"Hrají si se zápalkami jako malé děti. Američané si přitom myslí, že pokud začne třetí světová válka, bude se týkat jenom Evropy," hrozil šéf ruské diplomacie. Jeho slova ovšem nevyvolala žádný velký rozruch ani reakce ze světa. Ruské hrozby eskalací, přenesením války do jiných zemí a použitím jaderných zbraní se staly natolik všední a monotónní, že přestávají poutat pozornost.
V červnu ruský vládce Vladimir Putin tvrdil, že jeho země musí obnovit výrobu raket krátkého a středního doletu schopných nést atomovou hlavici. A šéf parlamentního výboru pro obranu, generálplukovník Andrej Kartapolov, ho doplnil, že je potřeba aktualizovat doktrínu a zkrátit dobu od rozhodnutí jadernou zbraň použít k jejímu skutečnému odpálení.
Z Kremlu jsou slyšet hrozby eskalací už od prvních měsíců války, například po potopení křižníku Moskva v Černém moři. Nebo když spojenci začali posílat na Ukrajinu nejprve munici, následně střely HIMARS či Storm Shadow a stíhačky F-16. Rusové vyhrožovali také poté, co Ukrajina začala útočit na letiště a sklady paliva či zbraní na jejich území.
Postupně padla jedna ruská červená linie za druhou. "Zapojení Spojených států do ukrajinského útoku v Kurské oblasti je jasný fakt," řekl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. A dál - nic.
Kreml přitom zastrašování Evropy možností rozšíření války zahrnul do strategie, jejíž cílem je Ukrajinu maximálně izolovat a přesvědčit obyvatele jiných zemí, že ohrožují sami sebe, když dovolují svým vládám Kyjevu pomáhat. Vlivný šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku (SVOP), bývalý Putinův poradce Sergej Karaganov, shrnul taktiku Moskvy loni v eseji pro časopis Profil.
"Je třeba apelovat na pud sebezáchovy Západu a připomínat, že podpora Ukrajiny se mu vymstí. Musíme učinit naše jaderné odstrašení důvěryhodnějším," napsal Karaganov a dodal, že by se Rusko nemělo zdráhat přímo vyhrožovat úderem některým zemím, například Polsku. "Když neustoupí, pak budeme muset zasáhnout skupinu cílů v řadě zemí, abychom přivedli k rozumu ty, kteří ho ztratili," tvrdil muž považovaný za jakéhosi guru ruské zahraniční politiky po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
"Dyma" to přehnal
Hned na začátku ruské invaze - v televizním projevu 24. února 2022 brzy ráno - podobně varoval kohokoliv před podporou Ukrajinu i Vladimir Putin. "Kdokoli se pokusí vměšovat do naší operace, by měl vědět, že ruská reakce bude okamžitá a dovede vás k takovým důsledkům, jaké jste ve své historii nikdy nezažili. Jsme připraveni na jakýkoli vývoj událostí. Doufám, že jsem byl vyslyšen," řekl tehdy ruský vůdce.
Hrozby atomovým zničením Západu, které píše na sociálních sítích bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, jsou ale už přijímány po Evropě s pobavením a poukazem na to, že to "Dyma" zase přehnal s alkoholem.
Názory, že Kreml sice slovně vyhrožuje, ale v době války na Ukrajině nebude riskovat střet jinde, který by ještě více napnul ruské vojenské kapacity, vyjadřovali také analytici v rozhovorech pro Aktuálně.cz. "Pořád jsou pro Putina politické náklady spojené s užitím jaderných zbraní velmi vysoké a jsem si poměrně jistý, že se jim bude snažit vyhnout," řekl expert na smlouvy o jaderném odzbrojování Michal Smetana z pražského Institutu politologických studií.
"Pokud Rusko použije atomové zbraně, Západ se do války aktivně zapojí, a to buď pouze na Ukrajině, nebo i v Rusku. Široce se také uvádí, že na Putina tlačí rovněž Čína a Indie. Odstrašuje ho jak hrozba ze strany NATO, tak přátelské varování od některých spojenců," vysvětlil Scott Sagan, profesor politologie na americké Stanfordově univerzitě a spoluředitel Stanfordského centra pro mezinárodní bezpečnost a spolupráci.
Ruská televize ovšem nadále pokračuje ve smršti hrozeb apokalypsou a totální světovou válkou. V debatách propagandisty Vladimira Solovjova nebo Olgy Skabejevové často padají výzvy ke svržení pumy na Londýn nebo Berlín. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v jedné z diskusí tvrdil, že se západní politici v případě jaderného konfliktu nebudou moci schovat v bunkrech.
Video: Michal Romancov popisuje, co může Rusům způsobit problémy v Kurské oblasti (28. 8. 2024)
