Sedmapadesátiletý astronom Bill Gray pozoruje Falcon 9 už od počátku její mise. Trasu rakety, stejně jako dalších vesmírných objektů pohybujících se v blízkosti Země, zkoumá pomocí softwaru Project Pluto, který sám navrhl. Často tak pozoruje objekty, které už neplní svoji funkci, a proto jejich pohyb nikdo nekontroluje.
"Pokud vím, tak jsem jediný, kdo tyhle věci sleduje," řekl pro americký deník New York Times.
V lednu ale začal jeho software hlásit chybu - nedokázal zmapovat trasu ve vesmíru "uvázlého" druhého stupně rakety po 4. březnu. "Nemohl to udělat, protože raketa nabourá do Měsíce," shrnuje Gray pro deník Washington Post.
Své pozorování si poté nechal ověřit dalšími amatérskými astronomy a vyjádřil se k němu i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Všichni se shodli, že ke srážce rakety s Měsícem dojde 4. března kolem půl druhé hodiny odpoledne středoevropského času. Údaje se ale mohou ještě zpřesnit na počátku února, kdy bude raketa míjet Zemi.
Protože Měsíc nemá atmosféru, raketa neshoří a při střetu s jeho povrchem po sobě zanechá kráter o šířce deset až dvacet metrů. Ke srážce dojde na odvrácené straně Měsíce, takže ji nebude možné pozorovat. Později ale kolem místa dopadu poletí satelity, které vzniklý kráter vyfotografují.
"Je to jednoduše prázdná čtyřtunová kovová nádoba s raketovým pohonem na zádech. Když si vezmete, že tohle hodíte na kámen rychlostí osm tisíc kilometrů v hodině, tak to není veselá představa," řekl britské stanici BBC astronom Jonathan McDowell z astrofyzikálního ústavu Harvard-Smithsonian Center. Nicméně dodal, že srážka bude mít jen malé následky.
Ve SpaceX neudělali nic špatně
Raketa po konci mise před sedmi lety neměla dostatek paliva na návrat na Zemi a ani tolik, aby se jí podařilo vymanit se z gravitačních polí Země a Měsíce. Proto tento druhý stupeň, na který působí také gravitace Slunce, už roky chaoticky poletuje v naší sluneční soustavě. "Je mrtvá, jenom následuje zákony gravitace," popsal McDowell.
Není však jediná. "Během několika desítek let bylo ve vesmíru kolem padesáti velkých objektů, o kterých nevíme, kde jsou," vysvětluje. "Není to tak, že by ve SpaceX udělali něco špatně. Je naprosto běžné zanechat objekty ve vesmíru," doplňuje pro stanici CNN.
Proto je možné, že už v minulosti došlo ke srážce části nějaké rakety s Měsícem.
Nyní však podle McDowella půjde o první potvrzený případ nekontrolované kolize rakety s Měsícem. Dřívější srážky se udály buď při nepovedených letech k přirozené družici Země, nebo byly plánované. Součástí jedné výzkumné mise, při které se podobně velká část rakety srazila s Měsícem, byl v roce 2009 i sám McDowell. Cílem bylo prozkoumat kráter. Nyní chtějí odborníci kromě kráteru zkoumat i složení Měsíce těsně pod povrchem.
Větší kontrola opuštěné techniky ve vesmíru
Holger Krag z Evropské kosmické agentury (ESA) si dokonce myslí, že srážka s Měsícem je v tomto případě daleko bezpečnější než jiné varianty. "Z bezpečnostního hlediska je tohle nejbezpečnější způsob, jak se lodi zbavit. Nechat ji poletovat na oběžné dráze kolem Slunce nezaručuje, že nebude jednoho dne zachycena Zemí," líčí.
Odborníci se shodují, že podobné nehody by se mohly stávat častěji s tím, jak roste množství vládní i soukromé techniky ve vesmíru. Doufají proto, že brzy vzniknou zákony nebo opatření, které by zanechávání "odpadu" ve vesmíru omezily. "Myslím, že je načase, abychom začali brát vážně regulaci a katalogizování aktivity v hlubokém vesmíru," říká i McDowell.
