@connellyandrew) February 26, 2016
"Rakousko se k nám chová jako k nepřátelům," prohlásil podle diplomatického zdroje citovaného agenturou AFP řecký ministr pro migraci Janis Muzalas.
V Bruselu podle médií se nechal slyšet, že Řecko "nepřipustí, aby se pro Evropu stalo Libanonem, skladištěm duší", a to ani v případě, že by dostalo rozsáhlou finanční pomoc.
Kompletní čtvrteční zpravodajství si můžete projít zde:
Nejprve krátké shrnutí čtvrtečních událostí:
Německý Spolkový sněm schválil zpřísnění azylových zákonů. Nová pravidla umožní jednodušší vypovídání běženců, zrychlí azylové řízení u občanů takzvaných bezpečných států a omezí možnost spojování rodin uprchlíků.
Francouzská soudkyně potvrdila částečnou demolici uprchlického tábora poblíž Calais, známého jako "Džungle".
Bulharský parlament podle očekávání schválil nasazení vojáků na 275 kilometrů dlouhé hranici s Tureckem, a to kvůli migrační krizi.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem migrační krize.
Právě se děje
Rekordní demolice. Arsenal v derby zostudil Chelsea a vede Premier League
ŽIVĚ
Balík s pomocí Ukrajině překonal v Senátu USA klíčovou procedurální překážku
Barcelona cítí křivdu a hrozí právníky. Nemáme důkazy, rozhodli bezmocní sudí
Macík na Dakaru vrátil českou vlajku na vrchol pořadí kamionů
