Brusel - Daňové úniky jsou nepřítel, rozhodla Evropská unie a boj chce dovést do vítězného konce.
Nejde jen o daňové ráje kdesi v Karibiku či Tichomoří, ale také o to, aby evropské země sdílely mezi sebou informace o majitelích účtů cizinců, a zamezilo se tak možným daňovým únikům.
Podle odhadů Bruselu přichází Unie jako celek na únicích ročně o miliardu dolarů, což je v průměru dva tisíce eur ročně na jednoho obyvatele z kterékoliv členské země EU.
Středeční summit sedmadvacítky má přinést dohodu o výměně bankovních informací. Pod tlakem se ocitl poslední mohykán, který se odmítal připojit, Rakousko.
"V zásadě existuje dohoda, ale skutečnou zkouškou bude, zda se podaří odstranit výhrady Rakouska a Lucemburska," uvedl v předvečer summitu komisař pro institucionální vztahy a administrativu, Slovák Maroš Šefčovič.
Lucemburčané už své dřívější odmítavé stanovisko přehodnotili. Oznámili, že bankovní informace budou sdílet s ostatními zeměmi EU i Spojenými státy od roku 2015.
Rakouský odpor byl silnější. Ministryně financí Maria Fekterová ještě v polovině dubna tvrdila, že "bude bojovat jako lev za udržení rakouského bankovního tajemství."
Před summitem ale Fekterová slíbila, že Rakousko nechce samo dohodu zablokovat a také kancléř Werner Faymann v úterý řekl, že Vídeň dohodu přece jen podepíše. Rakousko tak odtajní informace o účtech, které v jeho bankách mají cizí státní příslušníci.
Mezi daňové ráje země na Dunaji nepatří, ale podíl účtů cizinců v místním bankovním sektoru je poměrně vysoký. Přesahuje dvacet procent z celkové výše vkladů v rakouských bankách.
Dohoda na summitu EU má být prvním krokem k získávání informací o účtech občanů evropských zemí také ve Švýcarsku nebo Lichtenštejnsku. Podle listu Die Presse si dali Rakušané podmínku, že se musí zároveň řešit anonymní účty v daňových rájích, ležících mimo Evropu.
Proč zrovna Rakousko je tím posledním, které odmítalo? "Rakušané ztratili část úspor v nedávné historii už dvakrát a jsou velmi skeptičtí k předávání informací mezi vládami a finančními institucemi. Obzvláště poté, co některé banky v EU byly v poslední době znárodněny," uvedl pro server euobserver.com Karl Aiginger z Rakouského institutu ekonomických studií.
V Rakousku budou v září parlamentní volby a strany velké koalice se rozcházely v názorech na konec bankovního tajemství v zemi. Lidovci, k nimž patří ministryně financí, zastávali jednoznačně odmítavý postoj, sociální demokraté premiéra Wernera Faymanna nebyli tak kategoričtí.
K ráznějšímu postupu EU vůči daňovým únikům přispělo kromě jiného zveřejnění několika tisíc majitelů offshorových účtů na Britských Panenských ostrovech, Kajmanských ostrovech a jinde v Karibiku. V dubnu disk s daty získalo sdružení investigativních novinářů a podělilo se o ně s několika světovými deníky.
V Německu vyvolala velký rozruch kauza bývalého fotbalového reprezentanta a nyní ředitele Bayernu Mnichov Uliho Hönnesse. Přiznal, že má ve Švýcarsku tajný účet, ze kterého neplatí povinné odvody do německé státní pokladny.
I pro kancléřku Angelu Merkelovou, která je jeho dobrou známou, to byl velký šok.
Britská vláda, v Evropě opakovaně osočovaná z nečinnosti v této věci, začala být aktivnější. Premiér David Cameron o víkendu napsal otevřený dopis představitelům Kajmanských ostrovů, Panenských ostrovů a dalších britských zámořských území.
Požádal je, aby učinili vše pro zamezení daňových úniků a zveřejnění informací o majitelích účtů. "Musíme vědět, kdo doopravdy vlastní a kontroluje každou společnost," apeluje premiér v dopise.
Británie hostí už příští měsíc summit průmyslově nejvyspělejších zemí G8, jehož tématem budou právě daňové úniky. Cameron se zjevně chce vyhnout obviňování, že přes veškerou rétoriku daňové úniky toleruje na územích, spadajících pod britskou korunu.
