Berlín - Ještě před půlrokem německá strana Alternativa pro Německo (AfD) oslavovala a její lídři s úsměvem oznamovali začátek konce éry německé kancléřky Angely Merkelové.
AfD tehdy získala v zemských volbách v Meklenbursku - Předním Pomořansku přes dvacet procent hlasů a odsunula křesťanské demokraty (CDU) na třetí místo.
Odmítání uprchlíků a muslimů mělo úspěch v regionu, kde je z celého Německa muslimů a uprchlíků nejméně. Ale kde je taky nejnižší životní úroveň.
Do letošních německých parlamentních voleb 24. září zbývá dalšího půl roku a AfD už k oslavám velké důvody nemá. Klesají jí preference a taky pravděpodobnost, že se z ní stane třetí nejsilnější strana v Bundestagu.
Stranu oslabují radikální členové
Německé populisty oslabují spory mezi různými křídly ve straně, přílišný radikalismus některých členů i výrazný pokles uprchlíků přicházejících do Německa.
Taky ale charisma nového předsedy sociální demokracie, bývalého předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze.
Alternativa loni v Německu sbírala hlasy zklamaných voličů dvou hlavních politických stran - křesťanských i sociálních demokratů. Tento trend se ale zřejmě zastavil.
Nejnovější, v neděli zveřejněný průzkum ústavu Enmid přisuzuje Alternativě pro Německo jen osm procent hlasů. To je nejhorší výsledek od začátku roku 2015, tedy od doby, kdy do Německa dorazilo za rok skoro milion běženců.
AfD už se pohybuje na stejné úrovni jako tři další menší politické strany v zemi. Německým Zeleným přisuzuje čerstvý průzkum sedm procent hlasů, liberálním Svobodným demokratům šest procent a krajně levicové formaci Die Linke osm procent.
Předpovědi o průlomu oslabují
Zatím se proto nepotvrzují předpovědi, že ostrá kritika uprchlické politiky kancléřky Angely Merkelové vynese Alternativu pro Německo do pozice třetí nejsilnější strany v zemi.
Populisty v AfD srážejí hádky a vnitřní rozbroje.
Třeba aféra s mluvčím místní organizace v Durynsku Björnem Höckem. Ten v lednu kritizoval památník holocaustu v Berlíně. "Němci jsou jediní lidé na světě, kteří památník hanby umístí do centra své metropole," prohlásil Höcke.
Část strany včetně předsedkyně Frauke Petryové poté požadovala jeho vyloučení. Jiní naopak Höckeho obhajují. Stejní lidé přitom obsadili přední místa volební kandidátky AfD v Bavorsku.
Z prvního místa tam odsunuli bavorského šéfa AfD Petra Bystrone, českého emigranta.
Rozkol ve straně je tak čím dál viditelnější, a Alternativa dokonce těsně před volbami skloňuje i možnou rezignaci dosavadní předsedkyně Frauke Petryové.
Ta v nedávném rozhovoru pro list Der Tagesspiegel uvedla, že ani strana, ani politika nejsou v jejím životě jedinou alternativou a že politika ji "odřízla od normálního osobního života."
List z toho usoudil, že uvažuje o odstoupení. I vzhledem k tomu, že Petryová je popáté těhotná. Politička ale následně úvahy o rezignaci popřela.
Potíže se opakují
Aféra s mluvčím místní organizace v Durynsku Björnem Höckem je ale pro Alternativu zničující i finančně.
Podle listu Die Welt ji po Höckeho slovech o holocaustu opustilo několik sponzorů a strana teď mnohem složitěji shání peníze na předvolební kampaň.
Není to přitom poprvé, co AfD otřásají vnitřní spory.
Alternativu založil v roce 2013 bývalý ekonom Světové banky Bernd Lucke, který prosazoval zrušení eura a návrat k německé marce.
O rok později ale vedení AfD a nakonec i samotnou stranu opustil. Tehdy se do čela Alternativy dostala Petryová a její lidé. A ti prosadili za hlavní priority boj proti imigrantům a "islamizaci" Německa.
AfD teď čeká 22. dubna stranický sjezd v Kolíně nad Rýnem, kde chce své vnitřní problémy vyřešit. Stejně jako vyladit strategii pro podzimní parlamentní volby a zvrátit tak nepříznivý trend z posledních průzkumů veřejného mínění.
